Vymalujte si sami!

Rubrika: Dílna, Malířské práce, Pracovní postupy a opravy

Chceme vás inspirovat k tomu, abyste se do malování interiérů pustili sami. Dá se to zvládnout, ale vyžaduje to trochu strategie a předem promyšlené nákupy. Postupujte systematicky a nepodceňujte kroky, ke kterým se už nepůjde vrátit.

Malování svépomocí vyžaduje nákup některých nástrojů a pomůcek, které vám následně mohou opakovaně sloužit celá léta, pokud jim věnujete odpovídající péči. Investice do „vercajku“ není v tomto případě nijak závratná a dává smysl, protože nutnost vymalování interiérů přichází periodicky znovu a znovu. Jak často? To je poměrně zásadní otázka.
Lidé často přistupují k malování až v okamžiku, kdy si o to stěny v interiéru opravdu výrazně říkají. Ať už kvůli opotřebení, poškození od dětí nebo zvířat, cigaretového kouře či kuchyňského provozu. Estetické kritérium však není tím jediným, podle čeho byste se měli řídit.

Dostupnost celé škály odstínů barev umožňuje pracovat s barevností interiérů velmi kreativně a vše dokonale sladit

Jak často malovat

Malování má smysl zejména z hygienického hlediska, je vlastně takovou zásadní očistou domácnosti nebo chalupy. Ve staré malbě se drží bakterie a usazuje se na ně prach, mastnota, pachy a další nečistoty. Malovat by se mělo i kvůli plísni na stěnách, která se nejčastěji objevuje v koupelně.

Samozřejmostí by mělo být vymalovat byt, do kterého se budete stěhovat. Poté byste jej měli malovat pravidelně každých pět let. Dvouletou periodicitu malování doporučují malíři v bytech s dětmi a se zvířaty. Ještě častěji se mohou malovat místnosti s velkou prachovou zátěží, tedy chodby, kuchyně či dětské pokoje.

______________________________________________________________________

Další články Speciálu Malířské práce:

Jak se vyznat v barvách

Barvy, štětce, pásky, fólie

Sádrování a tmelení

Pro lepší přilnavost

Jak se vyznat ve stříkacích pistolích

Barvy ovlivní náladu i atmosféru

Tapety oživí interiér

________________________________________________________________________

Rozdíl je i mezi prvním malováním nově omítnutých stěn, rekonstrukcí stěn a maleb v starším a opotřebeném interiéru nemovitosti, kterou jste právě koupili a pravidelnou obnovou výmalby udržovaného interiéru bez prasklin a trhlin či vrypů v omítce. Každá situace bude vyžadovat trochu odlišný přístup k malování a také použití různých typů nátěrů, tmelů či ochranných prostředků, nářadí a pomůcek.

Malování domácnosti se periodicky opakuje, nářadí a pomůcky se tedy vyplatí mít doma

Čím a jak začít

Před malováním si sepište seznam potřebných položek a vyrazte nakupovat, aby vám pak už nic nechybělo a nemuseli jste zbytečně přerušovat práci. Zvláště pokud malujete na chalupě daleko od civilizace, je dobrá příprava nutností.

Do malování se dejte, pokud možno v době, kdy venku neprší, je sucho a teploty se pohybují kolem dvaceti stupňů. To jsou optimální podmínky pro zasychání a vyzrávání veškerých podpůrných nátěrů, stěrek či tmelů i samotných barev. Předepsané časy je nutné respektovat, aby se jednotlivé složky výplňových hmot a nátěrů správně propojily a dobře držely na stěně. Máte-li tedy vše připraveno, pusťte se nejprve do přípravy jednotlivých místností, kde se bude malovat.

Nábytek můžete vystěhovat, ale většinou stačí seskládat ho do středu místnosti nebo ke stěně, která se nebude malovat, tedy například ke stěně obložené dřevem. Je třeba vyzkoušet, zda se přes nábytek dostanete na strop, a to nejen štětkou či válečkem na tyči, ale i třeba špachtlí kvůli případnému sádrování nebo stěrkování.

Stěny i podlahy pečlivě vysajte, zbavte prachu, pavučin a nečistot veškerá zákoutí, rámy i parapety oken a strop. Teprve poté zakryjte odstavený nábytek malířskou fólií a upevněte ji lepicími páskami, aby nevlála. Malířskými páskami oblepte i veškeré okraje elektrických zásuvek, hrany podlahových lišt, hrany keramických i dřevěných obkladů a všechna místa, která nechcete znečistit přetažením penetračního nátěru či barvy. Podlahu chraňte před nečistotami kartonovými pásy nebo novinami a dbejte na dokonalé pokrytí, protože i několik kapek barvy se na nechráněných místech podlahy snadno rozšlape.

Jestliže se při odstavení nábytku objeví na stěnách místa s plísní, odstraňte ji pomocí příslušných chemických a mechanických pomůcek i za cenu, že se malování o několik dnů odloží.

Válečky jsou pro nanášení interiérových barev velmi dobrým nářadím, ale neobejdete se ani bez štětců

Jak upravit stěny

Před samotným malováním je nutné velmi pečlivě opravit a připravit stěny. Příliš silnou vrstvu starého nátěru je potřeba navlhčit a oškrábat. Není to však nutné vždy (viz Dobrá rada). Čím šetrněji budete při případném postupovat, tím méně práce vás čeká při následném odstraňování nerovností.

Menší nerovnosti a praskliny lze vysádrovat nebo opravit stěrkovým tmelem, který je pro drobnější opravy ideální. Rozsáhlejší nerovnosti je možné buď vyspravit malířskou stěrkou, nebo vyštukovat. S malířskou stěrkou se pracuje jednodušeji. Můžete použít buď hotovou pastovitou hmotu v kbelíku, nebo si koupit stěrku v prášku a potřebné množství si rozmíchat ve vodě. Stěrka se nanáší špachtlí nebo hladítkem, přičemž špachtle je pro méně zkušeného malíře o něco jednodušší, ale trvá to s ní déle. Ocelovým hladítkem se hmota natahuje rychleji, ale chce to trochu praxe a cviku. Na malých i větších plochách docílíte při aplikaci stěrky velmi kvalitního hladkého povrchu. Stěrku však budete muset po vyzrání zabrousit do hladka, což je poměrně pracné a vyprodukujete přitom značné množství prachu.

K broušení se používá brusná mřížka upnutá na podložce. Tato pomůcka je běžně k dostání ve stavebninách, hobbymarketech i prodejnách s malířskými potřebami a je dobré koupit si několik brusných mřížek do zásoby. Je nutné brousit opatrně, abyste stěrku nestrhli až na omítku. Zaoblené rohy a přechody se brousí bez podložky, a pokud se mřížka při broušení větší plochy ztupí, včas ji vyměňte. Po přebroušení důkladně vysajte prach a pak udělejte případné opravy a doladění tenkou vrstvou stěrky, která pak rychle vyschne a opět se přebrousí do hladka.

Jinou možností je zvláště při opravě větších nerovných ploch klasické „mokré“ štukování, které vyžaduje natažení štuku ocelovým hladítkem. Po zavadnutí pak štukovou omítku „zatočíte“ hladítkem pěnovým nebo plstěným. Jemný štuk pro úpravu stěn před malováním rovněž koupíte jako hotovou pastovitou směs v plastovém kbelíku nebo si můžete štuk namíchat ze suché pytlované směsi. Bude-li kvůli rozsahu oprav třeba udělat finální hladkou omítku v celé místnosti, stojí za úvahu i použití sádrové omítky, která vytvoří na stěně zcela hladký povrch.

Ať už stěrkujete, tmelíte či štukujete pouze jednotlivá místa, nebo celou stěnu, vždy vyčkejte s další prací až do okamžiku, kdy budou výplňové materiály a omítky zcela suché. Ohledně dostatečné doby k vyzrání respektujte doporučení výrobce. Použijete-li hmotu, kterou je nutné brousit, znovu pak pečlivě odstraňte veškerý prach.

Pozornost věnujte i výběru nátěrů do koupelen a chodeb, protože v těchto místech bývá zvýšená vlhkost i prašnost

Penetrační nátěr

Opravenou, vyrovnanou a dostatečně vyschlou stěnu pak natřete penetračním nátěrem. Malířské penetrace se prodávají jako ředitelný koncentrát a poměr ředění se obvykle doporučuje podle konkrétního penetrovaného podkladu. Dodržujte zásadu, že penetrace nesmí povrch uzavřít, musí se do něj vsáknout. Nejste-li si poměrem ředění vzhledem k typu vaší stěny jistí (například při penetrování dostatečně soudržného starého nátěru neznámého složení), vyzkoušejte nátěr pouze na malé ploše. Penetrace má podobné vlastnosti jako akrylový lak a v příliš velké koncentraci vytvoří na stěně neprodyšnou vrstvu, což je v každém případě nežádoucí.

Formou penetrace je rovněž tradiční pačokování vápenným mlékem, které prospěje především vápenné omítce typické pro řadu starších chalup. Jde o nátěr vápenným mlékem, kterým se omítka vyhladí a s jehož pomocí docílíte vyplnění drobných prasklin a stop po broušení. Vápenné mléko vznikne rozmícháním vápna ve vodě pouze v takovém množství, aby voda zbělala. Nanáší se štětkou a důkladně je při tom potřeba protřít zejména zmíněné prasklinky a drobné nerovnosti.
Penetrovat zdi je vhodné i před prvním barevným nátěrem, ale také na oškrábanou zeď nebo při přetírání několika vrstev barvy. Penetrací se totiž zpevní podklad, ujednotí se jeho savost a zvýší se přilnavost. Existuje však několik typů penetračních nátěrů. Klasické univerzální penetrační nátěry jsou vhodné pro nové omítky, případně pro nátěry ve velmi dobrém stavu. Pokud se v nátěru vyskytují drobné praskliny a nerovnosti, je dobré sáhnout po hloubkové penetraci a tu aplikovat ideálně ve dvou nátěrech. V případě hlubokých prasklin, případně částečně opadané omítce je však rozhodně lepší starý nátěr oškrábat. Penetrační nátěry jsou důležité, jejich použití má smysl a podrobněji se s nimi můžete seznámit ve speciálním článku v tomto čísle Abecedy.

Malovat svépomocí se naučíte celkem snadno, ale nejde jen o malování. Stěny vyžadují úpravu a ošetření, které nepodceňujte

Začínáme malovat

Malířskou barvu nanášejte na opravené a penetrované stěny až po jejich dokonalém vyschnutí. První vrstvu nátěru je vhodné mírně naředit a v každém případě vždy důkladně rozmíchat, aby byla její hustota zcela rovnoměrná a aby se ve směsi důkladně rozptýlil pigment. Vhodnou pomůckou je k tomu míchací nástavec na vrtačku, kterou spouštějte opatrně v nízkých otáčkách a při míchání nástavec opatrně „vytahujte“ ode dna kbelíku s barvou k povrchu. Barva by měla mít vždy hladkou konzistenci bez jakýchkoli hrudek a vzduchových bublin. Dávejte pozor, aby se do ní nedostaly z vrtačky či nástavce nečistoty, piliny nebo zaschlé šupiny staré barvy. Používáte-li míchací nástavec opakovaně, vždy ho důkladně očistěte. Tónujete-li si barevný odstín sami, dbejte na přípravu dostatečného množství natónované barvy. Pokud vám totiž dojde, je velmi obtížné natónovat další dávku zcela stejně.

Ještě před začátkem malování izolujte případné skvrny od zatékání, mastnoty nebo tabákového kouře. Existují na to speciální nátěry, při jejichž aplikaci postupujte podle doporučení výrobce a vždy nechte izolační nátěr dostatečně vyzrát, než na něj začnete nanášet malířskou barvu. K osvědčeným řešením patří i izolace nitrocelulózovou základní barvou na kov C 2000 či nitrolak.

V nabídce nátěrů existují i různé dekorativní interiérové barvy a stěrky s plastickou strukturou výsledného povrchu

Štětce, válečky a pásky

Před malováním si připravte štětce a válečky. Doporučuje se vymýt štětce ve vlažné vodě s trochou saponátu, vytřepat a nechat vyschnout, čímž se kromě jiného odstraní uvolněné vlasy. Váleček pak před malováním namočte do vody, aby se uvolnila vlákna. Před namáčením do barvy ovšem z válečku přebytečnou vodu vytlačte.

Při malování začněte stropem. Barvu nanášejte v pruzích přes sebe a důkladně ji roztírejte, abyste zamezili vzniku silných a po zaschnutí viditelných pruhů. Natíráte-li strop jinou barvou než stěny, počkejte na zaschnutí barvy na stropě a pro vytvoření předělu použijte malířskou pásku. K vylepení pásek v potřebné rovině výrazně pomůže laserová vodováha, která dokáže na stěnu promítnout vodorovné i svislé paprsky.

Každou stěnu začínejte malovat od ploch kolem zásuvek, rámů oken a dveří a obvodů stěn. Tahy štětcem vždy začínejte dál od rámu a postupujte směrem k němu. Jakmile jste hotovi s detaily, přichází na řadu váleček a zbývající plochy stěny.

Váleček nasazujte vždy uprostřed výšky zdi a barvu roztírejte tahy nahoru a dolů. Při dalším namočení válečku jej nasaďte na zeď tak půl metru od místa, kde jste předtím skončili a vracejte se zpět. Barvu sjednocujte tahy shora dolů.

Druhá krycí vrstva nátěru se nanáší v silnější koncentraci poté, co první dostatečně proschla. Obvykle k tomu postačí dvě až čtyři hodiny a doporučuje se intenzivně větrat. Pokud malujete v zimě, větrejte rovněž, ale spíše v pravidelných krátkých intervalech.

Malířské pásky odstraňte včas, abyste při jejich přílišném zaschnutí nestrhli i nový nátěr. U řady pásek se o doporučené maximální době ponechání na stěně dočtete na obalu. A určitě není překvapením, že je lepší spolehnout se na dražší značkové malířské pásky.

Náš tip:

Škrábat nebo neškrábat

Pokud hodláte jen standardně vymalovat, není škrábání starého nátěru nutné. Kvalitní barva původní podklad bez problémů překryje. Škrábání se však nelze vyhnout v případě, že chcete stěny v interiéru tapetovat, nebo vyštukovat některou z dekorativních plastických omítek.