Výhody ostrých řetězů
Řetězová pila se stále častěji stává součástí výbavy chalupářů a zahrádkářů. Správná volba takové pily záleží především na tom, jak moc jí dáte zabrat.
Základní dilema při výběru řetězové pily spočívá především v tom, zda zvolit benzínovou nebo elektrickou. Výhody řetězové pily s benzínovým motorem jsou vcelku jasné. Nepotřebujete elektrický kabel, dostanete se s ní téměř kamkoli, dá se použít ke kácení a zpracování dřeva v lese a přinejmenším osvědčené značky jsou stavěny na pořádnou práci a vysokou zátěž. K nevýhodám patří to, že benzínová pila je zpravidla o něco těžší než elektrická, je náročnější na údržbu a servis a přece jen o něco více zatěžuje životní prostředí zplodinami.
Provoz elektrické pily je jednodušší, protože ji jen zapojíte do sítě a můžete řezat. Drtivá většina elektrických řetězových pil na trhu je už vybavena rychloupínacím systémem pro upevnění lišty s řetězem, takže se pila dá několika pohyby rozebrat a napínání či povolování řetězu je snadné. Elektrická pila bývá lehčí, snadno se s ní pracuje, není tak hlučná jako motorová a její údržba spočívá především v poměrně jednoduchém čištění. A stojí méně peněz.
Do lesa nebo před chalupu
Při výběru pily tedy hlavně zvažte, k čemu vám bude. Děláte-li si svépomocí dřevo v lese, je volba jasná. Máte-li rozlehlý pozemek s těžko dostupnými místy, náletovými dřevinami, s rizikem polomů po zimě či letních bouřích, potřebujete mobilní a flexibilní stroj v podobě benzínové pily. Bude vhodnější i v případě, že si necháte palivové dřevo dovážet až k chalupě, ale zpracováváte ho ve velkém množství najednou.
Pro údržbu nevelké kultivované zahrady za chalupou a občasné pořezání větví či dřeva na oheň naopak bohatě postačí elektrická řetězová pila. Ta ale samozřejmě zvládne mnohem víc než sem tam nějakou větev. Pohodlně se s ní dá porcovat na polena i palivové dříví, dobře poslouží pro hrubší řezání při stavbě menších dřevěných konstrukcí a snadno se s ní přiřezávají i nejrůznější latě a trámky při domácím truhlaření.
Základním omezením je nutnost připojit pilu k elektrickému kabelu. To může být problém při práci na vzdálenějších místech zahrady, protože v příliš dlouhém či napojovaném kabelu ze „ztrácí“ elektřina a klesá výkon pily. Tak trochu na zlost je samozřejmě i zaplétání přívodního kabelu do různých větví či jiných překážek, ale dá se na to zvyknout, pokud nemusíte tímto způsobem používat elektrickou řetězovou pilu příliš často.
Platit méně nebo více?
Dalšími důležitými kritérii výběru jsou technické parametry, výkon, kategorie či značka. Zatímco u elektrických pil si zpravidla vybíráte podle značky, délky lišty, tvaru, ergonomie či ceny, u benzínových pil je to složitější. Cenové rozpětí zahrnuje nejlevnější neznačkové stroje pod tři tisíce korun i výkonné značkové pily přes dvacet tisíc. Vyrobci dělí pily do kategorií hobby, farmářských či profesionálních a na internetových diskusních fórech vyvolávají žádosti o radu při výběru nekonečné argumentační přestřelky.
Nic proti drahým profesionálním pilám, pokud máte dost peněz a dobrý pocit z vlastnictví renomovaného výrobku. Nejlepší dřevorubecké pily jsou však především investicí, jejíž smysl spočívá v tom, že na sebe takový nástroj dokáže vydělat. Jsou konstruovány na extrémní zátěž a výdrž, takže jejich možnosti při běžné práci na chalupě nevyužijete ani z poloviny.
Zpravidla nezvolíte špatně, když vybíráte z kategorie farmářských pil. U levnějších neznačkových výrobků je dobré zbystřit pozornost, ale pokud vám prodejce poskytne záruku, možnost reklamace a dostupný servis, riziko se výrazně sníží.
Informace o dostupnosti a rychlosti servisu pro méně známé značky si můžete předem ověřit a určitým vodítkem mohou být i uživatelské recenze na internetu. Nespoléhejte na ně však zcela, protože „podpásovky“ konkurenčních prodejců se na anonymních fórech vyskytují poměrně často. Důležité je používat při výběru především selský rozum: levná lehká pila se základním výkonem není stavěna na stovky hodin kácení vzrostlých kmenů, stejně jako nemá smysl pořizovat dřevorubecký superstroj na občasné porcování soušek na táborák.
Čistit a brousit
Ať už zvolíte jakoukoli kategorii či typ pily, její kvalitní práce předpokládá správný servis. Do benzínové i elektrické pily je nutné doplňovat olej na mazání řetězu. K dostání jsou speciální ekologické oleje, které však pily zanášejí a neměly by v nádržkách zůstávat, pokud je pila delší dobu mimo provoz. Mnoho lidí používá k mazání řetězů levné minerální oleje do automobilových motorů. Přinejmenším v lese je to však zakázáno a můžete za to dostat pokutu. Pro motory benzínových pil je třeba benzín ředit olejem zpravidla v poměru 50 : 1.
Aby mohla pila podávat odpovídající výkon, vždy ji po práci pečlivě zbavte pilin, nánosů oleje a dalších nečistot ve všech místech, kam se dostanete. Řetěz je třeba pravidelně přiostřovat. Základní dobrušování při práci dělejte k tomu určeným kulatým pilníkem, k broušení si pak můžete pořídit nejrůznější přípravky. Řetěz si lze nechat rovněž nabrousit u profesionálů. Zkušení uživatelé pil si někdy stěžují, že broušení v servisech z ostří zubů příliš ubírá, záleží tedy na četnosti strojního broušení. Vyplatí se mít k dispozici alespoň dva či více řetězů a střídat je.
Při náročném provozu pily, nedostatečném mazání nebo i při řezání tvrdého či příliš tlustého dřeva dostává zabrat i pilová lišta. Tu můžete po čase vyměnit, případně rovnou pořídit druhou a lišty střídat.
Co jsme vyzkoušeli
Pro fotografování jsme měli zapůjčeny dvě pily, z nichž každá představuje dobrý kompromis mezi výkonem a cenou v hobby kategoriích. Nedělali jsme žádný zátěžový test a můžeme se podělit pouze o první dojmy, nicméně elektrická pila Black & Decker GK2240T už při sestavování potvrdila rychlou a snadnou manipulaci s upínacím systémem lišty a řetězu a stejně snadné dotahování řetězu pomocí ovládácích koleček. Určité potíže přináší nutnost zkoordinovat nasazení řetězu do pohonného ozubeného kolečka a zároveň ho udržet navlečený na liště, ale dá se to zvládnout.
Při prvním zářezu se ozval nepříjemný zvuk, jako by řetěz potřeboval do zubů v kolečku ještě správně dosednout, ale samotný řez byl rychlý a hladký, provázený typickým, nijak příliš obtížným hlukem elektrického motoru. Pila je poměrně lehká, s dobrou ergonomií a snadno dosažitelnou rychlobrzdou. Při delší práci například při pořezu metrů na polena v mírném předklonu bude její nízká hmotnost výhodou.
U benzínové pily GTM Professional GTC 45 už bylo k instalaci lišty s řetězem nutné použít přiložený klíč. Chvíli trvalo, než jsme intuitivně objevili pojistku, která kromě dvou matic přidržuje krycí lištu. Nutno říct, že návod není k uživateli zrovna vstřícný a kresby v něm nejsou příliš názorné ani čitelné. K dotahování řetězu slouží šroub a se šroubovákem, který je součástí přiloženého klíče, to příliš dobře nešlo. V obou případech jde ale o obvyklé drobné nedostatky levnějších pil.
Motor po použití sytiče naskočil vcelku bez váhání, několik zkušebních řezů šlo hladce. Je třeba dát pozor na to, že při nedostatečném dotažení se rychle uvolní matice, které drží lištu s řetězem. To by mohlo být nebezpečné. Dotahujte proto velmi pevně.
Pila GTM Professional GTC 45 je příjemně lehká, určitě dobře poslouží třeba k likvidaci menších zahradních polomů a dá se snadno udržet i v případě, že musíte k řezu zvednout ruce.
TEXT A FOTO: RICHARD GURYČA