Vybíráme zahradní hadici
Kvalitní hadice se vyznačuje silnou stěnou vyztuženou výpletem, který jí dodá tvarovou stálost. Silnější hadice má lepší tlak vody. Dobrá hadice se neuzluje, nepraská a je radost s ní pracovat.
Nabídka hadic na trhu je velká a všechny vypadají alespoň na první pohled dost podobně. Spousta lidí dá tedy při výběru přednost nízké ceně nebo na první pohled pohodlnému a výhodnému nákupu hadice o daném rozměru (obvykle 25 nebo 50 m) v balíku. Pokud však pravidelně pečujete o zahradu, zaléváte trávník nebo přečerpáváte dešťovou vodu, měli byste hadici vybírat se stejně nekompromisními požadavky na kvalitu, jako je tomu například u pravidelně používaného dílenského nářadí.
Levnější hadice jsou často z nekvalitního materiálu, kroutí se a „lámou“ v záhybech a pod tlakem vody vypadávají z rychlospojek.
„U klasické půl palcové hadice by měla váha činit alespoň 115 g na metr. Podle váhy poznáte tloušťku stěny – čím je hadice těžší, tím je silnější tloušťka stěny a hadice se stává odolnější,“ uvádí na svých webových stránkách firma Valmon z Valašského Meziříčí, která se výrobou hadic zabývá více než dvacet let.
Tloušťka stěny dále souvisí také s tlakem, který hadice vydrží. Kvalitní hadice by měla mít poruchový tlak zhruba 15-30 barů. „Nepodceňujte riziko vypadnutí hadice pod tlakem. Pokud si pořídíte značkový zahradní systém a zapojíte do něj hadici za pár korun s tenkými stěnami, je pravděpodobné, že se z něj hadice v horku a pod tlakem vysmekne,“ radí zákazníkům odborníci z firmy Valmon.
Pozor na balené hadice
Problém může nastat i při koupi zmíněných balených hadic. Jednoduše proto, že nevidíte dovnitř a můžete si odnést domů nekvalitní výrobek s příliš tenkou stěnou. Hadice s tenkými stěnami se někdy „lámou“ už v balíku, ale výrobci je často nafouknou vzduchem, aby držely tvar a nelámaly se. Takové hadice jsou pak v baleních nepřiměřeně tvrdé.
Rizikům lze předejít buď koupí ověřeného značkového výrobku, nebo nákupem hadice v metráži, což je obvyklá praxe například v hobbymarketech. Nejen že si můžete odnést hadici v délce, kterou potřebujete, ale také si ji můžete před nákupem pečlivě prohlédnout a osahat. U hadic jde totiž rozdíl mezi kvalitním a nekvalitním produktem poměrně snadno rozpoznat už na první pohled.
V balících se samozřejmě prodávají i kvalitní hadice a obvykle je možné vybírat jednotlivé typy podle vzorníku. A rovněž nelze jednoznačně říci, že vám levnější základní typy hadic neposlouží, ale nemůžete od nich očekávat například takovou teplotní odolnost, materiálovou stabilitu či komfort při manipulaci jako u vyšší kategorie hadic.
Tepelná odolnost a barva
Existují hadice s tepelnou odolností až 100 °C a také výrobky, které vydrží až dvacetistupňový mráz. Zmíněné hraniční teploty jsou poměrně extrémní a v zahradnické praxi nemají příliš velký význam, ale přinejmenším odolnost vůči nízkým teplotám se může vyplatit například tehdy, pokud nestihnete chalupu a zahradu včas zazimovat. Obvykle mají hadice hranici tepelné odolnosti do 60 °C, levnější a méně kvalitní výrobky pak do 50 °C.
S teplotní odolností do jisté míry souvisí i barva hadic. Pokud chcete předejít možnému přehřívání a měknutí hadic ve slunečním žáru, zvolte spíše světlé nebo průhledné provedení. Tmavé hadice však zase nemají sklon k zarůstání řasami, což může být problém například u dlouhodobě propojených systémů zavlažování.
Péče o hadice
I zdánlivě nezničitelná hadice potřebuje péči. Jedním z nejlepších způsobů, jak si usnadnit práci s hadicí a zároveň ji nevystavovat zbytečné námaze, je pořízení některého z řady dostupných navijáků. Můžete si vybrat mezi jednoduchou přenosnou „špulkou“ s klikou či bez ní, navijákem na kolečkách, nástěnným navijákem či samonavíjecím boxem, který může být rovněž upevněný na stěnu. Hadici vždy navíjejte nebo smotávejte tak, aby se, pokud možno, nikde nelámala ani nepřehýbala.
Pokud ji používáte pouze k zalévání, nenechávejte ji roztaženou zarůstat v trávě, protože tam dříve nebo později může snadno přijít k úrazu zejména od sekačky nebo od kosy.
I teplotně odolné hadice na zimu ukliďte do místa, kde nemohou promrznout. Vypusťte z nich předtím veškerou vodu a namotejte je na naviják. To je pro ně nejšetrnější způsob uskladnění i v případě, že se k nim nízké teploty přece jen dostanou.
Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock