Vybíráme kotel
Pořízení kotle pro ústřední vytápění v domě nebo na chalupě je důležitá dlouhodobá investice. Nevyplatí se na ní příliš šetřit, ale není důvod ani zbytečně přeplácet.
Kotel je v topném systému topidlem, který zajišťuje ohřev vody pro radiátory nebo podlahové či teplovzdušné vytápění. Ze všech možných technických parametrů je pro majitele domů a chalup s ústředním vytápěním důležité především rozdělení kotlů podle typu paliva. Nejčastěji používané jsou kotle na tuhá paliva, plynové kotle a elektrokotle.
Tuhá paliva
Pokud hledáte především ekonomické řešení, vybírejte mezi kotli na tuhá paliva. Ty mohou spalovat uhlí, dřevo, pelety nebo štěpku a u některých lze různé druhy tuhých paliv kombinovat pomocí poměrně snadného přenastavení kotle.
Pořizovací ceny kotlů na dřevo začínají kolem dvaceti tisíc korun a rozdíl mezi nejlevnějšími a nejdražšími spočívá především v komfortu obsluhy. U nejjednodušších kotlů na dřevo je třeba počítat s nutností častějšího přikládání, vyšší modely včetně kotlů na pelety jsou vybaveny automatickými zásobníky, elektronickou regulací a dalšími funkcemi, které pracnější vytápění tuhými palivy všemožně usnadňují.
Ekonomičnost volby kotle na tuhá paliva spočívá především v dlouhodobě nejnižších cenách dřeva a uhlí ve srovnání s dalšími alternativami, ať už jde o zemní plyn, nebo elektřinu.
Pro chataře a chalupáře jde často o rozumnou volbu díky snadné dostupnosti či vlastním zdrojům palivového dřeva v blízkém okolí. Ve srovnání s městskými domy se na chalupě dřevo i snadněji zpracovává a skladuje.
Plyn pro topení i ohřev vody
Je-li pro vás důležité především pohodlí, připadá v úvahu pořízení elektrokotle nebo plynového kotle. Plynový kotel závisí na dostupnosti plynu. Řešení s nádrží na LPG je rovněž možné, ale patří mezi nejdražší způsoby vytápění z hlediska počáteční investice i nákladů na provoz.
Plynových kotlů je na výběr obrovské množství a rozdíly v cenách jsou podmíněny zejména velikostí a výkonem kotle a rozsahem jeho funkcí. Můžete mít malý, tichý a nenápadný kotel, který lze umístit i na stěnu v obytném interiéru, ale také robustnější stacionární kotel s odtahem do komína, který je vhodnější umístit spíše v kotelně.
Z nabídky plynových kotlů se často doporučuje volba kondenzačního kotle (existují i kondenzační kotle na topné oleje či biomasu), který využívá i teplo páry unikající u jiných typů kotlů do komína spolu se spalinami. V rámci plynových kotlů jde o nejúspornější modely, jejichž účinnost dosahuje až 107 procent oproti průměrně devadesátiprocentní účinnosti běžných kotlů. Jde o tzv. nízkoteplotní kotle, ideální především pro kombinaci s podlahovým vytápěním. Není však nutné mít obavy, že by kondenzační kotel v případě potřeby neohřál vodu v topné soustavě i na vyšší teplotu, než je nutná do podlah.
Z hlediska připojení existují plynové kotle s odkouřením do komína. Jinou alternativou jsou plynové kotle s nuceným odtahem spalin (turbokotle). Takový kotel si pořiďte v případě, kdy nelze instalovat plynový kotel s odtahem do komína. Turbokotle odvádějí spaliny pomocí integrovaného ventilátoru a dodávaného odtahového systému z kotle ven obvykle rovnou přes zeď.
Kotle vybíráme rovněž s ohledem na to, zda budou sloužit pouze k vytápění, nebo i k ohřevu užitkové vody. Podle způsobu ohřevu se kotle dělí na průtokové kotle s ohřevem vody v integrovaném nebo externím zásobníku (vedle kotle nebo pod ním). Pro větší provoz domácnosti s více členy je vhodnější kotel se zásobníkem.
Výhody elektrokotlů
Elektrokotel ohřívá vodu pro radiátory či jiné topné systémy stejně jako plynové či další typy kotlů. Vzhledem k vysokým a nestabilním cenám elektřiny vyvolává tento způsob vytápění u řady lidí nedůvěru, ale z několika důvodů za pozornost stojí.
Poskytuje totiž snad vůbec nejvyšší komfort obsluhy s pomocí integrované ovládací jednotky nebo prostorového termostatu. Nevyžaduje pravidelné revize, není závislý na dostupnosti plynu ani na odtahu spalin. S cenami od deseti tisíc korun patří mezi nejlevnější kotle a nevyžaduje další investice, jako je vložkování komína či budování zázemí pro skladování tuhých paliv. Při provozu lze ušetřit i díky možnosti získání až dvacetihodinového nízkého denního tarifu elektřiny.
Úspornější provoz vždy poměrně nákladného elektrického vytápění lze ovlivnit i volbou kotle s optimálním výkonem pro vytápěné prostory. Výkon se obvykle pohybuje v rozmezí od 2 do 60 kW a výběr konkrétního kotle by měl vycházet z výpočtu tepelné ztráty vytápěného objektu. Provoz předpokládá vysoký příkon, je tedy nutné správně dimenzovat jistič a případně instalovat hlídač proudového maxima. Elektrokotel se často doporučuje pro nízkoenergetické domy a u staršího objektu lze náklady na provoz tohoto typu vytápění dlouhodobě snížit dodatečným zateplením.
text: Richard Guryča
foto: archiv firem