U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Vybíráme bažinnŽ rostliny
Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Eva Skalská
Každý druh vodních a bažinných rostlin má určité požadavky na hloubku vody a stanoviště. Podle těchto kritérii lze jezírko a jeho nejbližší okolí rozčlenit do několika zón.
Leknínová zóna
Tato zóna je nejhlubší (hloubka vody 40 – 120 cm). Patří sem samozřejmě lekníny. Velmi důležité je znát u jednotlivých druhů a odrůd vzrůstnost. Například lekníny se velmi rychle rozrůstají a než se nadějeme, zaplní celé jezírko. Silně rostoucí leknín zabere časem plochu 2 až 3 m2. Takže pozor, abychom si třeba do soudku na terase nevysadili obra, který by v něm trpěl nedostatkem vody i místa.
Slabě rostoucím leknínům se daří v hloubce 30 – 50 cm, středně rostoucím v hloubce 50 – 70 cm. Pěstují se i trpasličí lekníny původem z Číny, které se spokojí s hloubkou 15 – 30 cm, avšak jsou choulostivé a zimu musí přečkat pod střechou.
Lekníny se rychle rozrůstají a než se nadějeme, zaplní celé jezírko. Např. silně rostoucí leknín zabere časem plochu 2 – 3 m2. V hluboké vodě žijí i zakrslé stulíky a druhy vodních rostlin okysličující vodu, např. bělokvětý lakušník, stolístek s jemně dělenými listy a nenápadnými kvítky, dále sličná kalatka, jejíž bílé květy s purpurovými prašníky navíc intenzivně voní.
Kolem nich plavou na hladině plavín štítnatý vyznačující se zářivě žlutými květy, kotvice plovoucí, která tvoří růžice hezkých listů, zajímavý řezan pilolistý, voďanka žabí, která nás překvapí bílými kalíškovitými květy a drobnými listy, podobnými, jako mají lekníny.
Zóna mělké vody
V zóně mělké vody mají v hloubce 10 – 40 cm své domovské stanoviště žabník jitrocelový s růžovými nebo bílými malými květy, šmel okoličnatý vynikající bohatým květenstvím růžových, bílých i červených kvítků, prustka obyčejná, připomínající při troše obrazotvornosti větvičky modřínu. V mělké vodě se také daří zevaru větevnatému, u kterého jsou nápadné malé ježaté plody, šípatce vodní, která vyniká nejen elegantními listy šípovitého tvaru, ale i bílými květy s purpurovou skvrnou na bázi, a modrásce srdčité, jejíž drobné modrofialové květy ve vzpřímeném hroznu si jistě najdou obdivovatele (u nás však není dostatečně mrazuvzdorná).
O pozornost se hlásí také neúnavně kvetoucí pomněnka bahenní, obsypaná blankytně modrými kvítky se žlutými očky a na zimu choulostivý vodoklas s nápadnými žlutými palicemi.
Zóna – bažina
Bažina se nachází mezi popsanou zónou mělké vody a okrajovou zónou s vlhkou půdou a je neustále nasycena vodou. Leží v úseku kolísání vodní hladiny od 10 cm nad a 10 cm pod ní. Uvedené kolísání závisí na roční době a na množství srážek. Výběr rostlin pro bažinu je neobyčejně bohatý, jen si správně vybrat!
Dobře se tady cítí kosatec žlutý, puškvorec obecný a jeho odrůda s žlutobílými pruhovanými listy, ďáblík bahenní s bílými květy a také blatouch bahenní. Nesmíme zapomenout ani na naši domácí vzácnou vachtu třílistou s bílými až růžovými květy ve vzpřímených hroznech připomínajících květenství jírovce. Do bažiny vysazujeme také trávy, např. druhy suchopýru, který každého upoutá bílými vousy na semenech, dále roztomilý trpasličí orobinec nejmenší s malými vejčitými až kulatými palicemi.
Vlhká zóna
A nakonec vlhká zóna – přechod od stále vlhké bažiny k suchému břehu. Z velkého počtu vhodných trvalek uveďme jen několik. Jsou to především půvabné prvosenky, např rubínová, Sieboldova, tibetská nebo vstavačokvětá, dále vděčný zběhovec plazivý – své modré svíčky vztyčí ze zelenohnědých listů v květnu, dále kyprej vrbice, jejíž purpurové květy vidíme již z dálky, naproti tomu vrbice penízková je nízká, plazivá, obsypaná sytě žlutými květy. Jmenujme ještě kohoutek luční, rdesno hadí kořen větší a kosatec Iris laevigata.
V pobřežní zóně je půda jen někdy vlhčí a kraluje tu mírný polostín. Dobře tu roste jirnice modrá, jejíž květy jsou samozřejmě jasně modré a listy mají i po odkvětu pěkný vzhled. Uplatňují se tu také fialová šuškarda (shorakvět) spolu s bílou řetězovkou, dále čechrava, vyznačující se, jak jméno napovídá, načechraným bílým nebo růžovým i červeným květenstvím, bohyšky s kopinatými až srdčitými listy v různých zelených a žlutých tónech. Neměli bychom zapomenout ani na poděnku – hezkou středně vysokou trvalku připomínající trávu. Její bílé nebo modré květy jsou otevřeny jen jeden den, avšak rostlina má tolik poupat v zásobě, že kvete neustále. Také zahradní odrůdy úpolínů jsou velmi atraktivní pro své žluté až oranžové květy a poupata.
Popisy k obrázkům
Plavín štítnatý
Kotvice plovoucí
Leknín
Zevar
Prustka
Bohyška
Suchopýr
Vachta třílistá
Prvosenka
Autor fotografií: FOTO ING PAVEL MATISKA, ONDŘEJ FOUS A ARCHIV
