U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
VOLARSKÉ DOMY V DOBRÉ
Kategorie: Venkov | Autor: VLADIMÍR KAŇKA
Před zhruba dvěma sty lety, roku 1816, pod Soumarským mostem, mezi zátočinami Vltavského luhu a hřebenem Stožce založili lesní hospodáři Schwarzenbergové osadu Dobrou pro dřevařské dělníky.
Dobrá byla dominikální (panská) ves, nejmladší na Šumavě, ve které se její osadníci neživili zemědělstvím. Nějaká ta kravička nebo koza po chalupách byla, ale hlavní obživu poskytoval knížecí les. V něm dřevaři pracovali v průměru deset hodin denně, někdy tu přespávali v provizorních boudách z tyčoviny a smrkové kůry. Domů přicházeli až v sobotu odpoledne, takže si asi těžko uvědomovali krásu svého okolí, za kterou později přijížděly houfy turistů. Za zimních večerů ti šikovnější vyřezávali ze dřeva hračky nebo malovali obrázky na sklo. Dobrá byla poměrně stranou života, do Volar to sice nebylo příliš daleko, cestu ale komplikovaly mokré louky, někdy i stržená lávka přes řeku a v zimě závěje.
Chalupáři zachovali unikáty
Vesnička vznikla tzv. řadovou zástavbou, na Šumavě ojedinělou, která se zachovala dodnes. Domy stály pouze při jedné straně cesty po vrstevnici. Výjimkou byla pozdější stavba kapličky na počátku 19. století a ještě později budova patrové školy. Řada domů byla roztažena do délky 2,5 kilometrů. Se staveními u zastávky dráhy měla obec, a dosud má, délku 4,5 kilometru. Snad proto tu vznikl přídělový systém vody, zde – na vodu bohaté Šumavě! Voda, přitékající ze stráně dřevěnými žlaby, se po dnech v týdnu přidělovala určitým skupinám chalup, aby stačila i pro hospodářská zvířata.
Podobně, jako mnohá jiná místa, osadu před vylidněním zachránila první vlna chalupářů, kteří pro budoucí generace zachovali unikátní stavení tyrolského roubeného domu volarského typu, vyznačující se sedlovou střechou s přesahem nad kamennými zápražími a často s obnovovanými pavláčkami v patrech s vyřezávanými balustrádami. Za pavláčkou byla podkrovní světnice. Mnohá okna stále zdobí vyřezávané šambrány (ornamenty). Některé třípatrové domy s roubenou světnicí se později obezdívaly. Typickým volarským domem se zvoničkou je již pouze dům čís. 10. Na rozdíl od Volar se tu nestavěly střechou kryté dvory. Zdejší hospodářství byla malá, luční, na políčkách se pěstovaly spíše brambory než obilí.
Kouzlo šumavské obce
V současnosti obec tvoří asi 23 udržovaných chalup, zhruba o třetinu méně než v roce 1947. Pro srovnání: v roce 1841 tu v 35 domech žilo 280 obyvatel. Název obce Dobrá je něco jako dobrá značka, lákající k návštěvě. Níž po proudu Vltavy osady Pěkná a Ovesná s příznačnými libozvučnými názvy jakoby vyvažovaly pojmenování Mrtvý luh nad Lipnem pro rezervaci, která je však plná života.
Při návštěvě Dobré se umocňuje dojem procházky starou šumavskou obcí. Zejména solitéry památkově chráněných lip malolistých a velkolistých s mohutnými kmeny, strmící vysoko k obloze, vytvářejí spolu s chaloupkami enklávy krásy tohoto výjimečného místa. Jedinečný půdorys, tvářnost a nepochybné kouzlo této vesnické památkové rezervace láká turisty. Její vzhled snad příliš nenaruší ani výstavba nového penzionu a srubová stavba na kraji vsi.
Hospoda U Němečka
Pěší turisté i cyklisti vítají osvěžení v rázovitém hostinci U Němečka se šindelem krytými stěnami ve středu obce, kde se pod povalovým stropem dobře jí a pěkně odpočívá při prohlídce sbírky válečných i poválečných metálů i souboru starých lahví s porcelánovými uzávěry na trámech. Za návštěvu stojí vedlejší světnice, plná vojenských uniforem od prvorepublikových přes generálskou z dob dvousettisícové československé armády až po stejnokroje hradní stráže po roce 1990. Sbírka brigadýrek všech možných zbraní je možná největší ve střední Evropě. „Tu generálskou mi dal k narozeninám vysloužilý generál, bydlí poblíž. I k ostatním mi pomohly známosti,“ říká skromně pan hostinský.
Pokud byste z Dobré odjížděli vlakem, jehož zastávka je ze středu vsi vzdálená dobré tři kilometry, pak se vám třeba přihodí tak jako nám, že pan strojvůdce zastaví rozjíždějící se motoráček, abyste si ještě nastoupili. Inu, stará dobrá Šumava.
Popisy k obrázkům
Plochá sedlová střecha je typickým prvkem tzv. tyrolského roubeného domu, stejně tak jako „muškátový“ balkon či pavlač
Oblast kolem Volar je poslední výspou výskytu těchto domů na našem území
Již na první pohled je patrné, že hlavním stavebním materiálem na Šumavě bylo dřevo
Autor fotografií: FOTO: IVAN TICHÝ A AUTOR
