U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
VLHKOST OHROŽUJE STAVBY
Kategorie: Stavení | Autor: Václav Hájek
STAVBA
Nejčastějším problémem lidových staveb, a nejen lidových, je vlhkost, jež do nich proniká zvenku. Je nebezpečná pro budovy zděné, ale zejména pro ty dřevěné. Nadměrná vlhkost zdiva způsobí nejen rozpad povrchu zdiva, ale i porušení jeho stability. V neposlední řadě má za následek zhoršení stavu vnitřního prostředí chalupy, což se může mimo jiných problémů, například zdravotních, projevit i degradací stavebních konstrukcí, dřevěných stropů, podlah, okenních rámů, křídel, dveří aj. Nadměrnou vlhkost zdiva může způsobovat jednak povrchová srážková voda, jednak voda spodní. Nová hydroizolace, která by vlhkost snížila nebo zcela odstranila, není jednoduchá a je často, zvláště jde-li o zdivo z kamene, dosti nákladná. Mnohdy proto přistupujeme pouze ke zmírnění vlhkosti, což si můžeme na chalupě zpravidla provést svépomocí.
Chalupa ve svahu
Jestliže stojí naše chalupa ve svahu, bývá často podlaží částečně pod úrovní terénu a kamennou zdí proti svahu proniká vlhkost stékající srážkové vody po nepropustné vrstvě do zdiva (obrázek 1). Zvláště po deštích a při jarním tání má vlhkost na svědomí značné škody: odpadává omítka, na stěnách se rozrůstá plíseň a celková atmosféra v místnosti je značně nepříjemná. Zcela vyhnat vlhkost z budovy se nám asi nepovede, ale můžeme její nebezpečné působení alespoň zmírnit. Uvedeme několik variant řešení. Správná volba způsobu vysoušení je závislá na místních podmínkách. Aby mělo často dost pracné vysoušení naději na úspěch, lze doporučit odbornou konzultaci. První možností je odkopat podél stěny, zapuštěné do svahu, zeminu až pod úroveň podlahy, ale tak, aby pata základu této stěny zůstala v nezámrzné hloubce, tedy minimálně 800 mm pod dnem tohoto příkopu. Kdyby zmíněná vzdálenost byla menší, mohlo by docházet k promrzání základu a k nadzvedávání zdiva. Dno vykopaného příkopu vybetonujeme nebo vydláždíme (obrázek 2) a vyspádujeme ho tak, aby z něj voda mohla odtékat co nejdále od budovy. Vlhkost se částečným odvětráváním sníží, i když ve zdivu pořád zůstává a v menší míře dál proniká do místnosti. Venkovské chalupy nemívají kromě toho příliš hluboké základy a při odkopávání by došlo k jejich nežádoucímu promrzání.
Výkop s drenáží
Účinnější proto bývá, jestliže na dno kanálu položíme drenáž a pak ho zasypeme. Uložení drenáže musí být v patě tzv. depresivního úhlu 15°, ve vzdálenosti asi 2000 mm od líce zdiva, aby voda byla od objektu k drenáži odváděna (obrázek 3). Drenáž musí být vyspádována směrem k silničnímu rigolu nebo vodní nádrži či jímce, z které musí být odčerpávána (obr. 4). Je nutné, aby výkop zasahoval až do nepropustné jílové vrstvy (obr. 5). Také toto dno příkopu je třeba vyspádovat ve směru vyústění. Záleží pochopitelně na konfiguraci terénu, ale minimální spád by měl být 1 %. Na dně příkopu provedeme drenáž. Výhody drenáží spočívají v tom, že se při jejich budování nemusí zasahovat do interiéru chalupy, že je lze realizovat svépomocí a že zabraňují vnikání volné vody do zdí. Děláme je nejčastěji z pálených trubek kruhového nebo šestihranného profilu. Drenáž však můžeme udělat i z cihel nebo z plochých kamenů (obrázek 6). Při drenážování velké plochy položíme nejdříve sběrné trativody, jež zaúsťujeme do svodnice, kterou pak vodu odvádíme do veřejného toku, rybníku nebo vsakovací jámy.
Co proti spodní vodě
Také na pozemku, kde je vysoko hladina spodní vody, musíme tuto hladinu snížit vybudováním drenáží, jejichž hloubka musí sahat pod úroveň požadovaného snížení této spodní vody. Postupujeme tak, že na dno rýhy položíme vrstvu štěrku tlustou asi 80 mm. Štěrková zrna mají být asi 10 až 40 mm velká, spád drenáže alespoň 1 % (lépe 3 – 5 %). Na toto štěrkové lože položíme drenážní trubky tak, aby mezi sebou měly spáry široké 8 – 20 mm; shora je překryjeme střepy (obrázek 7). Těmito spárami vniká voda do trativodu. Trubky zasypeme opět asi 200 mm vysokou vrstvou štěrku se zrnem větším než 30 mm, aby zemina nepronikla až k trubkám a nezanášela potrubí. Sběrnou drenáž zaúsťujeme do svodnic (obrázek 8), které pokládáme obdobně. Trubku do sběrného potrubí zaústíme tak, že její konec ucpeme a vysekáme otvor v dolní části poslední sběrné trubky. Proti němu vysekáme otvor i v horní části svodnice, aby oba otvory byly proti sobě (obrázek 9). Vyústění svodnice ze svahu nebo do vodního toku zabezpečíme tak, že trativodky zaústíme do kameninové nebo betonové roury, aby se ústí pálené trubky nepoškodilo (obrázek 10). Účinnost drenáže se jejím zanášením pochopitelně snižuje.
Vzdušná izolace podlahy
U chalup, které jsou na suchém pozemku a jsou jen příležitostně užívány, můžeme vlhkost snížit tím, že vybudujeme pod podlahou odvětrávanou vzduchovou dutinu. Po demontáži staré podlahy odstraníme zásyp asi do hloubky 220 mm. Na dno rozprostřeme asi 50 mm silnou vrstvu škváry, Ve zdech vysekáme průduchy, na jedné straně nasávací (nejlépe poblíž kamen), v protilehlé zdi vyvedeme průduch až nad střechu nebo pod okap. Polštáře uložíme na lepenku na pilířcích ze dvou na sebe položených cihel. Vedle polštářů položíme na pilířky rošty, na které umístíme drátěné pletivo. Na ně přijdou rohože ze skelné vaty, pak lepenka a nakonec podlahová prkna (nikoliv palubky obrázek 11). V žádném případě v chalupách nepokládáme na dřevěnou podlahu neprodyšnou podlahovinu, tedy linoleum nebo PVC. Spolehlivým způsobem nové hydroizolace ve zdivu je její vložení do prořezané spáry nebo do probouraného zdiva. Další možností je využití elektrofyzikálních a chemických metod. O těchto metodách však až v jiném článku.
Na co nesmíme zapomenout:
* Hydroizolace je opatření značně nákladné, proto se v konkrétních podmínkách raději poradíme s odborníkem.
* Prvním krokem k tomu, abychom zabavili vlhkosti chalupu ve svahu, je vykopání příkopu, jímž odvedeme vodu co nejdál; účinnější je kanál opatřit vrstvami drenáže.
* Minimální spád drenáže, odvádějící povrchovou ipodzemní vodu, musí být 1 %, optimální je 3 – 5 %.
* Vlhkost v chalupách stojících na suchém pozemku lze snížit účinným větráním pod podlahou.
* Na dřevěnou podlahu v chalupách v žádném případě nepokládáme neprodyšnou podlahovinu (lino, PVC).
1. Častá příčina vlhkosti v objektu: 1 – propustná zemina, 2 – nepropustná (jílová) vrstva, 3 – voda stékající po nepropustné vrstvě
2. Příkop před obvodovou zdí: 1 – upravený terén, 2 – rigol, 3 – zábradlí, 4 – opěrná betonová zídka, 5 – vzlínání vlhkosti
3. Vytvoření kanálu s drenáží: 1 – drenáž, 2 – 5 zásyp s postupně hrubším zrněním
4. Situace drenáží: 1 – objekt, 2 – voda stékající po nepropustné vrstvě, 3, 4 – sběrné trativody, 5 – silniční rigol
5. Záchytná drenáž stékající vody: 1 – propustná vrstva, 2 – nepropustná vrstva, 3 – voda stékající po nepropustné vrstvě, 4 – drenážní příkop, 5 – hydroizolace na obvodovém zdivu
6. Druhy drenáží: A – z cihel, B – z plochých kamenů, C – z pálených trativodek
7. Podélný řez svodnicí: 1 – svodnice z drenážních trubek, 2 – sběrná drenáž, 3 – krycí střepy, 4 – štěrk průměru 30 mm, 5 – štěrk průměru 100 mm, 6 – udusaná jílová vrstva, 7 – ornice, 8 – hrubý štěrk
8. Schéma drenáže: 1 – trubky sběrného drénu, 2 – svodnice, 3 – střepy na krytí otevřených spár, 4 – ucpaný konec sběrného drénu
9. Zaústění sběrné do svodné drenáže: 1 – otvor ve svodné drenáži, 2 – otvor vysekaný ve svodné drenáži, 3 – ucpávka sběrné drenáže, 4 – střep kryje otevřenou spáru
10. Vyústění drenáže ve svahu: 1 – trativodka, 2 – kameninová trouba, 3 – štěrk
11. Úprava pro snížení vlhkosti v podlaze: 1 – škvára, 2 – vzduchová dutina, 3 – rošt s pletivem, 4 – skelná vata, 5 – lepenka, 6 – polštář, 7 – pilířek, 8 – podlaha
