Vlastiboř
Malebná Vlastiboř je jednou z obcí v oblasti soběslavsko-veselských Blat, pro kterou je typická architektura selského baroka. Některé statky stále uchovávají původní filigrán štuků, jiné volí zjednodušení ozdob.
Vlastiboř najdeme v okrese Tábor, sedm kilometrů západně od Soběslavi směrem na Bechyni. Skládá se ze tří samostatných vesnic – Vlastiboře, Záluží a Svinek.
Stejně jako se obec skládá ze tří vesnic, tři části má i samotná Vlastiboř. Na sever a severovýchod od Bechyňského potoka je to v mírně svažitém terénu Velká strana. Usedlosti se tady od 15. století stavěly okolo přibližně lichoběžníkové původní návsi. Statky mladší Malé strany vznikaly ve dvou vzájemně kolmých řadách u druhé návsi jižně a jihozápadně od potoka. Pankrác je východní část vesnice s domy postavenými v minulém století.
Stavení čp. 3 bylo ve zděné podobě postaveno ve 2. polovině 19. století
Ohlédnutí do minulosti
Jak říká pověst, založil vesnici vladyka Vlastibor ze slovanského kmene Doudlebů. Rozvíjet se ale začala až koncem 14. století, po vybudování tzv. Blatské stoky, která toto území částečně odvodnila a umožnila je kolonizovat a na úrodné rašelinné půdě hospodařit. Stavěly se roubené usedlosti ze dřeva vytěženého na místě.
V roce 1354, což je datum první písemné zmínky o Vlastiboři, se o její pozemky dělilo několik jihočeských rodů. Významným dělicím prvkem katastru byl už ve středověku potok, který tehdy nesl název Rytířský. Velká strana patřila Oldřichovi z Hradce, od kterého ji roku 1354 koupili bratři z Rožmberka. Menší část jihozápadně od potoka vlastnil Louňovický klášter. I tu odkoupili roku 1584 Rožmberkové. Od roku 1594 však už celá Vlastiboř patřila spolu s dalšími vesnicemi v okolí k městu Soběslav. V roce 1654 bylo v obci patnáct objektů.
Výzdoba statku čp. 36 na severozápadním okraji vsi s krásně tvarovanými křídlovými štíty patří k nejnáročnějším v celé blatské oblasti
Drobná chalupnická usedlost čp. 38 má zejména krásné štukové zdobení průčelí špýcharu z roku 1859. Jde o dílo Martina Patáka, rodáka z Vlastiboře
Unikátní zděná architektura
Původní roubené domy se v této oblasti nahrazovaly zděnými už od konce 18. století. Důvodem byla jejich nižší spalnost, nedostatek stavebního dřeva a rozmach výroby pálených cihel. Podoba většiny zděných staveb dochovaných ve Vlastiboři však pochází až ze druhé poloviny 19. století.
Na Blatech vytvářeli zedničtí mistři výtvarně zcela unikátní architekturu. Ve Vlastiboři to byl hlavně stavitel a místní rodák Martin Paták. Na bohaté štukové výzdobě průčelí obytných budov a špýcharů jsou patrné prvky barokní, klasicistní i empírové, doplněné zdobnými vesnickými motivy. Z hlediska čistoty původních slohů jde někde o chybné kombinace, jsou však nesmírně malebné.
Desítky statků dokládají svou půdorysnou rozlehlostí i hojností výzdoby bohatství této úrodné oblasti, kde se na rašelinné půdě sklízelo hlavně obilí. Průčelí jednotlivých usedlostí dosahují šířky i více než 30 metrů.
K nemnoha usedlostem s bílou omítkou patří čp. 10, kde je hodnotná zejména patrová sýpka s nikou ve vrcholu štítu
V jižní řadě domů nepřehlédnete široký statek se štukovými kříži a s dalším hospodářským stavením přisazeným vzadu k sýpce
Štít domu čp. 11 v jižní frontě zdobí pilastry s krajkovými lemy
Velká a Malá strana
Typickým prvkem Velké strany bylo uspořádání zemědělských usedlostí kolem rozlehlé návsi do dvou řad za sebou. Mají dvouštítové průčelí s mezilehlou ohradní zdí, ve které je vjezdová brána a vstupní branka. Ohradní zeď je situována na stejné stavební čáře jako obvodové zdivo přízemního domu a patrové sýpky. Později však většina staveb ustoupila do zahrad, „což je v blatské oblasti poměrně běžné“ (arch. Jan Pešta). Část nepravidelné návsi byla rozparcelována a byla tu postavena škola, čímž náves ztratila svůj původní charakter.
Rovinatá Malá strana se vyvíjela podobně. Usedlosti ustoupily do zahrad a náves při potoku se vzhledem k dodatečné výstavbě zmenšila. Zůstalo z ní jen nevelké prostranství s kaplí, bývalou kovárnou a hostincem.
Některé stavby se sice nevyhnuly stavebním úpravám, které nejsou zcela ve shodě s jejich původní podobou, ale přesto lze v této obci obdivovat nejpočetnější a nejvýznamnější soubor zděné blatské architektury od počátku třicátých let 19. století až po první třetinu 20. století. V roce 1995 byla proto Vlastiboř prohlášena vesnickou památkovou rezervací.
Kaple vestavěná do menší malostranské návsi je datovaná do roku 1893
Na severním okraji vsi najdeme usedlost čp. 39 s velmi hodnotnou sýpkou, která bývá považována za dílo Františka Šocha ze Zálší
Když se řekne
Iluzivní dekor
Malovaného dekoru, který vzbuzoval dojem skutečnosti, využíval Martin Paták, který se podílel na výzdobě řady staveb ve Vlastiboři i blatských statků v okolních obcích. Za jeho největší dílo je považováno stavení čp. 34, které je typické falešnými štukovanými vraty.
Skládaná segmentová vrata a vrátka s kazetovou výplní můžeme obdivovat u čp. 36
Sýpka a ohradní zeď usedlosti čp. 34. Jde o vrcholné dílo Martina Patáka, které je typické falešnými štukovými vraty
„Rosničky“ Martina Patáka
Mnoho usedlostí ve Vlastiboři i okolních vesnicích zkrášlil svými ojedinělými štukovými dekory spolutvůrce blatského stylu, tamní rodák Martin Paták starší (1820-1889). Výzdobné prvky (pilastry, lizény, římsy, zavěšené věnečky, srdíčka, stromy života a další), které používal, jsou převzaty ze slohové architektury. Tento zednický mistr však do svých kreací vkládal i stylizované typické blatské rostliny, například masožravé rosnatky „rosničky“. Dochovalo se vyprávění pravnuka Martina Patáka o tom, jak jeho dědeček s otcem během zimy vyřezávali dřevěné šablony, aby měli na příští stavební sezonu připravenou zásobu nových motivů.
Text: Marie Rubešová
Foto: Autorka a František Svátek
Vlastiboř
