Vítězný dům
Každým rokem se vyhlašuje vítěz soutěže zvané ekologický Oscar. V roce 2011 získal první místo dům postavený z ryze přírodních materiálů.
Dům je postaven pouze z přírodních materiálů
Vítězný dům vyrostl v Kruplově na Jindřichohradecku a postavil jej tesař Lukáš Čejna. Domem ze dřeva, kamene, slámy, hlíny a rákosu přesvědčil odbornou porotu E.ON Energy Globe Award ČR, že se dá stavět z toho, co má člověk v bezprostřední blízkosti místa, kde žije. A dům může mít i parametry nízkoenergetické stavby.
Střechu pokrývá 40cm vrstva slámy
„Hlavní inspiraci jsem pochopitelně hledal u našich předků, kteří tímto způsobem dříve stavěli prostě kvůli tomu, že jim nic jiného nezbývalo. Museli se přizpůsobit místním podmínkám,“ prozradil zdroj svého nápadu Lukáš.
Stavění ze dřeva, slámy a hlíny
Nejdůležitějším krokem u podobné stavby je ochránit ji před vodou, aby se dožila plánované životnosti několika desítek let. Dům proto stojí na kamenných základech s třiceticentimetrovým podvětráváním v mírně vyspádovaném terénu od středu stavby ke krajům, aby se voda nemohla držet pod ní.
Domek s půdorysem 16 x 8 metrů je patrový, nepodsklepený a jeho nosný systém tvoří tesařský dřevěný skelet bez hřebíků či jiných kovových spojovacích prvků. Tuto kostru Lukáš vyplnil půlmetrovou vrstvou slámy, a tu potáhl vnitřními i vnějšími hliněnými omítkami, které pak nahodil pískovo-jílovým štukem.
Vrchní vrstvu omítek zdobí kresba zubatým hladítkem
Na vnější omítku použil králičí pletivo na dřevěných sloupcích nebo přímo na balících slámy. Na to pak nanesl vrstvu směsi z rozředěné jílové hlíny, hnoje, pilin, slámy a písku. Stěny nakonec natřel vápnem, které umožňuje slaměným stěnám dýchat a přirozeně se vyrovnat s okolními teplotními podmínkami. Střechu majitel vyrobil z rákosových vrstev silných 40 cm a ve špici ji po celé délce zabezpečil šindelovým krovem.
„Slaměnka, jak domu říkám, představuje kombinaci několika stavebních vzorů od slaměných domů přes dřevostavby až ke kamenným stavbám. Snažil jsem se poskládat dohromady různé způsoby staveb, které jsem viděl jinde,“ říká o projektu stavitel.
Interiér jako v chalupě
Cílem Lukáše Čejny bylo i přirozené členění interiéru. Jednoduchá obdélníková dispozice domu umožnila rozdělit prostory na soukromou část s velkou ložnicí a koupelnou, a návštěvní část s velikým pokojem, sloužícím jako kuchyň i obývací pokoj. Toto řešení optimálně využívá teplo hliněných kamen v přízemí, sloužících i jako pec na vaření.
V době vyhlášení výsledků soutěže majitel plánoval ještě druhou menší pec na ohřev vody, kterou zatím ohříval elektřinou. „Pec na dřevo po roztopení vydrží teplá dva dny, nejméně na dvanáct hodin pak zajistí dostatek tepla pro polovinu domu. Izolační vlastnosti slámy jsou vynikající, takže v létě je uvnitř opravdu příjemný chládek a v zimě je v domě brzy po zatopení v kamnech příjemné teplo.“ Elektřina se jinak používá jen na provoz osvětlení, některých spotřebičů a vodního čerpadla.
Pokud po přečtení těchto řádků i vy zatoužíte zkusit postavit podobný dům, určitě vás bude zajímat i jeho cena. Jestli si na stavbu troufnete vlastníma rukama jako Lukáš, „slaměnka“ vás vyjde i se zařízením místností na přibližně 2,5 milionů korun. To jsou náklady srovnatelné s každou běžnou novostavbou. Ale slaměnka je přátelská k přírodě a slibuje harmonické bydlení. „I lidé, kteří k nám přijdou na návštěvu, často říkají, že je tu zvláštní klid a pohoda. Celá naše rodina má stejný pocit,“ uzavírá vyprávění Lukáš Čejna.
Text Martina Lžičařová,
foto archiv
Vítězný dům
