U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Víte, jak brzdit?
Kategorie: Volný čas | Autor: Jiří Svoboda
Většina z vás si myslí, že je to jasné: prostě šlápne na pedál brzdy a automobil zastaví. V provozu to ale vypadá všechno jinak.
Šlápnete na brzdu, ale vůz nemusí zastavit tak rychle, jak byste potřebovali. Zastavit rozjetý automobil totiž může být poměrně složitá a na schopnosti řidiče náročná činnost. Současné automobily jsou vybavovány nejmodernější technikou, mezi níž patří například protiblokovací systémy, brzdový asistent, rozdělovač brzdného tlaku apod., ukryté pod tajemnými označeními ABS, EBD atd. I s takto vybaveným vozem však musíme pamatovat na to, že v kritických situacích platí fyzikální zákony. V poslední době totiž dochází k celé řadě nehod, při kterých řidič doplatil na přílišnou důvěru v techniku. Samozřejmě, že vozidla, vybavená těmito systémy, jsou bezpečnější. Nesmíme ale zapomenout, že například v některých situacích dochází u systému ABS – oproti vozům bez něj – k prodloužení brzdné dráhy. Nikdy tedy slepě nedůvěřujte technice, ale její možnosti si vždy ověřte.
Jak správně brzdit?
Například když pojedeme ve městě a v dáli nám na semaforu naskočí oranžová, za kterou můžeme očekávat červenou, měli bychom sundat nohu z plynu a pomalu začít brzdit. Pokud budeme takto postupovat, brzdění nebude tak intenzivní, brzdy se méně ohřívají a navíc šetříme motor, benzin, brzdové obložení. Rozsvícená brzdová světla oznámí včas řidiči za námi, že zpomalujeme. Situace na silnicích nás ale často nutí také k nouzovému, rychlému brzdění na co nejkratší vzdálenosti. V těchto situacích jde do tuhého. Na krátké brzdné dráze se podílí celá řada faktorů. Ty musí řidič brát v úvahu, pokud potřebuje svůj vůz rychle zastavit. V těchto případech také oceníme služby systému ABS, který vlastně za nás přerušovaně brzdí.
Důležité faktory při brzdění
Jedním z faktorů, které mají vliv na zastavení, je vozovka. Důležitý je její povrch a z toho vycházející součinitel tření. Tedy zda je z betonu, z hrubého či naopak lesklého asfaltu, zda je posypaná pískem, štěrkem, zledovatělá a neposypaná vůbec, jestli je po dešti apod. Co se vozovky týče, je také důležité, jestli vede rovně nebo se stáčí. U zatáčky pak záleží na poloměru a také na sklonu. Právě sklon – v tom horším případě negativní – hraje při intenzivním brzdění důležitou roli i při suchém povrchu. Dalším rozhodujícím faktorem jsou pneumatiky. Ty patří mezi nejdůležitější součásti aktivní bezpečnosti vozu. Pneumatiky přenášejí jak síly při akceleraci, tak i při brzdění, síly boční v zatáčce a bohužel i ty při smyku. Důležitá je hloubka vzorku i stupeň opotřebení, a to nejen vnější, ale také u vnitřní části. Pozor bychom si měli dávat na nové pneumatiky. Než se zajedou, mohou se chovat při brzdění, ale i v zatáčce, značně nepředvídatelně. Vzpomeňte si například na jezdce formule 1, jak nové pneumatiky zahřívají a po výměně jedou zpočátku opatrně. Dalšími faktory, které působí na včasné zabrzdění, jsou tlumiče pérování, brzdová soustava, další součásti podvozku atd. Pokud jezdíme často po městě, setkáme se zcela jistě s jednou z nepříjemných situací, a tou je zabrzdění na tramvajových kolejích. Měli bychom si uvědomit, že rozchod kolejnic je velmi podobný rozchodu kol většiny osobních automobilů. Pokud tedy jedeme po kolejích, máme všechna čtyři kola na povrchu, jehož adheze je velmi špatná. Jízda po kolejích, a to hlavně při dešti, je proto značně zrádná. Pokud potřebujeme brzdit, je lepší z kolejí sjet a brzdit na hrubším povrchu silnice.
Přerušované brzdění
Při jízdě po kluzkém, mokrém, zasněženém nebo zledovatělém povrchu bychom měli použít tzv. přerušované brzdění. Tímto způsobem funguje již zmiňovaný systém ABS. Principem je odvalování každého kola až těsně na hranici zablokování. Pokud jedeme například po uježděném sněhu a potřebujeme zastavit, při necitlivém sešlápnutí pedálu brzdy až k podlaze vůz příliš nezbrzdíme. Zablokovaná kola nepřenesou žádné síly a vozidlo bude klouzat jako sáňky. V těchto případech většinou musíme jednat trochu proti pudu sebezáchovy: pokud tedy zjistíme, že vůz má zablokovaná kola, okamžitě pedál brzdy povolíme až do momentu, kdy se kola opět odvalují. Jednodušeji nám to půjde, pokud například střídavě sešlapujeme pedál až k podlaze a povolujeme přibližně o 20 mm. Tuto činnost opakujeme co nejrychleji – a budeme tak přerušovaně brzdit. Pokud se dostaneme do situace, kdy je střet neodvratný, pamatujme na to, že pokud zablokujeme kola, rychlost vozu se nezmírní. Nad všechny rady je ale praxe. Číst si o tom, co máme kdy udělat, je sice hezké, ale vše výše popsané bychom měli mít zažité. Samozřejmě to nebudeme zkoušet v provozu na běžné silnici, ale jednoznačně lze doporučit absolvování některého z kurzů bezpečné jízdy. Zde si v praxi můžeme vyzkoušet, jak se chová náš vůz, jak se chováme my v krizové situaci a především se zde naučíme, jak těmto situacím předcházet.
