U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Víte, co je BPEJ?
Kategorie: | Autor: ing. Bohumil Kuba
Tato zkratka znamená “bonitovanou půdně ekologickou jednotku” a chataři a chalupáři se s ní jistě nejednou setkali při řešení otázek kolem nemovitostí, které jsou evidovány jako zemědělské pozemky. Může jít o ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty, tedy louky a pastviny.
Dnes si povíme něco o tom, kde jsou tyto jednotky evidovány, co znamenají, kolik jich je a pro jaké účely se využívají.
Základní informace
BPEJ vyjadřuje rozdílné produkční a ekonomické efekty určitých částí zemědělského území. Objektivně vyjadřuje efektivnost zemědělské výroby ve velice rozdílných přírodních podmínkách a také respektuje základní, v podstatě neovlivnitelné faktory, jakými jsou např. klima, půdní typy, svažitost, skeletovitost a také hloubka ornice konkrétního pozemku – a z nich plynoucí rozdíly v úrodnosti půdy. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou evidovány v katastru nemovitostí u parcel zemědělských pozemků, které jsou charakterizovány vlastnickým vztahem, tzn. že je u nich zapsán vlastník pozemku. Každý se s nimi může seznámit ve výpisu z katastru nemovitostí v samostatné části F listu vlastnictví, označené jako “Vztah bonitovaných půdně ekologických jednotek k parcelám”. U každého parcelního čísla je evidována nejen BPEJ, ale také výměra parcely. Je-li dotčena více bonitovanými půdně ekologickými jednotkami, pak je určena odpovídající výměra bonitního dílu samostatně.
Jak se BPEJ označují?
Konkrétní vlastnosti každé bonitované půdně ekologické jednotky jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem, ve kterém: první číslice: značí příslušnost k jednomu z 10 klimatických regionů (0 – 9); druhá a třetí číslice: určují příslušnost k určité hlavní půdní jednotce – černozemě, hnědozemě, lužní půdy atd. (01 – 78); čtvrtá číslice: stanoví kombinaci svažitosti pozemku od 0° do 25° a jeho expozici ke světovým stranám S – J – Z – V; pátá číslice: vyjadřuje devět kombinací hloubky a skeletovitosti půdního profilu. Každá BPEJ je oceněna samostatnou sazbou v Kč. Na území České republiky je v současné době vymezeno celkem 2199 bonitovaných půdně ekologických jednotek a výše jejich ceny se pohybuje v rozmezí od 0,70 Kč/m2 do 14,81 Kč/m2 (viz příloha č. 19 k vyhlášce č. 540/2002 Sb.). Správcem celostátní databáze těchto bonitovaných jednotek je ministerstvo zemědělství a jejím vedením je pověřena organizace – Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy se sídlem ve Zbraslavi u Prahy. Údaje o BPEJ předávají katastrálním úřadům (katastrálním pracovištím) pozemkové úřady.
Jakým účelům slouží BPEJ?
Jednou ze základních funkcí BPEJ je jejich využití pro oceňování zemědělských pozemků, tj. pro stanovení jejich úředních cen, např. při dědickém řízení, při koupi, prodeji a darování pozemků, při směnách pozemků apod. BPEJ jsou využívány též ke stanovení základu daně z pozemku podle přiřazených průměrných cen zemědělských pozemků v jednotlivých katastrálních územích (viz platné znění vyhlášky č. 463/2002 Sb.). Pro oceňování zemědělských pozemků při stanovení nároků v řízení o pozemkových úpravách však platí výjimka. Používá se základní cena, která se zjistí podle BPEJ evidovaných v celostátní databázi ministerstva zemědělství, které byly určovány přímo při bonitačních pracích v terénu. Údaje o BPEJ vedených v katastru nemovitostí se použijí jen v případech jednoduchých pozemkových úprav, u kterých není nutné vycházet ze zaměření skutečného stavu, protože zákresy hranic BPEJ v katastrálních mapách jsou generalizovány.
Poznámka:
Úřední cena zemědělské půdy je normativně stanovená cena na základě kapitalizace rentního efektu, tj. čistého výnosu, stanoveného pro jednotlivé BPEJ a je, po určitém zjednodušení, analogií normativního podnikatelského zisku (před zdaněním) z rostlinné výroby, vytvořeného v ekonomických podmínkách roku 1993.