Vinařské domy v Pavlově

Pro vinařské domy je typické, že stavby jsou vždy orientovány štítem do ulice. Okapy do ulice mají jen ty mladší z 19. století. S vinařskými domy sousedí i zemědělské statky

Z Pavlova je to kousek k Novomlýnským jezerům či hradu Děvičky. Kromě dobrého vína a výletních tras po Pálavě tam najdete i skvělou ukázku lidové architektury v podobě vinařských domů.

Hledat inspiraci v lidové architektuře lze v okolí Mikulova a v podhůří Pálavy na mnoha místech. Pavlov je však jedinečný v tom, že se tam na jednom místě koncentruje ukázka zachovalých a zároveň funkčních staveb, které slouží vinařům už od časů baroka.

Pavlov leží na trasách vinařských stezek i turistických okruhů Pálavou a jeho návštěvu můžete spojit s prohlídkou Mikulova či malebné sousední Klentnice. A v samotném Pavlově pak obdivovat architekturu i účelnost po staletí nezměněných vinařských domů.

Pro víno i pro život

Vinařské sklepní domy v Pavlově, z nichž devatenáct je památkově chráněno, pocházejí ze 17. století. Dodnes však vinařům slouží a zvláště v době vrcholící turistické sezony či o vinobraní se vám jistě podaří přinejmenším do některých z nich nahlédnout a nakoupit v nich víno.

Vinařské domy nejsou skansenem, jsou součástí vesnice. V některých se bydlí, jiné slouží jako vinné sklepy

Původně tyto malebné domy obývali majitelé vinic omenších rozlohách, pro které byla výroba vína obživou. Kategorie preshauzníků, tedy domkářů bydlících v lisovnách, je poprvé uvedena v tereziánském katastru z roku 1754. Nalezená renesanční sgrafita však dokládají, že obytné lisovny zde existovaly již před tímto datem. V domě se tedy bydlelo i pracovalo a vinařskému provozu byly uzpůsobeny i jeho dispozice. Z přízemí se vstupovalo do lisovny a do sklepa, patro pak obývala rodina vinaře.

Bohatá zdobnost štítů svědčí o tom, že Pavlov patřil v minulosti mezi bohaté obce a že tamní vinaři dobře prosperovali.

Pavlov obývali vinaři od pradávna a tamní uličky Česká a Na cimbuří dodnes dávají možnost porovnat tamní domy ve stylu venkovského baroka s podobnými a zřejmě obecně známějšími stavbami tohoto slohu v jižních Čechách. Česká ulice také názorně dokumentuje vývoj vinohradnických staveb.

Už od pradávna vedle sebe ve vesnici stojí bohaté rozlehlé sklepy s obytnými prostory i jednoduché přízemní sklepy

V Pavlově najdete jednoduchá průčelí zemních sklepů s lisovnami v sousedství bohatých a zdobných selských stavení a v jejich slohu lze odhalit inspiraci barokními domy blízkého Mikulova už na první pohled.

Je možné si snadno představit, že právě k mikulovským měšťanským domům odkazovali pavlovští sedláci, když se v 17. století domlouvali se zednickými mistry o podobě svého příštího domu či vinného sklepa.

Komora i černá kuchyně

Pálavu a zříceninu hradu Děvičky mají v Pavlově doslova za humny. Na pálavských svazích se vínu daří už po staletí

Na webu Moravských vinařských stezek památkáři popisují, v čem spočívá jedinečnost zachovalé vinařské architektury v Pavlově. Pro vinařské domy je typické, že stavby jsou vždy orientovány štítem do ulice, okapově stavěné jsou jen ty mladší z 19. století. V přízemí je obvykle lisovna a sklep, které jsou přístupné z ulice, byt tvoří patro nad lisovnou a má samostatný vchod. Sklepy jsou vyzděné cihlovou klenbou, prostorné lisovny jsou valeně zaklenuté nebo mají ploché trámové stropy. Obytnou část v patře tvoří komora a černá kuchyně, přední část domu zabírá jizba. Bohatě zdobené fasády nesou typické znaky barokního stavitelství – bosovaná nároží, šambrány kolem oken, volutové štíty či niky se soškami světců. Soubor nadsklepních vinařských domů v České ulici byl jako mimořádně cenný architektonický celek vyhlášen spolu s historickým jádrem Pavlova vesnickou památkovou rezervací.

Součástí historie pavlovského vinařství je i rekonstruovaný vřetenový lis z roku 1851. Stojí v horní části obce, na trase Moravské vinné stezky stoupající do Klentnice.

Živá vinařská tradice

Na jednom ze sklepů bez obytné nástavby je patrné použití typického místního kamene

Pavlov byl původně slovanská osada, ale počátkem 13. století se ve vesnici usadilo německy mluvící obyvatelstvo, které tam žilo až do odsunu po druhé světové válce. Hlavním zdrojem bohatství obce bylo vinařství. Není přesně známo, kdy se s pěstováním révy v Pavlově začalo, ale už v roce 1444 byl Pavlov největší vinařskou obcí mikulovského panství. Značné zisky z poddanských vinic měla především vrchnost, která proto dbala na vysokou úroveň viničného hospodářství. Proslulost pavlovského vinařství dosvědčuje i starý horenský řád z roku 1589. Už počátkem 17. století se zde pěstovala vinná réva na více než polovině půdy.

V době třicetileté války byly vinice víceméně zničeny, ale právě výstavné barokní štíty gruntů a vinných sklepů v dnešní České ulici dokládají, že i z této rány se tamní vinaři dokázali vzpamatovat.

I v současné době si Pavlov své vinařské tradice velmi považuje a řada místních výrobců vína v ní aktivně pokračuje. V posledních letech jsou na vinicích pod hradem Děvičky vysazovány především Chardonnay, Sauvignon a Muškát moravský, které se přidaly k tamní tradičním odrůdám Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Svatovavřinecké. *

TEXT A FOTO: RICHARD GURYČA

Vinařské domy v Pavlově