Vidět a být viděn

Na silnici je důležité nejen vidět, ale také být viděn. To platí především o chodcích, které za špatné viditelnosti řidič může spatřit až na poslední chvíli.

Při snížené viditelnosti jsou na silnici těmi nejzranitelnějšími chodci. Řidiči, kteří zranili chodce nebo cyklistu, se shodují na tom, že ho neviděli vůbec nebo příliš pozdě. Auta, motocykly i cyklisté mají povinnost svítit, chodci takovou povinnost nemají. Pro svoji větší bezpečnost na komunikaci mohou chodci použít především reflexní materiály, díky kterým jsou viditelní v dostatečném předstihu a ostatní účastníci silničního provozu na ně mohou včas zareagovat. Zvýšit svou bezpečnost použitím reflexních materiálů mohou samozřejmě i cyklisté a motocyklisté.

Pestré oblečení a reflexní doplňky

Řadou testů bylo dokázáno, že pokud se na komunikaci pohybuje člověk v tmavém, například modrém oblečení, je řidič schopen zaznamenat jej na vzdálenost 18 metrů. Chodec ve žlutém je viděn na vzdálenost 37 metrů, v bílém na 55 metrů. Ale ani tato vzdálenost není v noci na bezpečné vyhnutí se chodci dostačující. Chodci by proto vždy měli mít na svém oblečení nějaký prvek, který by je více zviditelnil.

K dispozici jsou například fluorescenční materiály (nejčastěji se používá jasně žlutá, zelená a oranžová barva), které zvyšují viditelnost za denního světla a za soumraku. Ve tmě ale svou funkci ztrácejí. Za tmy je vhodné použít reflexní materiály – ty odrážejí světlo v úzkém kuželu zpět ke zdroji, a to až na vzdálenost kolem 200 metrů. Výrazně tak zvyšují viditelnost za tmy a za sní-žené viditelnosti. Reflexní materiál je v noci vidět na 3x větší vzdálenost než bílé oblečení a na více než 10x větší vzdálenost než oblečení modré.

Pro chodce pohybující se za tmy po neosvětlených silnicích, především turisty, lze doporučit vybavení čelovou svítilnou a blikajícím červeným světlem, upevněným zezadu na ruce, noze nebo batohu.

Reflexní materiály povinně

V připravované novele zákona o provozu na pozemních komunikacích se počítá i s povinností mít na oblečení reflexní materiál, pokud se chodec pohybuje na neosvětlené komunikaci. Odborníci vycházejí ze zkušeností ze zahraničí. V řadě zemí se dnes po chodcích pohybujících se po komunikacích za snížené viditelnosti požaduje, aby povinně používali bezpečnostní vesty neboreflexní materiály na svém oblečení. Například v Estonsku po zavedení této povinnosti klesl počet ročně usmrcených chodců o několik desítek a dnes se pohybuje někde okolo sedmi usmrcených chodců za rok.

Předměty z reflexních materiálů je nejlepší umístit ke konci rukávů, blízko ke kolenům a do úrovně pasu (cyklisté například na přilbu a kolo). Dětem můžeme pořídit oblečení, které je již vybaveno prvky z reflexních materiálů, takto vybaveny jsou již i školní brašny.

Řidič musí vše dobře vidět

Při rychlosti 75 km/h potřebuje řidič nejméně 1,5 sekundy na to, aby si uvědomil nebezpečí a odpovídajícím způsobem zareagoval – za tu dobu ujede 31 metrů. Než začne s vlastním vyhýbacím manévrem, ujede od zpozorování chodce více než 150 metrů. Na dokončení celého manévru potřebuje další čas a ujede další metry. Na tento celkem jednoduchý úkon tak potřebuje řidič zhruba 200 metrů. A na takovou vzdálenost může chodce spatřit, jen pokud má na sobě reflexní doplňky!

Na druhou stranu řidič by se měl řídit jednoduchým pravidlem – jezdit jen tak rychle, aby zastavil vozidlo na vzdálenost, na kterou má rozhled. Ve stokilometrové rychlosti vůz ujede 28 metrů za sekundu. Mnohdy řidič až 2,5 sekundy reaguje a pak teprve 40 metrů brzdí. Tato matematická exkurze je potřebná, protože bychom si měli uvědomit, že dosvit potkávacích světel automobilu bývá kolem šedesáti metrů. To znamená, že při zapnutých potkávacích světlech můžeme jet rychlostí maximálně něco málo přes 70 km/h. Při rychlosti 90 km/h musíme počítat s brzdnou dráhou přes sedmdesát metrů.

O něco příznivější je situace, když můžeme mít zapnutá dálková světla. Tehdy zaregistrujeme chodce zhruba na 100 metrů. Pokud se za tmy míjíme s protijedoucím vozidlem, a tedy přepínáme z dálkových světel na potkávací, pamatujme, že se výrazně snižuje vzdálenost, na kterou máme dohled, a je tedy nutné úměrně snížit rychlost jízdy.

Pokud není možné svítit dálkovými světly, můžeme využít kuželu světel vozidla jedoucího před námi. Ukazuje nám, co můžeme na silnici čekat. Nikdy bychom se neměli dívat do světel protijedoucích aut,která nás mohou oslnit. Sledujeme prostor na pravé krajnici. Krátkým probliknutím dálkovými světly si můžeme „osahávat“ cestu před sebou. Aniž bychom oslnili protijedoucí, můžeme tak ve tmě odhalit překážku.

Co umí moderní systémy

Dnes najdeme u nejmodernějších vozů systémy, které dokážou co nejvíce a co nejefektivněji osvětlit vozovku. Přepínají automaticky z dálkových světel na potkávací v případě protijedoucího vozidla nebo po dojetí vozu před námi či vjetí do osvětleného prostoru. Dokážou odstínit chodce, kterého systém zaznamená, tak aby nebyl oslněn. Do světlometů se používají moderní výbojky nebo LED diody, které i v případě potkávacích světel osvětlí prostor před vozidlem až někam ke sto metrům, a u nejnovějších laserových světel je dokonce v případě dálkového světla prostor před automobilem osvětlen až do vzdálenosti k šesti stům metrů.

Kontrola před vyjetím

Před každou jízdou by měl řidič automobil překontrolovat, a to včetně veškerých světelných zařízení. Důležité je i správné nastavení sklonu světlometů podle zatížení vozidla.

Do povinné výbavy patří i náhradní žárovky od každého použitého světelného zdroje ve vozu. Tato povinnost se netýká pouze vozidel vybavených xenonovými výbojkami, jejichž výměna je možná jen v servisu. Bohužel řada dnešních automobilů výměnu například žárovky v hlavním světlometu na silnici prakticky znemožňuje, přesto je řidič povinen žárovky ve vozidle mít, a pokud dojde k poruše a není sám schopen žárovku vyměnit, nezbývá než zavolat třeba asistenční službu, která by moh-la výměnu zvládnout, případně vůz odtáhne do servisu. Policie může totiž další jízdu vozidla s nesvítícím světlometem zakázat a řidiče pokutovat.

Dokonalý výhled

Řidiči by měli dbát na dobrý výhled, což zajistí jen dokonale čistá skla jak vně, tak uvnitř. Stav stěračů rozhoduje, zda za deště, sněžení či mlhy budeme schopni vidět na dění před sebou. Ke stěračům patří ostři-kovače skel, jejich nádobka by měla být vždy dostatečně naplněná; v zimě samozřejmě nemrznoucí kapalinou.

Povinnosti cyklistů

Také cyklisté musí mít náležitou výbavu umožňující bezpečnou jízdu. Za snížené viditelnosti musí být kolo vybaveno světlometem svítícím bílým světlem vpředu a stálým nebo blikajícím červeným světlem vzadu. Do výbavy patří i odrazky příslušných barev – vpředu bílá, vzadu červená a na pedálech a v paprscích kol oranžová. Vhodné je vše doplnit minimálně reflexními proužky na botách a oděvu, přilbě a případně i na kole.

TEXT: JIŘÍ SVOBODA
FOTO A ILUSTRACE: BESIP A SHUTTERSTOCK

Vidět a být viděn

Vidět a být viděn