Viděli jsme cestou LVI.

První chalupa je z východních Čech, z Náchodska. Druhá je, jak lze tušit podle typu stavby s podstávkou, ze severu republiky, z Rumburska.

Okouzleni kamenem

Majitelé prvního domu se rozhodli odstranit ze zdiva omítku a kámen nechat odhalený. Tím jej zbavili ochrany a kámen přijímá vlhkost. Jde o dva druhy sedimentů: o pískovec se zlatými a hnědými tóny získanými ze železité složky kamene a o světlou opuku, která obsahuje křemen. Méně prokřemenělé opuky jsou nasákavé a chalupáři by měli zdivo opatřit hydrofobním nátěrem.

Kamenné domy je nutné trvale dobře větrat. Kámen totiž akumuluje jak teplo, tak chlad. V Čechách samozřejmě působí víc problémů chlad. Když je kámen studený a uvnitř se vaří, pere, sprchuje, pára na kamenech kondenzuje a vlhkost startuje plísně. Zajímalo by mě proto, jak je dům zařízen uvnitř. Naštěstí je umístěn na mírném svahu a odspodu vlhkostí netrpí.

K dobrému vnitřnímu větrání přispívají netěsná okna a komín. Okna otvíravá ven, osazená v líci zdi v podkroví, jsou jistě původní. Ta v přízemí jsou odsunuta více od vnějšího líce. Podle členění křížem do čtyř tabulek lze soudit, že jsou z konce 19. či začátku 20. století. Jsou rámována štukovými šambránami. Omítka zůstala i na horní třetině bočních zdí, což plochu příjemně člení. Štítovou stěnu pocitově snižuje dřevěný obklad, který není úplně obvyklý. Společně s přesahem chrání vrchol štítu v místě, které je nejvíce namáháno povětrností.

Střechu kryjí starší betonové tašky. Okřídlí je začištěno dřevěnou závětrnou lištou. Lze jen doufat, že majitelé dodrží tento prvek i při eventuální výměně krytiny.

Ve španělském stylu

Na kamenném soklu i části stěn této stavby je vidět vliv Španělska či Portugalska. Kombinace velkých kamenů a výplně z malých kamenů není u nás obvyklá. V oblasti Českého Švýcarska bývají sokly vyskládány z pískovcových štuků. Tady se objevují jen v nároží balkónu. Nejsou však dobře použity. Štuky se dělají z pískovce, tedy sedimentu, který má vrstvy. Měl být uložen ve stejné poloze, jako byl těžen. Když se vrstvy otočí o 90°, voda do nich zatéká a štípe je. Náchylná k destrukci je i koruna zídky. Stavebníci by měli použít velké kameny nejen na nárožích, ale i na zakončujících zdech.

Kámen se zde vyskytuje ještě na několika místech. Zadní část stavby je obložena méně trvanlivým našedlým andezitem a stěna kolem dveří řezanými kamennými destičkami, možná z indického dovozu. Přes tuto nestejnost materiálu vypadá dům dobře. Nejméně zdařilý je obklad kolem dveří, nejvýše bych hodnotil navzdory uvedeným nedostatkům sokl. Jeho mohutnost majitelé zjemnili nikou.

Vláknocementové šablony tvářící se jako břidlice se ke stavbě hodí. Střecha je opatřena nad okapy kuláči proti sjíždějícímu sněhu. Trápí mě však množství a použitý typ vikýřů. V tomto kraji je obvyklejší konstrukce štičích nebo chmelových vikýřů, jimiž lze do podkroví dodat světla dostatek. Tyto sedlové mají o hodně větší povrch a působí jako chladič. V porovnání s chmelovými vikýři je na jejich izolaci nutné použít minimálně dvojnásobek materiálu. Komín s obkladem z lícového zdiva koresponduje barevně s červenohnědým prkenným obkladem v podstávkách, jenž zvyšuje těsnost roubení.

I tady má střecha velký přesah, který chrání spolu s obkladem štítovou stěnu. Pod ním vidíme hambalek svazující poslední pár krokví krovu. Dům je zřejmě zateplen nad krokvemi, což zvyšuje profil střechy. Tady je kryt plechovou lištou.

text: ING. ARCH . KAREL DOUBNER
foto: MARIE RUBEŠOVÁ

Viděli jsme cestou LVI.