Viděli jsme cestou C.
Kopce Jizerských hor jsou poseté spoustou půvabných roubenek. Na dvě pečlivě udržovaná stavení jsme narazili v obci Josefův Důl.
Až přijde na řadu zábradlí u schodiště a rampy, chtělo by to plůtek jako u předzahrádky. Foto: Veronika Cerhová
Jen pár detailů k úvaze
Chalupa na jednoduchém obdélném půdorysu s krátkým příčným středním křídlem zachovává kvalitní hmotové řešení s respektem ke svažitému terénu. Posazení s delší osou na vrstevnici i přes vysoký sokl, symetrická sedlová střecha se skládanou krytinou, širší rastr skládaného štítu, čistá plocha střech bez vikýřů a střešních oken, robustní kamenné zdivo přístupového schodiště s rampou a opěrná zeď předzahrádky doplněné dřevěným plůtkem, stejně jako uměřená barevnost tvoří velice příjemné atributy této stavby. Konstrukce připomíná trámovou dřevostavbu v řešení odpovídajícím přelomu devatenáctého a dvacátého století, tj. s trámy spojovanými v nárožních štenýřích do drážek. V tomto případě jde však o fošnový obklad. Totéž provedení ve štítové stěně příčného křídla je bohužel ukončeno na nároží, což je příklad klasického nešvaru střídání materiálu na rohu, nikoliv v ploše. Obecně však jde o příklad, jak i u zděných staveb s fošnovým obkladem lze docílit charakteru domu s trámovými stěnami. Pokud by si stavitel vyhrál i s výškovým střídáním spár, byla by iluze dokonalejší. Navíc se takovouto konstrukcí dá i řešit dodatečné zateplení objektu, kde obklad schová vrstvu tepelné izolace. Je však nutné dbát na zachování dostatečného přesahu střechy a na osazení oken co nejvíce do líce fasády.
Prvkem, který trochu sráží působení stavby, jsou okna s hrubými profily rámů (zde navíc jde nejspíše o okna plastová). Jejich přehnaně hmotný účin je zdůrazněn rámováním ve stejné barvě se zdobně řezaným spodním prvkem. Oč harmoničtějším by bylo použití klasických truhlářských výrobků se subtilnějšími profily rámů a s přiměřeným členěním s tenčími příčlemi, jako mají horní okénka ve štítě.
Celek je pěkný, štít by stál za úpravu. Foto: Veronika Cerhová
Roubenka u lesa
I druhá chalupa je výborným příkladem, jak vhodně zapasovat stavbu do svahu. Zde dominantní hmota reflektuje vrstevnici, doplňková o málo nižší budova na straně přivrácené ke svahu může být klidně po spádnici. Rozhodující pro vnímání architektury je materiálové a barevné rozlišení stěn přízemí a soklu, což vede ke kýženému dojmu výrazné převahy průmětu střešní části nad částí stěnovou (jakkoliv je to iluze). Konstrukční řešení fošnového obkladu stěn v zásadě odpovídá předchozímu příkladu – rozdílem je jen mírné prostřídání ložných spára a jejich barevné zvýraznění. Obklad bočního křídla je utilitárnější, deštění štítu by zasloužilo širší prkna. Špaletová okna v přízemí hlavního traktu jsou velmi příjemná, ovšem oknům ve štítu podkroví by neškodila silná redukce. Nejlépe se zbavit širokých tříkřídlých oken nebo je aspoň opatřit okenicemi v barvě bednění štítu a uvážit, zda filigránské zdobné bílé lišty pod bedněním štítu v kombinaci s robustními okny jsou případné.
Text: Ing. arch. Jan Hubáček a Ing. arch. Tomáš Koreček
Foto: Veronika Cerhová
Viděli jsme cestou C.
