Viděli jsme cestou LXXXIV.
První stavení je z obce mezi Pískem a Milevskem a druhé jsme objevili ve Středočeském kraji, poblíž Staré Boleslavi.
Dům s nesourodými okny
Dům zřejmě zůstal od data vročení (1869) v původní hmotě, i když doleva vybočující trakt může být novější. Jsou v něm osazena malá okénka, která jsou tvarově a proporčně vhodnější než ta trojkřídlá ve štítové stěně. Původně v ní byla patrně tři. Když po válce dožila, nebylo možné sehnat jiná než široká „paneláková“, došlo k této úpravě. Ve vrchní části štítu bylo zachováno článkování. Vedle romantické stylizované palmy v květináči jsou tu i původní okénka s plastickou stuhovou šambránou. Lemy ostatních oken jsou jen namalované a neúplné. Vhodnější by byly profilované šambrány a hlavně dotažené i pod parapetem.
Lizény lemující štít i bosáž, která poněkud zužuje širokou stěnu přízemí, jsou v lasturově růžové a dobře se hodí ke starším šedým betonovým taškám. Střecha je nasazena mírně asymetricky, vpravo za bosáží pokračuje bíle omítnuté bílé zdivo. Vstup je zřejmě tam, od silnice.
Sokl z kamenného zdiva je nahozený hrubou omítkou se šedým nátěrem. Zdá se, že zeď vlhne, proto je tato povrchová úprava přetažena i do stěny. Dochází tak k příznivé horizontalizaci uliční fasády. Dům stojí na terénní terase nad svahem, který je osázen různými jehličnany. Takováto vegetace je řešením posledního půlstoletí, ke staré stavbě by se lépe hodil ovocný stromek, pár keříků rybízů nebo třeba i tradiční lípa. A mezi malá okna v traktu vybočujícím doleva by neškodila treláž s popínavou růží nebo vínem.
Fasáda s prvky secese
Vzhled štítové stěny této chalupy zcela odpovídá době vročení. Je upraven na pomezí lidové a oficiální architektury, má v sobě prvky secese – vlysy u oken, štuková psaníčka nad nimi nebo lem horního okna, nad nímž je náznak klenáku. Počátku minulého století odpovídá také tvar, velikost a členění špaletového okna s perfektní šambránou. Úměrný je i malý klasický vikýř vlevo. Dům byl upraven s citem pro kompozici a s jistým romantismem. Základ stavby je totiž zřejmě starší, na obytný trakt při silnici navazuje ještě stará roubená část a stodoly.
Nová betonová krytina v cihlové barvě se stavbou ladí, tašky z tohoto materiálu mohly být na chalupě i v době secesní úpravy. Okřídlí má dost velký přesah a dobře chrání fasádu. Je zakončeno krajovými taškami a ještě prknem. Jasně novodobý je komín z bílých cihel, který chrání plechový kryt. Žlutá omítka je hrubší, stahovaná jenom lžící. Je citlivě opravená a se stavbou ladí. Dobře se u ní vyjímá popínavá růže na treláži a obdiv zaslouží lípa vpravo.
Méně povedená jsou vrata a vrátka vsazená do tmavých rámů. Varianta u pravého vstupu je lepší. Komentovat skříňku elektrického vedení a telefonní pilířek nemá cenu – je to daň technické době.
Text: Ing. arch. Jan Hubáček a Ing. arch. Tomáš Koreček
Foto: Marie Rubešová