Viděli jsme cestou LXXXI.
Cestovali jsme Děčínskem a Náchodskem a vybrali dvě dobře udržované dřevostavby.
Radost pohledět
Patrová chalupa s roubeným přízemím a hrázděným horním podlažím je perfektně zachovaná a udržovaná. Patro vynáší podstávka s jemnou řezbou, takže svou hmotností nezatěžuje stěny v přízemí. Střecha je opatřena eternitovými šablonami, což je krytina proti domu relativně novodobější, ale skladebností a výrazem je to dnes už klasika. Krásný cihlový komín má stříšku chránící jej před deštěm a sněhem.
Černobílá barevnost k této oblasti poblíž hranic s Německem patří. Oplechovaná závětrná lišta na okraji štítu nezáří a barevně sladěny s dřevěnou konstrukcí jsou i dveře, okenice a dvířka v přízemí, v části vyzděné z kamenných štuků. Prkna bednění štítu i štítu přístavku působí jako původní, a pokud nejsou, je chvályhodné, že drží optimální šíři a tradiční lištování. Boční stěna patra i přístavek vzadu jsou rovněž bedněny širokými prkny. Okna jsou v líci fasády, zdobená profilací, v přízemí v čelní stěně jsou opatřena i jednoduchými suprafenestrami a římsami. Milá je travnatá cesta a sestava plaňkového oplocení. Dobře, že je dřevo ponecháno bez nátěru a přirozeně zpatinovalo.
Dům s přezděnou stěnou
Stavba na sebe upozorňuje robustní bílou zdí. Roubená stěna asi uhnila, a tak majitelé nahradili dřevo zdivem. Zeď je předsazená před roubení i před původní zdivo chlévů vzadu. Majitelé u ní přizdili i jakýsi rizalit a opatřili jej rovnou stříškou vytaženou o 60-70 cm ven. Možná potřebovali rozšířit světnici. Ať už je tu zeď z jakéhokoli důvodu, je dost stará, což dosvědčuje instalace nástřešní tyče vrchní elektrické přípojky, která je obvyklá pro polovinu minulého století.
Okna jsou novější. V přízemí jsou jistě širší, než byla původní, nečleněná, navíc s novodobým „obrazovkovým“ rámováním zvýrazněným odlišnou barvou od trámů. Rámy by bylo vhodné upravit, aby lépe korespondovaly s roubením. Okna štítu v podkroví vsazená do původních otvorů mají drobnější nepůvodní členění.
Jakkoliv štít nese vročení k datu 1850, vysoké nasazení střechy odpovídá spíše konci devatenáctého století, kdy se tato úprava stávala běžnou za účelem zvětšení půdního skladovacího prostoru. Této době by odpovídalo i deštění štítu s romanticky vsazeným trojúhelným okénkem.
S výjimkou té příliš robustní zdi lze dům pochválit. Pěkný je předsazený sokl i nasucho skládaný taras a obdivuhodný je perfektně zachovaný špejchárek ve dvoře.
Text: Ing. arch. Jan Hubáček a Ing. arch Tomáš Koreček
Foto: Marie Rubešová