Viděli jsme cestou LXIV.
Obě chalupy, které odborník hodnotí dnes, jsou z východních Čech. První z Náchodska, druhá z téže oblasti blíž k hranicím s Polskem.
V půvabné barevnosti
Dům je opraven se vkusem. Barevná kombinace bílé omítky, šedozelených šambrán, římsy i oken a prkenného nátěru vikýře je velmi pěkná. Omítka je hodně hladká (já jsem zastáncem mírných nerovností), ale možná je stavba zateplena. Potvrzoval by to fakt, že okna jsou hodně posunuta z líce a ve fasádě jsou odvětrávací mřížky. V tom případě by ovšem musely být šambrány nově vytaženy v omítce podle původních.
Pochvalu zaslouží majitelé i za to, že nezasáhli necitlivě do hmoty domu. Střední vikýř se zdá být původní. Jestli jsou původní i osmitabulková okna, měla by se zachovat, ale pokud jsou nová, asi bych volil menší členění do kříže nebo šest tabulek. Menší sedlové vikýře po stranách (druhý je skryt za tím uprostřed) se tvarem i materiálem do střechy pokryté šablonami hodí. Zbývá jen dokončit nátěr dřevěného obkladu.
Je zřejmé, že majitelé na domě pracují dál. Měli by dodělat sokl, na který by se hodil pískovec, dveře, jejichž nátěr bych ladil také do šedozelené, a schůdky. Čeká je rozhodnutí, jaký zvolit plot, chtělo by to rozhlédnout se po okolí. Možná by nakonec stačilo vyspravit a natřít tento drátěný ze 70. let minulého století.
V hmotě nectí tradici
Na první pohled je jasné, že tato chalupa, zejména pokud jde o hmotu, výrazně vykročila z tradičního rámce. Odhaduji, že se tak stalo v 70. či 80. letech minulého století, kdy péče o chalupy nebyla na takové úrovni jako dnes. Bylo asi zapotřebí zvětšit kapacitu a nad přístavkem s mírnějším sklonem vznikla obří přístavba s obkladem, v němž se téměř ztrácí krása původní lomenice.
Snad nejvíc zarážející je, že se současní uživatelé na jedné straně o estetiku stavby a jejího okolí snaží (nový obklad, muškáty, zahrádka) a na druhé straně nejsou schopni najít si někoho, kdo jim poradí, jak vyřešit problém přístavby. Kdyby chtěli hmotově vrátit stavbu do dobrého stavu, museli by s odstupem zhruba pěti metrů přístavbu ubourat a udělat kolmo k chalupě další štít.
Jde zřejmě o přezděnou roubenku s obkladem. Zvolená rezavá lazura na něm vypadá dobře. Křivolakou krásu trámů sice obklad nemá, ale nic proti němu. Zvláštní je ovšem to, že nekončí na rohu, ale zhruba o 30 cm jej přesahuje. Zasloužil by také nějaký sokl. Dobře, že zůstala nezničená původní zdobená lomenice. Nechal bych ji bez nátěru, patina vypadá dobře. Až dožije, měla by se udělat její replika ve tvarech i ozdobách, ale v barvě jako je spodní obklad.
Vyklápěcí okna nevadí. Mají historické členění, jsou dřevěná a péče o ně je snadnější než o dvoukřídlá špaletová, která by se sem samozřejmě hodila lépe. A když už se majitelé snaží, aby bylo hezké okolí, mohli by modrý plastový sud dát jinam nebo ho umístit do nějakého dřevěného kontejneru.
TEXT: ING. ARCH. JAN TOPINKA
FOTO: MARIE RUBEŠOVÁ
Viděli jsme cestou LXIV.
