Viděli jsme cestou LXI.

Ve východních Čechách je uchováno mnoho roubených chalup. Dvě dnešní jsou z Královéhradeckého kraje. První z Jičínska, druhá z Jaroměřska.

V příjemné barevnosti

Na roubenou chaloupku usazenou v mírné stráni je pěkný pohled. Pozitivně působí její barevnost – zelené a žluté laťování v tmavé lazuře, doplněné červeným lemováním okraje střechy. I když jde o dost robustní oplechování, díky celkovému barevnému dojmu tady nevadí. Na zadním přístavku vlevo je zatím jen oprýskané prkno. Bylo by dobře zůstat u tohoto řešení, aby červeného plechu nebylo přece jen moc.
Řezba lomenice členěné do čtyř polí je zřejmě původní. Bohatěji zdobená je zejména horní část s řezanými pilastry a vletovými otvory pro holuby s přistávacími prkénky zvýrazněnými žlutě stejně jako slunce ve vrcholu štítu. Ve středním poli jsou vtipně schována fošnová dvířka. Kolem špaletových oken v přízemí je profilované dřevěné orámování v zeleném nátěru. Škoda, že fošnové římsy, na nichž je rámování založeno, jsou poněkud subtilní a bez přiměřené profilace. Nátěr roubení bude potřebovat obnovu – chtělo by to odstranit olupující se nátěr a sjednotit s bedněním štítu.
Chalupa má hned několik přístavků. Na roubenou část navazuje zděná, která je i s hřebenem střechy vybočena doleva. Přístavek vpravo je nasazen o něco blíž ke štítu a obě části stavby propojuje. Je novější, majitelé tak zřejmě vyřešili prostor pro kuchyň a sociální zařízení. A přidali třetí komín, který naštěstí není v centru pozornosti. Jako celek to architektonicky není špatné.
Co bylo možné stavbě vytknout? Snad jen ten široký plech na okraji střechy – lepší by bylo stejnou barvou natřené závětrné prkno. A ve volné krajině by se k chaloupce hodil místo drátěného spíš plaňkový plot.

Příliš husté laťování

Tentokrát se budeme zabývat domem, který spolu se sousedními stavbami podléhá ochraně podle podmínek památkové péče. To na jednu stranu zajišťuje odborný dohled při rekonstrukci a údržbě, na druhou však může docházet k tomu, že se v rámci celé zástavby musí dělat jisté kompromisy. V tomto případě by se dalo diskutovat o volbě materiálů a detailů.
V kontextu památkového území je jednotící výraz vláknocementových šablon na střeše asi přípustnou, i když kompromisní volbou. U tohoto domu navíc kontrastuje krytina střechy ze šablon se zakrytím brány, kde je použit dřevěný šindel. Ten jistě byl původně i na střeše domu – a opět by mu slušel. Hladké šablony v kombinaci s doplňkovými technickými výrobky (odvětrací hlavice potrubí nebo u sousedního domu větrací tvarovky) poněkud snižují jinak krásný výraz architektury; naštěstí je zde dobrý detail přesahu šablon bez plechové lišty.
Je škoda, že se nepodařilo použít na bednění štítu širších prken, zvláště je-li hustota spár zdůrazněna bílým laťováním. Ještě užší prkna jsou na bráně a brance – zde v kombinaci s typovou klikou a silně problematickou výplní horních polí.
Okna v přízemí jsou příjemného vzhledu, špaletová, dovnitř a ven otvíravá, v podstatě ta nejlepší, jaká na chalupách mohou být. Horší jsou okna ve štítě – zvláště jejich silné rámování zdůrazněné bílou barvou, které kontrastuje se subtilními suprafenestrami oken v přízemí.
U takto hodnotného domu by bylo rovněž dobré vyvarovat se použití prvků s „levným výrazem“ – např. typového romantického svítidla nad vstupními dveřmi ve dvoře.

TEXT: ING. ARCH. JAN HUBÁČEK A ING. ARCH. TOMÁŠ KOREČEK
FOTO: MARIE RUBEŠOVÁ

Viděli jsme cestou LXI.

Viděli jsme cestou LXI.