Viděli jsme cestou CIV.
Repliky roubených staveb jsme tentokrát objevili na Policku a v Orlických horách.
Nová venkovská romantika
Objekt je svými proporcemi a charakterem pro danou lokalitu bezesporu přínosem. Stavba má klasickou sedlovou střechu o přiměřeném sklonu, drobnou valbičku ve štítě, skládanou lomenici, vidíme i pokus o naznačení roubené konstrukce stěn. Při bližším pohledu se ale objeví několik nesrovnatelností. Nejmarkantnější je vidět na nároží, kde se fošny stýkají v jedné výškové úrovni. To popírá princip skutečného roubení z trámů, jejichž pozice se na rohu vždy o půl výšky trámu střídá. U prkenné náhražky tak vzniká podivné horizontální pásování celého přízemí, zvláště není-li na rohu alespoň přerušeno svislým dřevěným prvkem.
Při pohledu na hluboce zapuštěná okna a vstupní dveře v původní bílé zdi vyvstává otázka, zda by nebylo lepší ponechat jednoduchou čistou omítku na celé stavbě. Pak by nevadila ani poněkud užší prkna obkladu štítu či neobvyklé nasazení podkrovních okének přímo na vodorovný šev skládané lomenice.
To jsou však věci, kterých si běžný kolemjdoucí ani nevšimne. Zato jistě ocení příjemný vzhled plaňkového plotu v kamenných sloupcích, který obkružuje zahradu a dodává stavení romantický výraz.
Povedená replika
Zdálo by se, že této replice venkovské chalupy není co vytknout. Má krásný čistý tvar s typickou asymetricky položenou střechou vůči přízemí, úměrné proporce, dokonalou roubenou konstrukci přízemí včetně pravidelných nárožních spojů na rybinu, přesný rastr kamenného soklu, jednoduchou elegantní lomenici s přelaťovanými spoji svislého deštění, šestitabulková okénka v přízemí i podkroví, úchvatné zasazení do terénu i zeleně. Prostě všechno je tak, jak má být. Přesto by se při podrobném zkoumání i tady našly drobné odchylky od tradiční stavby.
Povrch trámů je strojově přesný, dřevěné orámování oken je poněkud subtilnější na to, aby mohlo skrývat svislý začepovaný spoj, roubená konstrukce je až moc dokonalá, bez klasických prasklin na trámech vzniklých sesycháním, předstupující rybinová zhlaví jsou naprosto přesná. I tady jde o imitaci roubení, ale velmi dokonalou. Jen profesionál zaznamená, že i konstrukce krovu je jiná než při běžné hambalkové vazbě s krokvemi začepovanými do vazných trámů; prozrazují to vykukující konce vaznic jak okapových, tak i těch od nosné stolice ve štítě. To je ale již hnidopišské šťourání. Proč tedy nepřiznat, že se jedná o parádní chalupu.
Text: Ing. arch. Jan Hubáček a Ing. arch. Tomáš Koreček
Foto: Marie Rubešová