Viděli jsme cestou CVI.
Tentokrát se zaměříme na dvě roubené chalupy. První je z vesničky v okolí Police nad Metují, druhá ze Semilska.
Pozor na vikýře
Jde o pěkně udržovaný objekt s pozoruhodným střižením střech přední roubené části a zděné zadní části. Trojúhelníkový vikýř byl patrně postaven později a měl osvětlit prostor v hloubce dispozice od zadního štítu. Při návrhu vikýřů, které na roubenkách v této formě neexistují, je dobré podívat se po domech v nejbližším okolí. Způsob řešení se liší podle oblastí. V tomto případě bych volil jednoduchý pultový vikýř.
Zajímavé je hnědočervené zbarvení roubení s bílými šambránami oken napodobujícími omítkové ostění. Jednoduchá dvoutabulková okna jsou otevíravá dovnitř, což odpovídá vzniku začátkem 20. století. Sokl je kamenný a osa domu je rovnoběžná se spádovou přímkou svahu, takže je čelo nad terénem, tedy i nad zemní vlhkostí. Opěrná kamenná zeď ohraničuje vodorovnou horní terasu před vstupem do domu. Obytný dům se vzadu opírá o zajímavou stavbu s třemi malými čtvercovými okny, zřejmě bývalou sýpku, která je vpravo podepřená další hospodářskou budovou se zděným parterem a dřevěnou nadzemní částí.
Bylo by zajímavé vědět, jak je řešen detail střetu domu se svahem. Je vhodné řešit napojení žlabem s rozvodím uprostřed a vyspádováním tak, aby voda odtékala do volného svahu a netekla do domu.
Tvrdá barevnost
Dům má podezdívku z pískovcových štuk, teprve nad ním je obytná část. Dole je patrně sklep či sklad nářadí s dveřmi v zešikmené části vstupního přístavku. Je to praktické, vlhko zůstává ve sklepě pro brambory a víno, ale přístup není bezbariérový, což není v době endoprotéz a náhradních kloubů ideální.
Vstupní dveře a okna se zdají původní, jen bych si nebyl jistý touto barevností. Kombinace černé a bílé je v současnosti módní, ale působí často velmi tvrdě. Skládaný štít je krásně rytmický s logickými horizontálami; parapety, kleštiny a náznak kozubu (vrcholové stříšky) jsou na plocho. Jednotlivá pole jsou oddělena vyřezávanými prkny a zkosení výplní naplňuje představu klasu.
Komín je řešen velmi pěkně, korunní deska tvoří střechu, takže do komína neprší. Plechová krytina je jistě funkční, ale v této barvě a provedení s prolisem jako keramické tašky se k roubence nehodí. Když plech, tak s klasickým pertlováním. Na střechu roubenky je vhodnější než těžké pálené klasické tašky.
Vstupní branka s obloukem a prkennou stříškou připomíná japonské torii. Celý plot je proveden velmi vkusně z planěk tmavé barvy, hezky je v něm začleněno krmítko pro ptáky.
Text: Ing. arch. Karel Doubner
Foto: Marie Rubešová a Ing. arch. Karel Doubner