Viděli jsme cestou XLIV.
Málokdy vás zveme jako dnes na cestu kraji vzdálenými od sebe téměř čtyři sta kilometrů. Jde o Šumavu a Orlické hory.
Střecha příliš pozinkovaná
Z pohledu funkčního se chalupě nedá nic vytknout. Plocha střechy je pokryta, komín utěsněn, odvod dešťové vody zajištěn… Z kontextu nutnosti zrekonstruovat střechu na historickém vesnickém stavení je to poněkud horší. Tento typ pokládky pozinkovaného plechu z celých plátů se používal v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století, tedy v době minulého režimu, kdy jiný materiál v podstatě nebyl. Jinak to řemeslníci ani neuměli a cena byla také přijatelná. Při této volbě byl nejmenší prostřih materiálu i co nejmenší profilování – aby se plocha plechu nezmenšila. Dnes bychom snad mohli volit lepší variantu. V tomto případě je také jaksi navíc oplechování celého komína, což působí vedle zděných, romanticky křivolakých stěn chalupy příliš technicistně a okap umístěný pod valbou budí dojem, jako by střecha nebyla ještě hotová a visí z ní ještě kousek nedokončeného plechu. Radil bych tento okap sundat.
Střecha je asi opravdu téměř čerstvá, takže nepatřičně září do okolí. Po zvětrání a opatření ochrannými nátěry bude dojem určitě lepší. To však potrvá několik let, protože pozinkovaný plech musí nejprve projít procesem zvětrání, aby nátěry lépe přilnuly. Dřevěné okapy by chalupě slušely více. V současné době se jak členitost – tedy přizpůsobení členitosti chalupy, tak barevnost dají řešit ihned.
Chalupa v souladu
Výběr střešní krytiny je náročným rozhodnutím. Vždy zvažujeme „výkon a cenu“. Tradiční historické krytiny a postupy jejich zpracování jsou velmi náročné a jen velmi omezeně dostupné širší chalupářské veřejnosti. Struktura, tektonika a patina se těžko nahrazují.
Na této chalupě však volili majitelé profilovaný plech (snad Rannila nebo Lindab) vhodně. Krytina imituje profilací keramickou tradiční krytinu a zároveň nepřetěžuje namáhané krovy. Profilace je jemná a dobře se doplňuje s členitou fasádou i prkenným obložením lomenice, stejně tak s drobným členěním oken apod. Všechny detaily (komín, atiky, vikýře, okapy a jejich svody) jsou udělány pečlivě a s citem. Chalupě bych vytknul pouze dvě drobnosti: atikové prkno zbytečně svítí, opatřil bych je také černým mořením. Stejně tak bych se snažil tmavým nástřikem zakamuflovat anténu satelitu.
TEXT: ING. ARCH. JAN TOPINKA
FOTO: PAVEL MATURA A MARIE RUBEŠOVÁ