U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Vhlavní roli: Mistr KÁMEN
Kategorie: Zahrada | Autor: Jan Hladík
STYL
Často používaným a dostupným materiálem v zahradě je kámen. Využití tohoto přírodního prvku v okolí chaty nebo chalupy by se na první pohled mohlo zdát snadnějším, než to však ve skutečnosti je. A to z toho důvodu, že ve srovnání s jinými zahradními prvky se právě na kameny často soustřeďuje pozornost. Do přírody sice zcela patří, ale v zahradě většinou tvoří jistou dominantu, která žádným očím neujde.
Inspirace z Japonska
Kámen lze využít nejen k vybudování skalky nebo květinové zídky. Osamělé kameny a bludné balvany přirozených tvarů, oblé tvary valounů či skalnaté svahy, to vše vidíme ve volné krajině. A při troše estetického cítění si tuto krásu můžeme vytvořit i na vlastní zahradě. Pokud spojíme estetickou působivost kamenů s vhodnými rostlinami, získáme kombinaci velmi blízkou přírodě. Zabočme na chvíli do vzdálené země – do Japonska. Víme sice, že se japonské pojetí zahrady k české krajině vůbec nehodí, ale i přesto právě zde můžeme najít spoustu inspirace. Kámen je totiž v Japonsku základem celé kompozice zahrady a tamní obyvatelé jsou největšími vyznavači krásy kamenů. Japonští zahradníci sbližují lidský osud s osudem kamene, podařilo se jim kameny oživit, postihnout jejich důstojnost a trpělivost, s níž snášejí bičování větrem a přívaly mořských vln. V jejich zahradě se kameny používají při stavbě cest, při vytváření koryt řek a břehů jezer. Dokonalosti dosáhli například v použití kamenů při tvorbě umělých toků, jezírek a vodopádů, a zvláště pak na suchých scenériích, kde kameny, štěrk a písek jsou zpracovány tak, že vytvářejí přesvědčivou iluzi přítomnosti vody. Nenabádáme ke kopírování, je však dobré se učit. I valouny z řek, říček a potoků našich krajin mohou podobnou scenérii vytvořit, stejně tak jako všechny jiné druhy kamenů, které bytostně patří právě k našemu regionu a tedy i k naší zahradě.
Kámen v české zahradě
Pro naše zahrady se nejčastěji používá pískovec, opuka, travertin, trachyt, břidlice, rula a žula. Při výběru kamenů musíme pamatovat hlavně na správné měřítko. Větší plochy totiž nutně vyžadují větší balvany. K nim pak můžeme vysadit i větší rostliny. Správné rozmístění spočívá v nepravidelnosti jak v počtu kamenů u sebe, tak v jejich vzájemných vzdálenostech. Nejlepším vzorem by nám měla být příroda. Nepravidelnost má být zřejmá iu velkých balvanů. Je důležité, aby velké kameny byly zakryty rostlinami jen zčásti, protože by byla škoda, kdyby obtížně usazené balvany byly zcela zakryté sebehezčí zelení. Kameny se mohou uplatnit různými způsoby. Je jimi například kamenitý břeh, skalnatá stráň s vřesy či soliterní kameny obrostlé mechem. Způsob jejich uložení musí vyvolávat dojem naprosté přirozenosti, ale přitom všechny kameny musí být zapuštěny tak hluboko, aby se nemohly uvolnit, až kolem nich budeme chodit nebo se o ně opírat. Správný odhad těžiště kamene je stejně důležitý jako hloubka usazení a správná orientace k hlavnímu místu pohledu. Dále je třeba si uvědomit, že několik velkých balvanů má větší estetický účinek než mnoho malých. Skalnaté partie umisťujeme na slunných a otevřených polohách, nikoli pod stromy nebo u vysokých zdí. Kameny doplňujeme rostlinami tak, aby nebyla zakryta krása jejich tvarů a vynikla textura povrchu. Rostliny proto kombinujeme s balvany tak, aby spolu opticky nesplynuly. Nejčastějšími doplňky kamenů jsou tedy vysoké trávy, kapradiny, ale také poléhavé jehličiny a některé listnaté dřeviny jako například skalníky, protože právě jejich lehkost tvoří s těžkou a kompaktní hmotou balvanů působivý kontrast.
Vodní zahrádky
Jiným příkladem může být kontrast padající vody z kamenů do klidné vodní hladiny. V tomto smyslu jsou esteticky hodnotné například tzv. vodní zahrádky. U nich je jedním z efektů pozorování i seskupení balvanů umístěných pod i nad vodní nádrží. Pěkným kamenným prvkem je také ptačí napajedlo z přírodního kamene umístěné volně v trávníku. Pěkně působí rovněž ohraničení zahrady z volně kladeného kamene, které může být navíc vhodným izotopem pro teplomilnou faunu. Mezi ni patří například velice užitečné ještěrky.
Cesty
Vedlejší pěšiny z přírodního kamene se do zahrady hodí zejména ke kvetoucím záhonům s volnou úpravou. Šlapáky, jak se těmto plochým kamenům říká, mohou být nepravidelné, ale musejí být tak velké, aby se na ně vešla noha. Povrch šlapáků je vždy v úrovni trávníku. Pokud zvolíme přírodní dlažbu, tak dbáme na to, aby kvůli bezpečné chůzi i za vlhka měla drsnější povrch.
Schody
Zvláště když jsou z přírodního kamene, mohou přispět k zajímavému rozčlenění zahrady. Schůdky by měly být všude tam, kde je větší stoupání.
Ohniště
Je další místo jako stvořené pro uplatnění kamene. Budujeme ho zásadně v závětří dále od budov. Jeho tvar musíme zvolit podle konkrétního místa, a proto nemusí mít vždy jen kruhový tvar.
Štěrkový záhon
Je neobyčejně půvabný střídáním kamene a rostlin. Záhony se mohou zakládat jako tzv. vlhké, na nichž se mezi kameny vysázejí druhy milující vlhkost. Podobný záhon je však vhodný též na slunných místech a na suchých, živinami chudých půdách. Nahrazuje klasické záhony, ovšem musíme mít na paměti, že v těchto extrémních podmínkách zde vysazujeme jen rostliny snášející sucho.
Suché zídky
Skýtají možnost esteticky využít větší množství přírodního kamene. Zabírají však velký kus místa a jejich základ musí být nejméně 1 metr. Zídka by svou výškou (minimálně 80 cm) měla harmonicky navazovat na bezprostřední okolí. Může nás chránit před zraky kolemjdoucích, stejně jako před větrem. Její stavba má však svá pravidla. Vlastní stavba spočívá ve vybudování základu, na který se budou vršit kameny. U lomového kamene a polních kamenů se nejdříve ukládají ty větší a na ně potom menší. Ke zvýšení stability se spodek zídky může zpevnit přídavkem malty nebo cementu. Zbývající mezery se vyplní zeminou a zídku necháme porůst zakrslými keři, travinami nebo skalničkami. Plocha by měla tvořit nepravidelný tvar, který se směrem nahoru bude zužovat. Péče o rostlinný porost zídky je minimální a spočívá jen v občasném pletí a v zálivce během delšího suchého období.
* * *
Stavba zídky má svá pravidla. Začíná vybudováním základů, na který se budou vršit kameny. U lomového kamene a polních kamenů se nejdříve ukládají ty větší a na ně potom menší. Ke zvýšení stability se spodek zídky může zpevnit přídavkem malty nebo cementu. Zbývající mezery se vyplní zeminou a zídku necháme porůst zakrslými keři, travinami nebo skalničkami. Plocha by měla tvořit nepravidelný tvar, který se směrem nahoru bude zužovat. Péče o rostlinný porost zídky je minimální a spočívá jen v občasném pletí a v zálivce během delšího suchého období.
