Vepsáno do štítu

Ten dobrý zvyk z našich současných tradic nějak vymizel. Dříve, když se postavil dům, se zaznamenalo datum jeho zrodu na štít, nad vrata, nebo se namalovalo na prkno záklopu. Také uvnitř domu bývala místa, kde můžeme vročení ještě dnes objevit.

Záznam o opravě lomenice v roce 1962 prozrazuje prkno za kočičí procházkou

Na stránkách našeho časopisu představujeme kromě starých i chalupy postavené nově. Bohužel málokdy právě na těch nových vidíme tak zvané vročení neboli datum zrodu stavení.

Malované datum 1856 prozrazuje úctyhodné stáří hrázděného statku na Chebsku

Je to škoda, protože dříve se myslelo i na tyto zdánlivě nevýznamné detaily. Stavitelé ukládali zprávu o době vzniku domu, která kdykoliv později pomohla přesně určit jeho stáří. Datace (ale i další poselství a pozdravy) byla také svědectvím o velkých rekonstrukcích a opravách, které se tímto způsobem také „zapisovaly“ přímo na dům či do jeho konstrukce.

Kde hledat vzkazy na domě

Nejviditelnější bývá vročení na fasádě zděného domu, obvykle na uličním štítu. Stavebníci letopočet většinou umisťovali do jeho horní části mezi větrací okénka, případně do středu plastické vodorovné římsy oddělující dolní a horní část štítu. Někdy jej tady kromě ornamentů doplňovaly symboly povolání či řemesla majitele.

Novodobý záznam ve špičce šindelové střechy

Na podélné zdi domu bývá letopočet vidět řidčeji. Obvykle tehdy, je-li stavení právě touto zdí orientováno směrem do ulice.

Také u domu sroubeného ze dřeva se pro zprávu o jeho vzniku vybíralo místo zvenku dobře viditelné, přitom chráněné. Takovým byl záklop, tedy zhruba půlkruhový prostor pod kabřincem ve štítu, který byl uzavřen záklopovým prknem. Na něj se maloval letopočet a údaje o staviteli chalupy, o jejím majiteli a někdy i celé drobné zprávy či pozdravy. Když chalupa ozdobný kabřinec na střeše neměla, mohlo být záklopové prkno součástí lomenice.

Vytesáno do kamene i do dřeva

Dataci lze také objevit vytesanou do kamenných prvků – například v ostění či zárubni vstupních dveří, nebo v klenáku nade dveřmi, v oblouku nad bránou. Někdy bývá ukrytá i v kamenné podezdívce.

Příklady vročení na fasádě domu

Podobně se číslice vyrývaly do trámů. Často šlo o nosné trámy konstrukce domu, například podstávku, někdy se datace zaznamenala ve stěnách roubení a samozřejmě oblíbeným místem pro vročení bylo dřevěné nadpraží.

Uvnitř domu se vročení zaznamenávalo na stropnici, případně na průvlak – to je silný trám podpírající stropní konstrukci v obytné světnici. Na boční straně tohoto trámu těsně pod stropem si mohl všimnout vyrytého záznamu každý příchozí.

Uvnitř domu byla další, avšak méně viditelná místa, kde se datace uchovávala, například pod podlahou obytné místnosti. Do rohu světnice se dával placatý kámen, pod nímž bylo prkénko nebo i malá schránka, která kromě letopočtu ukrývala i další údaje – jména stavitele a majitele domu.

Pěkně renovovaný nápis na komínovém tělese v podkroví

Vročení se dá najít, pro někoho možná překvapivě, také v podkroví. Kromě nosných trámů se letopočet vzniku domu psal i na komínové těleso, tedy další „nezničitelné“místo ve stavení.

A váš podpis nechybí?

O tom, že v případě vročení nejde o nic výjimečného, ale spíše o běžný postup, svědčí skutečnost, že datované stavby lidové architektury lze zaznamenat na celém území republiky. Nejvíce se s nimi setkáváme v jižních a severovýchodních Čechách a na Chebsku. Díky vročení se dá přesně sledovat stavební vývoj usedlostí, neboť na obytném domě i hospodářských staveních se mnohdy objevují různá data. Někdy z nich lze dokonce vyčíst, že části domu pocházejí a byly přeneseny zcela odjinud.

O tato sdělení vlastně budoucí pokolení ochuzujeme. Málokoho totiž napadne, že by se po rekonstrukci chalupy mohl pod svoje dílo podepsat. Že bychom byli tak skromní? Anebo naopak ve své hrdosti nemyslíme na ty, kteří přijdou po nás…?

TEXT: MARTINA LŽIČAŘOVÁ
FOTO: JAROSLAV HEJZLAR, LIBUŠE HUBIČKOVÁ, MARTINA LŽIČAŘOVÁ, FRANTIŠEK MALÝ, ZDENĚK ROLLER, KAMIL VARCOLLER, PAVEL VESELÝ

Vepsáno do štítu