Venkovní omítky

Rubrika: Jak na to, Stavíme a opravujeme, Stavíme krok za krokem

Vnější zdi chalupy můžete omítat tradiční směsí písku, cementu a vápna nebo využít některé z hotových suchých omítkových směsí. Úspěšné omítání vyžaduje trochu cviku, ale dá se naučit.

Chalupáři často řeší omítání vnějších zdí při různých opravách a dostavbách. Na dokončení fasády tak bývají u staré chalupy obvykle kladeny trochu jiné nároky než u novostavby. Bývá nutné sladit vzhled nových omítek s původními, v mnoha případech je potřeba nahazovat omítku v několika vrstvách, a vyrovnávat tak členité smíšené či kamenné zdivo. Omítky chalup byly původně upravovány různými tradičními technikami a v takových případech by často byla spíše na škodu i přílišná dokonalost nové omítky, nebo dokonce použití různých moderních pastovitých fasádních omítek.
Při úvaze o tom, zda je výhodnější namíchat si vlastní omítku nebo využít suché omítkové směsi, sehrává roli několik faktorů. Je to například velikost plochy, kterou plánujete omítat, ale také možnost mít složení omítky zcela pod kontrolou. Velká plocha k omítání a terén, který bez problému umožňuje dovoz písku, cementu, vápna a míchačky, to vše může být důvodem k tomu, abyste si omítku míchali sami.
Hůře přístupný terén, menší rozměry omítaných či opravovaných zdí a také například to, že omítáte o víkendech a po menších úsecích, může být důvodem k volbě pytlovaných suchých směsí. Balení po pětadvaceti, třiceti nebo čtyřiceti kilogramech můžete postupně navážet i v osobním autě, snadno je přenesete či převezete na kolečku i v případě, kdy nejde autem zajet až k chalupě a při správném uložení můžete dosud neotevřené pytle skladovat i několik měsíců. Suché směsi pak lze rozmíchat v míchačce nebo zpracovat ručně či pomocí míchacích nástavců.
Nevýhodou může být u hotových směsí například příliš vysoký podíl cementu nebo nevyhovující zrnitost jádrových omítek. Složení směsí a jejich vhodnost pro různé typy použití však výrobci zpravidla uvádějí na obalech nebo v technických listech, takže se vyplatí vybrat si podle vašich potřeb omítku na webových stránkách výrobce a ve stavebninách pak jít na jistotu. Je to nutné zvláště při opravách tradičních vápenných omítek či navazování na ně nebo při omítání kamenného zdiva nebo hliněných cihel v případě, že na ně nechcete použít přímo speciální hliněnou omítku.
K obvyklé konečné úpravě venkovní fasády slouží jemná štuková omítka, která se natahuje zpravidla ocelovým hladítkem a poté se zatáčí plstěným či pěnovým hladítkem. Hotové směsi štukových omítek se dělí na vnitřní a vnější, pro exteriér je tedy nutné správně vybrat vhodnou směs.

Co budete potřebovat

Rozhodnete-li se namíchat si vlastní venkovní omítky, je nejjednodušší připravit v míchačce směs kopaného písku a maltovinového pojiva, které už obsahuje vápno, cement a další složky. Kopaný písek pro omítky se obvykle prodává jako písek frakce 4. Počítejte s tím, že písek obsahuje 5 až 10 % vlhkosti, což je třeba zohlednit při dávkování vody. Oblíbeným maltovinovým pojivem je například Multibat PLUS, který lze využít pro směsi na špricování a omítání, ale i na přípravu malt pro zdění. Alternativou je pak Novimalt či Weber.multiweb.
Kopaný písek je v doporučených poměrech možné míchat i s cementem a vápnem. Vápno je důležitou složkou omítkové směsi v případě, že nepoužijeme hotové maltovinové pojivo. Do malty můžete vmíchat buď vápenný hydrát, nebo nehašené vápno, které je nutné vyhasit podle návodu na obalu. S hydrátem je práce jednodušší, hašené vápno považují zastánci prověřených postupů za kvalitnější.
Tradiční špricování, které se dělá pro zvýšení soudržnosti jádrové omítky s podkladem, lze u rovnějších stěn nahradit penetračními nátěry. Hloubkové penetrace snižují a sjednocují savost podkladů, jejich použití se určitě vyplatí i v kombinaci s nástřikem řídkou maltou (špricem).
Ať už budete omítat směsí hotovou, či vlastnoručně připravenou, chraňte zdivo v místech dotyku stavby se zemí izolační stěrkou. Na trhu je například Soudal 1K, Den Braven HYDRO BLOK B400 či Bornit Fundamentflex 2K a řada dalších výrobků.

Co pohlídat při opravách

Při opravách omítek či jakémkoli omítání vnějších zdí starých chalup dávejte pozor na řadu nástrah, kterým je nutné správně čelit. Myslete například na to, že omítka s příliš vysokým podílem cementové složky může ve zdivu uzavřít vlhkost. A zdivo se pak může začít rozpadat. Poškozené cementové omítky tedy neopravujte, raději je úplně odstraňte. Zdivo pak nechte vyschnout a omítněte je směsí s vyšším podílem vápenné složky.
Vápenná omítka je naopak prodyšná, takže staré vápenné omítky mohou na zdech zůstat, pokud dobře drží. Nesoudržné a vydrolené části oklepejte, celistvé části lze ponechat. Nezapomeňte vyškrábat zbytky cementových malt i ze spár mezi cihlami nebo kameny ve zdivu. Vápenocementovou maltu (ne jen cementovou) použijte i ke špricování a dbejte na to, aby tento vápenocementový prohoz netvořil souvislou vrstvu, ale pouze stříkance.

Postup omítání venkovních zdí