U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
VELKOLEPÁ MORAVA
Kategorie: Volný čas | Autor: Roman Abušinov
Deváté století v novém archeologickém skanzenu
V polovině června (19. 6.) bude v obci Modrá nedaleko Velehradu u Uherského Hradiště otevřen a zpřístupněn veřejnosti zcela nový, v České republice naprosto unikátní, archeologický skanzen.
Velkolepě pojatý areál představuje opevněné sídliště středního Pomoraví z 9. století našeho letopočtu, tedy z období prvního státního útvaru na našem území – Velkomoravské říše. Archeoskanzen vznikl z iniciativy obce Modrá, především starosty Miroslava Kováříka, a za finanční podpory z programu Sapard Evropské Unie. Autory projektu jsou Luděk Galuška, vedoucí pracoviště slovanské archeologie Archeologického ústavu Moravského zemského muzea v Brně a Miroslav Vaškových, vedoucí archeologického oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Pokusili se vytvořit co nejvěrohodnější rekonstrukce archeologicky odkrytých objektů nalezených na lokalitách ve zdejším regionu. Archeoskanzen Modrá je rozdělen do čtyř tematických částí – mocenské, řeme- slnické, sídlištně-hospodářské a církevní, které doplňují prvky opevnění se vstupní dvojvěžovou bránou a palisádovou hradbou. Centrální stavbou mocenského areálu, odděleného od ostatních částí sídliště palisádovým ohrazením, je mohutná kamenná budova palácového typu. Její střechu pokrývá věrná napodobenina původní keramické krytiny, nalezené při archeologických výzkumech. V těsném sousedství budovy stojí hospodářské a výrobní objekty. Řemesla zastupují dílny hutníka, kováře, kovolitce-klenotníka a hrnčíře. Poblíž se nacházejí pracoviště zpracovatelů kosti, parohu, dřeva a také výrobců oděvů. Sídlištně-hospodářská část skanzenu sestává jak z objektů obytných, tak částečně i hos-podářských, tvořících menší účelová uskupení. Obytné stavby jsou zastoupeny typickými domy, dále zemnicemi a polozemnicemi. Hospodářské objekty představují obilní jámy, zásobnice, kletě, pekárna, místo na mletí obilí a studna. V každém z obydlí je patrná snaha o postižení společenského postavení jejich uživatelů (například nadzemní domy řemeslníků a zahloubené objekty zvané zemnice, spojované spíše se zemědělci). Areál doplňují doklady lovu (sušící se maso, kožešiny) a rybolovu (rybářské sítě, z kmene vydlabaný člun), menší políčka u jednotlivých usedlostí a výběhy pro hospodářská zvířata. Severně od sídliště na vyvýšeném místě se pak nachází církevní část tvořená novodobou replikou velkomoravského kostelíku sv. Jana. Je postavena v sousedství odkrytých základů původního raně středověkého kostela se statutem národní kulturní památky. Archeologický skanzen velkomoravského opevněného sídliště v Modré názorně ukazuje každodenní život v raném středověku prostřednictvím naučných programů, pokusných taveb kovů, výroby keramiky, pěstování zemědělských produktů, chovu domácích zvířat a jiných. Ve skanzenu stále probíhá archeologický výzkum, který doplňuje jeho prezentační možnosti. Ve spojení s nedalekým křesťanským poutním centrem na Velehradě bude jistě lákavým, atraktivním cílem návštěvníků nejen během léta.
***
1) Dvojvěžová vstupní brána je dominantní stavbou archeoskanzenu
2) Základní výplň stěn domů tvořil důmyslný výplet z vrbového proutí
3) Krovy domů jsou sestaveny z hrubě opracované kulatiny a často za použití archaického prvku zvaného “socha” – podpěrné vidlice
4) Sídlištní část archeoskanzenu tvoří obytné domy převážně roubené konstrukce. Po dřevu druhým nejpoužívanějším materiálem ke stavbě domů byla hlína, užívaná na omazávky stěn vypletených proutím, nebo se stěna domu stavěla přímo z hliněných “válků” – druhu nepálených cihel
FOTO AUTOR
