U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Vědí kam patří
Kategorie: Zahrada | Autor: HČ
STYL
Dřevo a proutí – použitím těchto dvou materiálů rozhodně na žádné zahradě nic nezkazíme. Důvod je prostý. Z přírody vzešly, k přírodě patří a v přírodě jim to proto sluší jako máločemu jinému. Přirozeně se zahradou splynou, protože se vizuálně nederou dopředu. Neupozorňují na sebe násilně, nejsou dominantní a díky tomu nepůsobí rušivě. Okolní živá zeleň je vždycky ráda přijme mezi sebe. Pokud tyto materiály ponecháme v původní podobě, časem získávají na kráse. Dostanou patinu a jakoby současně “stárnou” se svým okolím. I když pro ně zvolíme nějaký vhodný barevný nátěr, ani ten nic nemusí ubrat na jejich přírodním vzhledu. Ze dřeva či proutí, nebo ještě lépe kombinací obojího, můžeme zkrátka dělat doslova zázraky.
Proutí
Pokud jde o proutí, nebojme se, že by déšť a nevlídné počasí námi vytvořenou ozdobu pokazily. Naopak, proutí potřebuje vlhkost. Jen tak si udrží svou pružnost, v opačném případě se začne lámat. To platí třeba i pro obyčejné košíky, které mohou být rovněž samostatnou dekorací zahrady, podobně jako jednoduché keramické květináče opletené proutěným prstencem. K tomu je však zapotřebí mít nejen šikovné ruce, ale i vrtačku, kterou na horním obvodu květináče uděláme dírky na protažení proutků. Díky svým vlastnostem se dá proutí na zahradě využít téměř neomezeně. Můžeme z něho vyrobit i větší celky, jako jsou například plůtky, stříšky nebo stěny sedacích koutů. Takovéto posezení nás sice neochrání před deštěm, zato udělá dokonalou sluneční bariéru, která má tu výhodu, že zároveň propouští dostatek světla a proudí přes ni vzduch. Proutí je našim krajům o mnoho bližší než třeba bambus a ratan. Z nich vyrobené velice hezké kousky se u nás dají koupit, zejména sedací nábytek. Ten se však hodí spíš někam na jih, do vil s výhledem na moře. My bychom měli dávat přednost materiálům, které u nás mají kořeny. Mělo by platit to, co jsme řekli na začátku – aby je příroda vzala opět za své.
Dřevo
Tak jak je proutí co se týče vlhkosti bezproblémové, o to svízelnější je to se dřevem. Tomu vlhkost nesvědčí. Když ho v naší zahradě jako okrasný prvek chceme použít, měli bychom mu zajistit pokud možno co nejmenší styk s vodou, respektive obstarat dobré odvodnění. Dřevo musí dýchat. Jestliže zakoupíme dřevo tlakově impregnované, můžeme ho sice zapustit přímo do vykopaných jam, ale vždy je lepší přidat k tomu ještě trochu vlastní námahy. Znamená to vybudovat betonový základ, do něho zapustit kovové kotvy a teprve na ně upevňovat dřevěné trámky, které nám pak, obrazně řečeno, visí nad zemí. Jde hlavně o tzv. stojky, které spolehlivě drží celou konstrukci. Ale se všemi negativy, která sebou dřevo nese, má na zahradě tento materiál opět neomezené možnosti využití. Místo betonu mohou lemovat záhony kulatiny, stupně schodů se dají udělat z trámů, z kmenů a kmínků můžeme vyrobit pohodlné sezení… Například taková lavička, která věrně kopíruje tvar kmene stromu se všemi jeho záhyby, je jistě zajímavější, než do pravých úhlů seřezané fošny. Dnes opomíjenou, dříve však velmi populární okrasou zahrad jsou altánky. Jednoduchá dřevěná konstrukce, kterou doplní popínavá zeleň, vypadá dobře, i když listí opadá. Taková stavbička se však hodí jen do rozlehlé zahrady a k určitému typu víkendového domu, který ji “unese”. Jako pěst na oko by takový altánek působil u krkonošské roubenky nebo na mapě přímou čarou dolů u jihočeského statku. Takže berte naše fotografie jen jako podnět k dalšímu přemýšlení o tom, co by se právě k té vaší víkendové usedlosti mohlo hodit.
