U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Věčný boj s korozí
Kategorie: Zvláštní nabídka | Autor:
Jestliže pro dřevo jsou hlavními nepřáteli plíseň a dřevokazný hmyz, pro kovové předměty je to koroze. Je způsobená vlhkostí, kyslíkem, agresivními plyny (především oxidem siřičitým) a na předmětech v exteriéru též například trusem ptáků. Korozi nelze trvale zastavit, pouze zpomalit vhodným ošetřením. První částí renovačního postupu u kovových předmětů je tedy důkladné odstranění zkorodovaných částí povrchu.
Nebezpečná rez
Železo (nebo litinu) nejdříve omyjeme vodou. Pak ji mechanicky čistíme bud’ ručně (drátěným kartáčem, jemnou brusnou ocelovou vatou, brusnou tkaninou) nebo kartáčem na kotoučové brusce. Čistý povrch pak ještě potřeme chemickým odrezovačem (podle návodu). Když je opravdu veškerá rez pryč, ošetříme železný předmět prostředkem proti další tvorbě rzi. Předměty nakonec vysušíme a naneseme ochranný prostředek, například silikonový olej nebo grafitovou pastou (ta je vhodná i na pláty sporáků). Železo také můžeme natřít nějakým vhodným systémem barev. Ten se zpravidla skládá se základního nátěru a krycího nátěru. Někdy se ještě přidává mezivrstva. Doporučuje se požívat výrobky od jednoho výrobce, neboť jsou kompatibilní. Některé nové barvy ani nevyžadují při aplikaci odstranění rzi. Předmět se jen zhruba očistí a barva se nanese přímo na zkorodovaný povrch (u pozinkovaného plechu a hliníku se nicméně musí použít základová barva). Ušetří se čas a námaha, ale problém se tím zcela nevyřeší: ve spodní vrstvě rez zpravidla působí dál a dříve nebo později se stejně musí úplně odstranit.
Zajímavá patina
Slitiny mědi (mosaz, bronz) jsou pokryty tzv. měděnkou, což je uhličitan mědnatý. Její zelená barva je vcelku efektní, nicméně dnes bronz nebo mosaz spíše zčerná, neboť je více pokryta mnohem agresivnějšími solemi síry. Předměty ze slitin mědi čistíme buď jen mechanicky leštěním, nebo použijeme speciální jemnou čistící pastu (náhražku může být zubní pasta). Zbytek pasty odstraníme hadříkem a předmět omyjeme teplou vodou s přídavkem saponátu. Chemicky lze tyto kovy čistit i vodou ředěnou kyselinou sírovou nebo dusičnou. Samotnou měď pak docela úspěšně očistíme středně tvrdou gumou na papír. Předměty ze stříbra lze také vyčistit, ale leštění do úplného lesku není nutné. Jednak ubývá vzácná hmota – a nakonec kov stejně opět ztmavne (pokud není chemicky ošetřen). Starý, ale osvědčený prostředek k vyčištění stříbra je roztok čpavkové vody a destilované vody v poměru 1:1, který naneseme a necháme zaschnout. Pak předmět vyleštíme textilií a postup opakujeme. Nakonec omyjeme teplou vodou a po usušení natřeme transparentním lakem nebo silikonovým olejem k ochraně mincí. Pro čištění stříbra používáme jen čistící pasty s plavenou křídou, jiná čistidla mají brusnou (abrazivní) složku a vzácný kov jimi spíše poškodíme. Rovněž cínové a olověné předměty jsou pokryty esteticky zajímavou a chemicky poměrně stálou patinou z oxidů a nevyžadují přílišnou údržbu. Pro cínové nádobí je největším nepřítelem nízká teplota. Jako hraniční se uvádí 13 °C – pak se cín začíná zvolna rozpadat na prášek (cínový mor) a výsledek může být až díra do nádoby. Cínové konvice tedy uchovejme především v teple…
Opravy kovů
Kovy jsou dobře tvárné, nicméně oprava kovových předmětů má jistá úskalí. Nejjednodušší je odstranění poškrábání povrchu obroušením, vyplňování děr speciálními tmely, vyklepávání promáčklých míst pomocí různých pomůcek a nástavců. Svépomocí také můžeme kovové předměty úspěšně slepit buď mimořádně pevnými epoxidovými pryskyřicemi, nebo kyanoakrylátovými lepidly, která ztvrdnou za několik sekund. Některé kovy se dají opravit měkkým nebo tvrdým pájením. Tyto práce, stejně jako sváření železa, raději svěříme odborníkům.
