Věcné břemeno
Budeme vám muset zbourat barák, budem osazovat novou přenosovou soustavu.
Mám pozemek, na který se mohu dostat pouze přes pozemek sousední. Lze zajistit,
abych v případě, že soused pozemek prodá, měl jistotu, že budu moci přes tento pozemek i nadále přecházet?
(J. J., Náchod)
Omezení vlastníka konkrétního pozemku něco strpět – například průchod či průjezd jiného přes tento pozemek – upravuje občanský zákoník v § 151n a dalších částech, týkajících se práv k cizím věcem (věcná břemena). Věcná břemena se dělí na práva, spjatá buď s vlastnictvím konkrétní nemovitosti, nebo práva patřící určité osobě. V daném případě by šlo o práva průchodu či průjezdu přes konkrétní nemovitost.
Takovéto právo je spojeno s vlastnictvím nemovitosti a přechází s vlastnictvím věci na nabyvatele. Prakticky to znamená, že je-li zřízeno věcné břemeno průchodu či průjezdu přes konkrétní pozemek, není rozhodující, kdo je majitelem pozemku, přes který vede průchod či průjezd. Takovéto právo je třeba zřídit způsobem, předpokládaným občanským zákoníkem – § 151o (písemná smlouva, na základě závěti, schválená dohoda dědiců, rozhodnutí příslušného orgánu, ze zákona). Pro nabytí práva věcného břemene je pak nutný vklad do katastru nemovitostí.
Pokud jde o rozsah práva, vyplývajícího z věcného břemene, toto musí být vždy vykonáváno tak, „aby povinného zatěžovalo co nejméně a nepůsobilo mu škodu“. Pochopitelně je možný i zánik věcného břemena. Dojde k němu tehdy, nastanou-li takové změny, že důvody jeho existence fakticky pominou. Podle zákona „nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti, přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno zaniká“. K zániku práva věcného břemene je pak rovněž třeba vklad do katastru nemovitostí.
TEXT: MGR. JAROSLAV VAŠKO
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK
Věcné břemeno
