Ve strmém svahu

Rubrika: Chalupy, Chaty a chalupy, rss-feed

Dům skýtá nádherný výhled do údolí zejména z terasy, ale vlastně odkudkoli z upraveného pozemku

Pískovcové balvany zpevňují svah a dobře se doplňují s výsadbou keřů na pozemku

Pod kameny zpevněným svahem pod domem je ještě jedna velkolepá přírodní terasa, s níž lze shlížet do údolí

Lenka se nebojí netradičních kombinací včetně zajímavých tapet, výsledek je originální

Kuchyni vévodí mohutný jídelní stůl s deskou z přírodního dřeva

Žluté posuvné dveře mezi vstupní halou a kuchyní tvoří barevně zajímavý kontrast k převažujícím bílým či béžovým odstínům

Převažující bílou v podkrovní koupelně zajímavě doplňuje tyrkysová barva dveří

Na obytnou kuchyň navazuje velkorysý prostor herny, kde mohou hosté chalupy sledovat televizi, ale i hrát stolní tenis

Útulnost ložnic v podkroví umocňuje zešikmený strop

Vinný sklípek pod domem se teprve chystá k provozu, pro uchovávání lahví vína je tam skvělá teplota

Přízemní apartmán je zařízen na pohodlný pobyt

Kuchyně v apartmánu je vybavena sporákem na dřevo, který ohřívá plotýnky, ale i vytápí místnost

Krásné posuvné dveře jsou i v přízemí domu, inspiraci pro jejich využití našli Nazarejovi v Anglii

Obytná kuchyň je dobře prosvětlená skrze okna i díky světlým odstínům stropu, podlahy i nábytku

Při stavbě chalupy v překrásných kopcích Bílých Karpat čelili její majitelé především výzvě, jak si poradit se strmým svahem na odlehlém pozemku. Jak se jim to povedlo, posuďte sami.

K chalupě Lenky a Stanislava s nádherným výhledem do údolí pod Rapantovým a Mikulčiným vrchem v Bílých Karpatech sice vede cesta, po které se dá s trochou řidičské zručnosti dojet až k domu, přesto jde o místo odlehlé, krásnou samotu, ztělesněný sen pro všechny, kteří hledají klid uprostřed hor.

Dřevo, kámen a bílá barva fasády dávají domu jednoduchý horský styl, stavba do okolní přírody dobře zapadá. Foto: Richard Guryča

Výhra v kartách

Je to novostavba, nejde tedy o rekonstrukci některé ze zdejších kdysi chudých a ztracených kopaničářských samot, původních rodinných hospodářství, kde se těžce žilo a odkud bývalo daleko skoro kamkoli. V rodině Lenky Nazarejové se o pozemku tradovalo, že ho kdysi vyhrála jedna z jejích babiček v kartách, což je historka, kterou dává majitelka domu k dobru se smíchem, ale úplně jistá si její pravdivostí není.

Se svým mužem Stanislavem sem už před léty začali jezdit, aby si odpočinuli uprostřed klidu nedotčené přírody. Nejprve jezdili do provizorní stavební buňky, protože jim stačilo jen místo na přespání, když zbytek dne trávili venku a nemohli se nezaměnitelné atmosféry karpatské krajiny nabažit.

Obytná kuchyň je dobře prosvětlená skrze okna i díky světlým odstínům stropu, podlahy i nábytku. Foto: Richard Guryča

Kuchyni vévodí mohutný jídelní stůl s deskou z přírodního dřeva. Foto: Richard Guryča

Stanislav je ovšem profesí stavař a možnosti místa mu nedaly spát: byla tu voda, cesta, po které se dal přivážet stavební materiál, bylo jen nutné udělat náročné stavební úpravy, aby se mohl dům „zakousnout“ do strmého svahu.

Stanislav dnes vypráví, že s výkopy si poradil až třetí bagrista, který měl svůj stroj suverénně v rukou. Ty před ním riskantní práce velmi rychle odradila. Lenka vzpomíná, že pozorovat při práci bagristu, který se nakonec úkolu odvážně zhostil, byl nezapomenutelný zážitek: „Pracoval se strojem jako s prodlouženou rukou.“

Žluté posuvné dveře mezi vstupní halou a kuchyní tvoří barevně zajímavý kontrast k převažujícím bílým či béžovým odstínům. Foto: Richard Guryča

I z fotografií je patrné, že bylo potřeba dovézt spoustu kamení. Část pískovce je ze slovenské Terchové, ten barevně výraznější sem doputoval z nedalekého kamenolomu v Bzové. Pro Bílé Karpaty jde o typický kámen a tento materiál se dnes výrazně podepisuje na vzhledu domu i jeho okolí. Zpevňuje svah, ale zároveň zdobí, dodává pozemku na „horské“ atmosféře a vzhledově dobře souzní s výsadbou i s udržovaným trávníkem.

Lenka se nebojí netradičních kombinací včetně zajímavých tapet, výsledek je originální. Foto: Richard Guryča

Převažující bílou v podkrovní koupelně zajímavě doplňuje tyrkysová barva dveří. Foto: Richard Guryča

Pro radost i pro výdělek

Jak už víme, získali Nazarejovi rozlehlý, 30 000 m2 velký pozemek od Lenčiny rodiny, platilo se pouze za přepis. Zmíněná stavební buňka stála od roku 2004 nejprve nahoře na cestě, o deset let později se udělal první zářez do svahu a provizorní chata se přesunula na nově vybagrovanou rovinu. „Někdy nás v ní bylo i osm, potřebovali jsme jen zázemí na přespání,“ vzpomínají majitelé na svoje zdejší chalupářské začátky. Voda se vozila v kanystrech na kolečkách ze 100 metrů vzdálené studánky. Dnes je zdrojem vody třicet metrů hluboký vrt ve skalním podloží. Pět let trvalo jen vyčistit pozemek od náletových dřevin. „Smrky a borovice jsme ale zachovali,“ připomíná Stanislav.

Na obytnou kuchyň navazuje velkorysý prostor herny, kde mohou hosté chalupy sledovat televizi, ale i hrát stolní tenis. Foto: Richard Guryča

Bylo potřeba přivést elektřinu, a to znamenalo udělat pracný 150 metrů dlouhý výkop do hloubky 90 cm tak, aby bylo možné vést kabel pod kořeny smrků a nenarušit je při tom. Vzhledem k tomu, že se stavělo v chráněné krajinné oblasti, bylo potřeba respektovat určité regulace, ale podle majitelů to nebylo až tak obtížné. „Snad jen okna jsme chtěli původně větší. Měli jsme v plánu prosklenou stěnu do svahu, ale to nešlo kvůli ptákům,“ vysvětluje Lenka. Bylo potřeba respektovat i požadovanou barvu fasády a střešní krytiny, ale podle Nazarejových bílá s červenou střechou v rozporu s jejich představami nebyla.
„Nejtěžší bylo navážet materiál po tehdy ještě nezpevněné cestě a ukládat ho na staveništi a udělat už zmíněné zemní práce, protože kromě strmého svahu je tady ještě i náročné skalnaté podloží,“ říká Stanislav.

Útulnost ložnic v podkroví umocňuje zešikmený strop. Foto: Richard Guryča

Obkládačky značky Los Kachlos zpestřují schodiště barvami. Foto: Richard Guryča

Chalupa dnes slouží i jako penzion, můžete si ji pronajmout. V plánu to nebylo, Lenka chtěla jen malý domek, ale nakonec se manželé shodli, že kromě velké rodiny je motivací pro komerční využití stavby i to, že tam nemohou být po celý rok a že by byla škoda, aby chalupa zela prázdnotou. Stanislav se ostatně rozsáhlejší stavby nebál, takže na využívání objektu pro platící hosty se myslelo skoro od samého začátku.

Interiér je ovšem dobře přizpůsobený i pro rodinné pobyty a oba manželé tvrdí, že funguje velmi dobře pro rodinu i pro hosty penzionu. Lenka volí důsledný přístup, absolvovala dokonce kurz interiérového designu. Se Stanislavem se poznali v Anglii, kde několik let žili. A určitý „anglický“ vliv je v domě poznat, například krásné posuvné dveře v některých místnostech. Eklektický přístup k zařizování interiéru je pro dům určující: najdete tu opravené bazarové kousky, pečlivě vybrané obkládačky z Los Kachlos, mix nových i pracně sháněných předmětů, které dotvářejí pocit moderního komfortního domu s nostalgickou „vintage“ atmosférou.

Přízemní apartmán je zařízen na pohodlný pobyt. Foto: Richard Guryča

Kuchyně v apartmánu je vybavena sporákem na dřevo, který ohřívá plotýnky, ale i vytápí místnost. Foto: Richard Guryča

Dostatek světla

Na rozdíl od tradičních kopaničářských chalup je dům i uvnitř velkoryse prosvětlený. Přispívá k tomu dostatek oken, ale i bílé či světlé odstíny podlah a některého nábytku. Hlavní obytný prostor tvoří velká kuchyně s mohutným jídelním stolem, vedlejší „hernu“ s otevřeným stropem do podkroví si majitelé pochvalují jako skvěle funkční řešení pro chvíle, kdy se tady sejde víc dospělých i dětí.

Chalupářskou atmosféru dotvářejí krbová kamna v krémovém odstínu, do světlých tónů jsou vyladěny i ložnice v podkroví.

Krásné posuvné dveře jsou i v přízemí domu, inspiraci pro jejich využití našli Nazarejovi v Anglii. Foto: Richard Guryča

Promyšlený výběr majitelky je znát i na volbě textilií, polštářků či ložního prádla. Vše se nakonec propojuje ve světlé, čisté a voňavé atmosféře domu, z nějž stačí udělat jen dva kroky na balkon, aby vás obklopil ohromující výhled do horské krajiny.

Vinný sklípek pod domem se teprve chystá k provozu, pro uchovávání lahví vína je tam skvělá teplota. Foto: Richard Guryča

Když se zeptám, na co z období budování vzpomínají manželé neradi, shodnou se oba na tom, že nebylo úplně jednoduché „vyladit“ vztahy s některými majiteli sousedních pozemků. Stanislav, který pochází z východního Slovenska, však nakonec se smíchem konstatuje, že „cez slivovicu sa tady vyrieši všetko“.