U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
VČELAŘŮV rok (X.)
Kategorie: Volný čas | Autor: Mgr. Luděk Sojka
Vminulém dílu našeho seriálu o včelařství jsme hovořili o včelařových žních – medobraní. Tentokrát se podívejme na některé včelí produkty z hlediska jejich vzniku a také užitku.
Včelí med je nejdůležitější a také nejznámější včelí produkt. Je definován jako sladká hmota vytvářená včelami z nektaru nebo z medovice. Obojí včely v přírodě sbírají, posléze přetvářejí pomocí výměšků hltanových žláz. Vzniklý zralý med uskladňují v plástech. Zrání medu je velmi důležitý proces, neboť při něm dochází k přetváření řídkých mikrobiálně nestálých šťáv na velmi hutnou a mikrobiálně stálou hmotu.
Při zrání se mění i chemické složení původních surovin. Především se štěpí sacharóza na invertní cukr. Včela je vlastně jakousi malou továrnou na výrobu medu. Při studiu její anatomie zjistíme, že včelí jícen se rozšiřuje v medný váček. V něm nedochází k trávení potravy, ale vlivem výměšků žláz dochází k postupné chemické přeměně tekuté potravy na řídký med.
Jedna včela však nestačí přidat k nektaru či medovici tolik výměšků žláz, aby mohl vzniknout med. Musí jej po příletu do úlu vyvrhnout a na sosáku předat další včele. To se několikrát opakuje. Teprve na konci této komplikované cesty je med – potravina, vhodná pro člověka.
Významným včelím produktem je také vosk. Z vosku včely stavějí plásty, do nichž ukládají zásoby a také v nich odchovávají plod. K jeho tvorbě je třeba dostatek prostoru v úlu, přítomnost dobré matky a příznivý stav pylových a medných zásob.
Vosk vzniká ve voskových žlázách včely (matka ani trubec je nemají). Z nich je vylučován žláznatými buňkami, na vzduchu tuhne v podobě šupinek. Na třetím páru nohou má včela kartáčky, kterými šupinek vosku odebírá, přenáší je dále ke kusadlům, kde vosk zpracuje do potřebného tvaru a ten umístí na vznikající plást. Opět je patrná složitost celého procesu.
Dalším produktem, o který chovatel usiluje pro jeho nejvýznamnější složku – vitaminy, je pyl. Jedná se o samčí pohlavní buňky vyšších rostlin, které včely donášejí do úlu již od brzkého jara jako základní potravu v rouskách na zadním páru nohou. Zajímavé je, že vždy rouskují pyl pouze z jednoho druhu rostliny a že každý druh má charakteristickou barvu a tvar pylových zrn.
Pyly hmyzosnubných rostlin jsou pro včely důležité vzhledem k jejich vynikajícím výživným vlastnostem. Nejcennější jsou pyly z vrb, jírovce, hořčice a ovocných stromů. Někteří včelaři získávají pyl použitím tzv. pylochytu, jehož součástí je mřížka, kterou včely musí prolézt a při tom určité množství nasbíraného pylu ztratí. Pyl pak padá do spodní odběrné nádoby. Uvedeným způsobem může chovatel získat od 1 do 5 kg pylu od jednoho včelstva za rok. Rozemleté pylové rousky pak smíchá s medem, který je pak ještě kvalitnější.
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO JOSEF SOVA
