U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
VČELAŘŮV rok (VII.)
Kategorie: Volný čas | Autor: Mgr. Luděk Sojka
Koncem března se příchodu jara chovatelé včel již nemohou dočkat. Po pečlivé zimní přípravě se těší na postupné oteplování a s ním spojený rozkvět olše lepkavé, lísek a jív, sněženek, sasanek a bledulí. Sluníčko začíná mírně hřát a včelstva se aktivizují. V teplejších dnech nastává čas hromadného proletu včel.
Včelař před předpokládaným proletem rozšíří česna. Má-li možnost sledovat prolety, vnímá sílu a kvalitu včelstva na základě množství vyletujících včel. U těch včelstev, která zatím nevyletují, včelař zkoumá příčiny. Prohlíží, zda je včelstvo zesláblé po zimě, nebo ztratilo matku a tím osiřelo. Ojediněle však může být zjištěno, že včelstvo ještě prolet nepotřebuje.
Při proletech včely vyprazdňují kalové váčky a začínají monitorovat první zdroje pylu a vody. Tu potřebují k rozpuštění hustých medných a cukerných zásob pro přípravu potravy plodu a také energetických zdrojů pro tvorbu tepla. Proto pečliví chovatelé včel zřizují brzy zjara napajedla s čistou vodou. Pokud je napajedlo blízko stanoviště, včelstva si na něj zvyknou a nelétají za vzdálenějšími zdroji vody.
Matka začíná klást a plod se pomalu plošně rozšiřuje. Rozkvétá třešeň ptačí, později následují ovocné stromy – meruňky, třešně, jabloně a hrušně, z nichž včelstva mají první snůšku. (Hlavní snůška nastává, když kvete řepka ozimá a naši krajinu zdobí žluté plochy kvetoucích lánů.)
Před prvními přínosy sladiny včelař provádí dokonalou jarní prohlídku a zasahuje tam, kde zjistí nedostatky. Např. zásoby potravy nemají klesnout pod 4 – 5 kg, aby včelstva nepřestala plodovat, proto v rámci podněcovacího krmení chovatel dodá včelám zásoby ve formě cukerného roztoku či medocukrového těsta. Hlavním úkolem je ale rozšiřování plodiště. Nesmí totiž nastat situace, kdy je v plodišti nedostatek plástů či naopak některé zůstávají včelami neobsednuté. Vždy však záleží na tom, v jakém typu úlu včelstva zimovala.
Předjaří a časné jarní měsíce prověří každého včelaře z teoretických i praktických znalostí. Jejich uplatnění je však velmi závislé na počasí. Včelař při rozšiřování úlového prostoru nasazováním medníků či přidáváním dalších nástavků připravuje včelám podmínky pro tvorbu medu a vosku. Včelaři si jsou vědomi toho, že v tomto období nesmí udělat chybu, mají-li zájem na co největší produkci především medu.
Její zvýšení lze dosáhnout i tzv. mobilním včelařením (kočováním), tj. přísunem včelstev za snůškou. Včelstva jsou tak využívána nejen k nárůstu medného výnosu, ale i k opylování hospodářských kultur. Majitelé sadů a polí osetých nektarodárnými rostlinami si čím dál víc uvědomují vliv včely medonosné na výši zemědělských výnosů. V mnoha vyspělých zemích se dokonce za opylení platí, v našich poměrech je to ale výjimečné. A tak úly umístěné u lánu řepky, slunečnice nebo v sadu evokují v lidech pouze myšlenku o vysokém výnosu medu, nikoliv o zvýšení produkce plodiny.
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO JOSEF SOVA
