U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
VČELAŘŮV rok (V.)
Kategorie: Volný čas | Autor: Mgr. Ludžk Sojka
Vsoučasnosti velmi dobře víme, jak včely po miliony let v přírodě žily. Jejich obydlím byly dutiny stromů válcovitého tvaru, kde výška převažovala nad šířkou. Včela medonosná nebyla v pravém slova smyslu domestikována. Člověk pouze využíval vhodných znaků a vlastností, které byly žádoucí při umísťování včelstev do blízkosti lidských sídel, proto choval včely v dutých kmenech (říká se jim kláty), později v úlech různých typů.
Vnitřní uspořádání úlů musí zákonitě vyhovovat potřebám včel. Jinak řečeno – možnosti pro život včel v úlech se nesmí příliš lišit od podmínek v původních dutinách stromů. Včely přežívají nízké teploty v chumáči, který má tvar koule, a proto musí být v úlu prostor pro tuto kouli a její mírný pohyb nahoru. Tomuto požadavku nejlépe vyhovuje úl tvaru hranolu s čtvercovou podstavou.
Úl chrání včelstvo před nepřízní počasí a před škůdci. Nejčastěji je vyráběn ze dřeva. Základní částí úlu je plodiště. Zde žijí včely po celý rok společně s matkou a odchovávají tu nové dělnice a trubce. Dalším prostorem odděleným od plodiště mateří mřížkou, jíž mohou prolézat jenom dělnice, se nazývá medník. Jím se úl rozšiřuje směrem nahoru. Do medníku včelstvo ukládá přebytečné zásoby v průběhu snůšky. Odtud včelař odebírá med.
V obou částech úlu jsou rámky sbité ze čtyř plochých latěk (louček). Rámky jsou zavěšeny za své okraje. Od sebe jsou odděleny tzv. mezerníky o délce 10 mm. U nás je nejčastěji užívanou rámkovou mírou rozměr 39 x 24 cm. Do jednotlivých částí úlu – nástavků se vejde 10 – 14 rámků. Podle síly včelstva může úl tvořit i několik nástavků. Pod rámky v plodišti je prostor, kterému se říká podmet. Do podmetu ústí vstup a výlet včel, který se nazývá česno. Nejčastěji užívanými úly jsou u nás Moravský univerzál, Tachovský úl, Čechoslovák, ale především vícenástavkový úl. Mnozí včelaři však ctí tradici a včelstva chovají i v úlech staršího typu.
Pořízení úlu je poměrně nákladnou investicí. S veškerým základním vybavením činí až několik tisíc korun. Včelař však ke své činnosti potřebuje i další pomůcky a vybavení: speciální oblečení, kuklu, rukavice a různé nářadí. Nepostradatelným nástrojem je např. rozpěrák k páčení částí úlů, přitmelených rámků apod. K mírnění včel se používá kuřák, který vydává dým ze zapáleného troudu. Dále je potřeba smetáček, pohrabáček, kladívko, kleště, pilka a nůž. Speciální pomůckou je přístroj na zatavování mezistěn. Pro sbírání rojů je zapotřebí upravené bedýnky – rojáku. Při medobraní je nezbytné vlastnit medomet, vidličku k odstranění voskových uzávěrů jednotlivých buněk plástu a odvíčkovací talíř, samozřejmě cedníky a nádoby na uskladnění a distribuci medu a na voskový odpad. Ke krmení včelstev cukerným roztokem po ukončení medobraní jsou potřebná krmítka a ke zpracování vosku tavidlo na vosk. Současným požadavkem je užívat nádoby na med v nerezu.
Jak vidíte, začít včelařit není jednoduché. Jde o nákladnou činnost. Pokud člověk tomuto koníčku podlehne, odměnou mu však není pouze med a další včelí produkty, ale především úzký kontakt s přírodou.
Popisy k obrázkům
Autor fotografií: FOTO JOSEF SOVA
