U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
V září připomínáme…
Kategorie: Září | Autor: lom
* Je čas sázet cibuloviny, které jsme koupili, nebo vybrali z půdy, začátkem července. Nejvíce spěcháme s narcisy, které by měly být v půdě do konce měsíce. U tulipánů, hyacintů, krokusů, ladoněk máme čas do listopadu.
* Na jahodových záhonech odstraňujeme odnožové rostliny, které tam nechceme, a také všechny šlahouny. Při sázeni nových jahod si připravíme kompost, abychom ho mohli dát pod každou rostlinku. Jahody koření mělce, proto po výsadbě pilně zaléváme.
*Začíná dozrávat jádrové ovoce, rané odrůdy jablek už bývá čas sklízet. Sad ale procházíme celý, abychom sebrali ovoce, které stromy “pustily”. Nahnilé zlikvidujeme, ostatní použijeme na mošty, rychlé kompoty nebo třeba závin.
* Ovocné stromy přihnojíme draselnou solí nebo síranem draselným. Ještě letos tím přispějeme k lepšímu vybarvení a větší cukernatosti později dozrávajících plodů. Zároveň podpoříme odolnost stromů vůči mrazu.
* Nezapomeneme vyříznout růstový vrchol růžičkové kapusty. Růžičky nám pak narostou veliké, převeliké.
Jahody v sudu
Jahody můžeme také zkusit pěstovat netradičně. Do pláště starého sudu vyvrtáme asi deseti centimetrové otvory a u plechového sudu jejich okraj začistíme a zaoblíme pilníkem. Plechový sud se z obou stran pečlivě očistí. Pak se naplní kvalitní zeminou s dostatkem potřebných živin. Do středu sudu před prosýpáním zeminou nezapomeneme umístit děrovanou trubku, nejlépe z umělé hmoty – to aby se nám lépe zalévalo. Na vrch a do děr zasázíme jahody.
Kiwi pro chalupáře
Všichni známe kiwi, které pochází z vyšlechtěných odrůd aktinidie čínské (Actinidia chnensis) a pěstuje se převážně v subtropických oblastech, hlavně na Novém Zélandu. Na tyto odrůdy klimaticky “nedosáhneme”, ale kromě nich existují další, schopné u nás plodit. Patří mezi ně aktinidie význačná (Actinidia arguta), liána dlouhá až 20 metrů, s plody s chutnou, nakyslou a aromatickou dužninou, vážícími do sedmí gramů. Drobnější plody má aktinidie kolomikta (Actinidia colomikta), méně bujná, která za pět let popne plochu o rozměrech 1,5×1,5 metru. Objevují se také noví kříženci s většími plody a samčími i samičími květy, přičemž botanické aktinidie jsou dvoudomé a musí se vysazovat samčí a samicí rostliny. Aktinidie mají rády světlo, ne však polední úpal, a snášejí i mírný polostín. Plody lze konzumovat čerstvé, kompotovat i sušit. Zrát začínají v první dekádě září, jakmile začínají měknout. Rostliny lze běžně koupit na zahradnických výstavách a ve specializovaných zahradnictvích.
lom, foto Li a archiv
