V růžové a lila

Tyto dva barevné tóny Dáša miluje. Projevuje se to v její domově, ale hlavně v zahradě, jejíž podobu může ladit a usměrňovat každou sezónu. Vedle nezbytných trvalek má totiž ráda i letničky.

Za keříčkem sadových anglických růží v vidíme vlevo řádku rozrůstajících se ibišků a chatičku . Foto Dagmar Olsbutová

Mírně svažitý pozemek s malou chatičkou v jedné z kolonií na okraji Prahy koupila před deseti lety. Byl ve zuboženém stavu. Okraje zarostlých záhonů byly vybetonované, na chodnících rovněž betonová dlažba, uvnitř malé chatičky i okolo ní skládka harampádí. Nejdřív upravila vnitřek chatky – zázemí, kde by se dalo přebývat, a pak se vrhla na zahrádku.

Střecha zahrady

Na pozemku bylo hodně starých ovocných stromů. Pět jich nechala majitelka pokácet, aby mohly vzniknout kousky souvislého trávníku. „Zůstaly tady meruňka a broskev vpravo od chaty a uprostřed trávníku bizarní třešeň a švestka, vhodné pro zavěšení houpací sítě. Na tu jsem se moc těšila,“ přiznává. „Nově jsem zasadila ještě jablůňku a blumu. Staré stromy působí dobře, opticky plochu zvětšují a zútulňují. Říká se o nich, že jsou střechou zahrady,“ říká Dáša.

Úplně první rostlinou, kterou si sem pořídila, byla ovšem vistárie. Byla to dobrá volba. Dnes se nejen bohatě pne přes pergolu před chatou, otočenou průčelím k jihu, ale šplhá i po térové lepence na střeše. „Díky vistárii je v létě příjemně nejen venku, pod tím živým baldachýnem, ale i uvnitř,“ pochvaluje si. „Byla to také první kráska z řady růžovofialově kvetoucích rostlin,“ dodává.

U odpočinkového zákoutí, kde bývá odpoledne příjemný stín, už rozkvétala hortenzie. Foto Dagmar Olsbutová

Rychlá radost

U plotu, kolem něhož vede hlavní osadní komunikace, zasadila Dáša živý plot ze sibiřského jilmu a do připravených záhonů první trvalky. „Na to, než pořádně zakoření a rozkvetou, musí člověk čekat několik let. Navíc není jisté, zda jim zvolené místo bude vyhovovat. Já jsem ale chtěla mít ze zahrádky radost hned. Vysela jsem tedy také jednoletky, hlavně krásenky. Kvetou celé léto a podzim a když člověk odstraňuje ty odkvetlé, dělají parádu až do prvních mrazíků.“

Zůstala této nenáročné květince věrná dodnes. „Vysemeňují se samy, ale část semínek sbírám a pro bohaté kvetení v celém záhonu ještě dosévám. Krásenkám půda, občas vylepšená kompostem, svědčí, a tak vyrůstají u plotu se sousedem skoro až do dvou metrů. „Kupuji směs Cosmos Bipinatus Mix, v níž převažuje bílá, růžová a lila. Moje barvy,“ připomíná.

Fialové odstíny

Pokud jde o fialovou, doplnila zahradnice škálu osvědčenou levanduli, která miluje slunce a kvete v první půli prázdnin, po ní se rozjedou ořechoplodec kladonský a perowskie lebedolistá. „Ta dělá veliké trsy a vypadá trochu jako levandule. Ale je světlejší. A pod bazénem jsem vysadila řadu keřů komule Davidovy. Říká se ji také motýlí keře. Kvetou modrofialově od července do září a jejich dlouhé laty visí z větví podobně jako u vistárie,“ ukazuje Dáša.

Za touto stěnou zkouší pěstovat permakulturní zahradu. Ve směsi vidíme divoká rajčata, měsíček lékařský, papriku beraní rohy, jednoleté bylinky, dokonce i cuketu, ale políčku vévodí opět krásenky, které na vše ze své výšky s údivem shlížejí.

„Miluju taky hortenzie, ale vím, že jim svědčí polostín, který se v zahrádce, situované k jihu, těžko hledá. Nakonec se odrůdě ???, která kvete růžově a bíle, zalíbilo pod meruňkou nahoře u plotu. Koukám na ni z lavičky,“ vede mě moje průvodkyně zpět k chatě.

Pěstují se jako běžné růže, na podzim ostříhám, na jaře přihodím kompost, přihnojím a celé léto zalévám. Jsou krásné ve váze i sušené do dekorací, ale nejkrásnější jsou bujně kvetoucí na zahradě.

Anglické krásky

Obrázky napovídají, že mezi Dášiny favoritky patří také anglické sadové růže. „Zvolila jsem odrůdu David Austin pro plnost květů, krásnou vůni a nostalgický charakter,“ vysvětluje. „Tyhle růže jsou půvabné ve váze i sušené do různých dekorací, ale nejkrásnější jsou bujně kvetoucí v zahradě,“ směruje zahradnice můj pohled k lavičce v mírném stínu vpravo u chaty a k bazénu, kde mají oporu v kruhové kovové treláží. „Anglické krásky vyžadují po celé léto zálivku,“ připomíná. „Ale to není problém, vpravo u chaty je studna, ze které čerpám vodu na zálivku i do bazénku.“

Růžičky, v tomto případě menší, popínavé, se rozrůstají také kolem vstupní branky. Při pohledu od chaty se pne vlevo žlutá a vpravo růžová. Společnost jim dělá ještě osm botanických klematisů. „Mají sice jen malé kvítky, ale když jich je hodně, je to krásné. A jsou tvrdší, odolnější než ty běžné, které tady nejdou,“ vysvětluje moje průvodkyně, pro kterou je péče o zahradu dokonalou relaxací.

Jihoamerická kráska
Krásenka zpeřená pochází z Jižní Ameriky. Miluje slunce a je tolerantní vůči suchu. Snadno se množí samovýsevem. Jinak se vysévá přímo na záhon zhruba od poloviny května, když pominou mrazíky. Za sucha se vyplatí zpočátku několikrát zalít. Krásenka dorůstá do výšky 60–180 cm. Po celé léto až do prvních mrazíků vytváří květy, podobné sedmikráskám. Jsou vhodné i do vázy, kde vydrží několik dní, ale převoz nemají rády.

Jilm sibiřský
Říká se mu též podle země původu Turkestánský brest. Na pěstování je nenáročný a odolává mrazům až do -28 °C. Vytváří efektní živý plot. Listy sice na podzim opadávají, ale hustá spleť větví však může plnit zvolenou úlohu i v zimě. Jilm sibiřský dorůstá do třímetrové výšky. Snižuje prašnost, pronikající hluk a spolehlivě chrání zahrádky před zvědavými pohledy kolemjdoucích.

Nejvoňavější růže
Hledáte-li pro svou zahradu růže s nejkrásnějšími květy, které budou vonět široko daleko, zvolte anglické růže, které se prodávají i pod jménem jejich šlechtitele, Davida Austina. Vytvářel je od 50. let minulého století křížením starých historických růží a moderních čajohybridů a floribund. Mají obrovské spektrum barev i tvarů květů a kvetou opakovaně od června až do října. Dnes spolupracuje David Austin v rodinné firmě i se svým synem a vnukem. Jejich růžovou zahradu a rostlinné centrum najdete v Anglii, v Albrightnu. Tamní vlhké přímořské klima je pro pěstování růží velmi příznivé.

Pro naše podnebí s mrazivými a velmi často suchými zimami jsou vhodné jen vysoce mrazuvzdorné odrůdy. V zahradnictvích musí být Anglické růže opatřeny ochrannou známkou a štítkem, zaručujícím pravost odrůdy. Proto bývá jejich cena díky licenčním poplatkům vyšší. Nesmějí se využívat k dalšímu množení.

Pěstování je podobné jako u ostatních růží. Zjara krátíme o 1/3 až 2/3 délky výhony a staré zdřevnatělé a slabé odstraníme úplně; u bujně rostoucích se vyplatí řez i po prvním odkvětu. V létě dopřejeme růžím zálivku a na podzim přihnojíme kvalitním kompostem. Anglické růže mají i popínavé variety a mohou ozdobit i treláže a ploty.

Text: Marie Rubešová, foto Dagmar Olsbutová

V růžové a lila