U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
V listopadu připomínáme …
Kategorie: Listopad | Autor: lom
* Pokud nemrzne můžeme ještě vysazovat okrasné i ovocné dřeviny a růže. Půdu si však musíme připravit nejlépe tří až čtyři týdny před výsadbou
* Střiháme živé ploty, aby zhoustly. Potřebují-li to, opravíme řezem i další keře opadavých listnáčů.
* Do kořenáčů sázíme lilie a umístíme je v chladném, ale mrazuprostém prostředí.
* Do kompostu přidáme i zbytky odkvetlých letniček a ostatních rostlin. V drsnějších polohách, kde nebývá dostatek sněhu, necháme trvalky na pokoji až do jara.
* Pokud nemrzne nebo neprší, ještě naposledy zalijeme všechny stromy, hlavně čerstvě vysázené. V zimě ani tak nezmrznou, jako odejdou žízní.
* Připravíme krmítko pro ptáky, kam budeme pravidelně sypat či jinak dodávat dobroty.
* Ještě nás čeká předzimní údržba trávníku. Hlavně vyhrabeme mech a hráběmi s ostrými bodci provzdušníme. Nakonec rozhodíme vyzrálý kompost, případně vápno a skalici proti mechu.
Něco pro zimní dekoraci
Zahradu na podzim uklízíme s rozmyslem a neobíráme plody keřů, které mohou být zimní potravou ptáků a zdobit zahrádku v truchlivé zimě. Ze stejného důvodu počkáme s likvidací květenství některých trvalek a okrasných travin. Jinovatka na nich je velmi působivá. Jen musíme svázat “do snopu” kortaderii, aby do ní nepronikla voda.
Proč čekat na jaro
Cibuli známe jako jednu z nejdůležitějších zelenin. Běžná cibule kuchyňská se pěstuje jako jednoletá z jarního výsevu nebo jako dvouletá ze sazečky, což je nejběžnější. Dobře snáší mrazy i 20 stupňů, takže sazečka může do země od podzimu a pokud to počasí dovolí i v zimě. Sazečku nemusíte opatrovat přes zimu (nevyschne), vyraší dříve než z obvyklé jarní výsadby, umožňuje velice ranou sklizeň. Kromě toho na jaře získáme tolik potřebný čas. Na dobře upravený záhon vysazujeme jednoleté cibulky o průměru 5 až 10 mm ve vzdálenosti asi 10 cm od sebe do řádků vzdálených 25 cm. Cibulky do půdy prsty vtlačíme tak, aby jejich vrcholky byly asi centimetr pod povrchem. Šalotka je další cibule pěstovaná ze sazečky. Na rozdíl od cibule kuchyňské má jemnější chuť. Je vytrvalá nejen na záhonu, ale i při skladování, neraší a nevyšeptává. Má více typů. Ruský tvoří větší cibule, dánský má zase jemnější chuť a větší trvanlivost při skladování. U nás jsou oblíbené dvě barevné varianty šalotky dánského typu, žlutohnědá a červenohnědá. V západní Evropě je nyní velice oblíbená ze semen pěstovaná hybridní šalotka. Vyniká barvou, tvarem, ale i chutí, aromatičností, šťavnatostí a skladovatelností. Způsob pěstování je obdobný jako u cibule kuchyňské.
lom, foto archiv
