V jihočeské chalupě
Uličku ve vsi na Jistebnicku uzavírá citlivě zrekonstruovaná klasická chalupa, která sleduje dění na návsi okny ozdobenými kvetoucími muškáty. Po otevření dřevěných vrat se ocitnete ve zcela jiném světě.
Procházkovi odjakživa patřili k Pražákům, kteří se sice přes týden v metropoli cítili jako ryby ve vodě, ale bylo by pro ně nemyslitelné trávit v ní i víkendy. Co se ale týče chalup, měli smůlu. První v Brdech, jak se ukázalo, byla pro ně malá, z druhé – ve východních Čechách, je vyhnali zloději.
Další rekreační objekt, který splňoval představy, co se týče rozlohy, dostatečného soukromí, a po získaných zkušenostech i bezpečí, manželé objevili v jižních Čechách na samém okraji střediskové obce. Jednalo se o klasickou venkovskou chalupu. Při přestavbě na půdě odhalili letopočet 1835, ale od té doby již objekt musel absolvovat nejednu rekonstrukci.
Chalupu obklopuje zahrada o rozloze 8000 metrů čtverečních. Kromě ovocného sadu ve svahu však většinou šlo o značně mokrou louku. Zachovalá architektura samotné chalupy a hospodářských budov – chléva a seníku – společně s nekonečnou zelení zahrady, zasazené do rámu ze vzrostlých stromů, již tenkrát měly své kouzlo.
Rekonstrukce od podlahy
Stavení Procházkovi koupili ve velmi špatném stavu. Kromě střechy bylo třeba v podstatě opravit téměř vše. Venkovní i vnitřní zdi otloukli až na zdivo a opatřili novými omítkami. Bylo třeba rovněž přistoupit i k výměně podlah a oken.
Velké stavební úpravy se odehrávaly v podkroví, které se z klasické venkovské půdy proměnilo v obytnou plochu. Nemalé úpravy absolvovala i hospodářská stavení. Chlév slouží jako garáž a dílna. Ze seníku se stal dřevník.
Zbourala se pouze jedna příčka
Sama dispozice stavení se kromě zmíněné přestavby podkroví příliš nezměnila. V přízemí došlo pouze k odstranění jedné příčky, a tak ze dvou malých místností vznikl prostorný obývák. Jinak se vchodovými dveřmi vstupuje do venkovské síně. Po pravé straně je situována jídelna, z níž je vstup do kuchyně. Přímo naproti dveřím je koupelna s WC.
Obytné prostory v podkroví slouží jako prostorná ložnice a pracovna, která se v případě potřeby využívá jako hostinský pokoj. Třetími dveřmi na patře se vstupuje do šatny.
Na vybavení interiéru na první pohled poznáte, že majitelé mají rádi starožitnosti, věci, které něco pamatují a dokážou vyprávět.
Proměna zahrady
Při letošní návštěvě jsem obdivovala, jak obrovskou proměnu prodělal nejen samotný dům a přilehlá hospodářská stavení, ale i zahrada, kterou si manželé sami navrhli a založili. Její dominantu tvoří zahradní keře, které se vhodně doplňují jak barvami listí, tak tvarem koruny, a vytvářejí dokonalou kompozici.
Vysazené ovocné stromy se za péči již odměňují prvními plody a hladinu rybníčku, v době koupě větší louže, čeří hřbetní ploutve tolstolobiků a sivenů. Dům i zahrada mají svoji klidnou a uvolněnou atmosféru a nutí vás, abyste se ve vratech ještě ohlédli.
Text Alena Vondráková, foto Jaroslav Hejzlar