U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Utajená nebezpečí
Kategorie: Víkend | Autor: Bohumil Ždichynec
ZDRAVÍ
V létě se v přírodě neubráníme přímému kontaktu s živočichy, kteří nám mohou způsobit na první pohled malé ranky, ale ve svých důsledcích někdy velké problémy. Včely, vosy, sršně a někteří mravenci bodají žihadlem. V místě bodnutí se vyskytuje svědivá kopřivka, až bolestivý otok, při mnohočetném pobodání nebo při přecitlivělosti na hmyzí jed se dokonce může vyskytnout celková reakce, končící výjimečně anafylaktickým šokem a náhlým úmrtím. Zvláště nebezpečné je žihadlo v ústech, kam se může dostat třeba s pitím limonády nebo při mlsání zmrzliny. Pak dochází k otoku hrtanu a následnému dušení. V tom případě okamžitě uvolníme dýchací cesty, přiložíme studený obklad a místo potřeme čpavkem. Při celkové reakci se aplikuje do žíly kalcium. Přírodní medicína používá místně silici z máty. Alergici by sebou měli nosit antihistaminový lék, který musí předepsat ošetřující lékař. Z roztočů nás v létě nejvíc ohrožuje klíště obecné, které přenáší virový zánět mozku nebo Lymeskou boreliózu. Zatím se preventivně očkuje pouze proti klíšťovému zánětu mozku. Slina klíšťat může obsahovat i velmi pomalu působící neurotoxin, který – zvláště u klíšťat vyskytujících se většinou v jiných přírodních podmínkách a na našem území jen vzácně – způsobuje i slabé nervové obrny. Při odstraňování klíštěte si musíme počínat opatrně, aby kusadélka nezůstala v kůži. Klíště potřeme vazelínou nebo terpentinem a asi po dvaceti minutách ho jemně vykroutíme pinzetou. Účinné je i silně koncentrované mýdlo, jehož potíráním se klíště uvolní prakticky hned. Přetrvává-li na kůži zarudlá skvrna větší než 1 cm, je na místě navštívit lékaře, který předepíše antibiotikum jako prevenci boreliózy. Z jiných roztočů někdy napadnou člověka larvy sametek Trombicula a způsobí tzv. žňovou vyrážku. Čtrnáct dní trvající svědění a papulky, zanechávají po vyhojení pigmentace. Běžně je ošetřujeme arnikovou mastí. Různé druhy běžně se vyskytujícího hmyzu mohou u citlivých osob způsobit zejména kožní neduhy. Ulámané chloupky některých housenek bývají příčinou kožních zánětů. Střevlíci jsou sice hezcí brouci, ale při jejich prohlížení zblízka bychom měli počítat s tím, že vystřelují leptavou tekutinu, kterou nám mohou silně podráždit oční spojivku i kůži. Obdobně nám mohou podráždit oční spojivku drabčíci, kteří v létě člověku snadno vlétnou do oka. Majkovití brouci – puchýřníci – zase vylučují dráždivou hemolymfu, která vyvolává tvorbu puchýřů. Komáři, muchničky, mouchy či ovádi při bodnutí a sání vstříknou do naší kůže slinu, která vyvolá bolestivou kopřivku. Přírodní medicína doporučuje ihned potřít místo silicí z máty, která by měla být součástí každé příruční lékárničky. Pokud se týče hadů, v našich krajích jde o jedovaté uštknutí zmijí. Po kousnutí zůstávají na povrchu těla dvě malé lehce krvácející ranky. Včasné ošetření zabrání komplikacím a úmrtí, k němuž může dojít obrnou dýchání a poškození krevního oběhu hadím jedem. K první pomoci patří základní pravidlo – nepodlehnout panice. Přiložte ihned škrtící obinadlo nad ránu a stáhněte končetinu. Ranky nechte volně krvácet, krvácení podpořte tlakem prstů na okolí rány. Nikdy nevysávejte ránu rty. Potom ranku dezinfikujte a zařiďte co nejrychlejší převoz do nemocnice. Pokud bude taková cesta trvat déle, povolte vždy po 15 minutách škrtidlo a posuňte jej výše nad ránu. To proto, aby nedošlo k odumření tkáně v místě zaškrcení.
