Umíte správně dýchat?

Bez jídla může člověk přežít 40 dní, bez vody kolem 3 dní. Bez dýchání nevydrží průměrný člověk ani 3 minuty. Na čem je tedy život nejvíc závislý? Je to vzduch a dýchání, neboli to, zda správně dýcháme.

Umíte správně dýchat?

Mohli bychom parafrázovat oblíbené úsloví dietologů a odborníků na správnou výživu, že člověk je to, co jí; a říci, že člověk je to, co a jakým způsobem dýchá. Podle průzkumů dýchá většina lidí nedostatečně zhluboka. Lidský organizmus je totiž každý den vystaven vysoké fyzické a psychické zátěži. Jsme ve stresu a dýcháme proto rychleji a povrchně. Do krve se nám tak dostává méně kyslíku a ten chybí k tomu, aby se tělo mohlo dostatečně regenerovat.

Co dýchání ovlivňuje

Správné dýchání ovlivňuje všechny životní funkce, organizmus je vyváženější, zlepšuje se náš fyzický a psychický stav i kvalita spánku. Málokoho také napadne, že by něco tak banálního jako nesprávné dýchání mohlo být příčinou mnoha obtíží. Při povrchovém dýchání a povoleném břišním svalstvu se dýcháním zatěžuje bederní část zad. Dýcháme -li s otevřenými ústy, pro změnu se namáhají svaly šíje a vyvolávají bolesti hlavy a krční páteře. Se špatným dýcháním souvisejí i časté blokády v mezilopatkové oblasti. Při nedostatečném nádechu se hrudník neroztahuje do šířky, tím pádem mezižeberní a mezilopatkové svaly nepracují. Po čase dokonce ztuhnou tak, že nejsou schopné žádného pohybu. Naopak správným dýcháním je možné pozitivně ovlivnit každou chorobu.

Nejčastější chyby

Dýcháme 24 hodin denně – od narození až do posledního výdechu, a přece to neumíme správně. Většina lidí, údajně asi 75 procent, dýchá mělce a nesprávně. Ve škole ani doma nás to nikdo neučil. Ovšem myslíme si, že to umíme. A jaké nejčastější chyby děláme? Nadechujeme se otevřenými ústy. Nadechujeme se jen do horní části hrudníku, hrudník se hýbe dopředu a dozadu, ne do stran. Nádech nevedeme až do břicha, to zůstává nehybné. Vynecháváme pauzu mezi nádechem a výdechem.

Chronické povrchní dýchání snižuje pracovní kapacitu našeho dýchacího systému na jednu třetinu, zpomaluje výměnu plynů a tím produkci energie v buňkách, připravuje nás omnoho zdravých účinků, které by mělo přirozené dýchání na naše vnitřní orgány. Lze ovšem namítnout, že jakákoli snaha dýchat přirozeně je zbytečná, protože přirozené dýchání je automatické. Ano, jenomže pouze za předpokladu, že naše emoce nám nenarušují psychickou pohodu a naše mysl je klidná – pak se dostaví přirozené dýchání automaticky. Prvním předpokladem správného dýchání je tedy harmonický život bez stresů, neustálého spěchu a rozčilování. Tedy bez toho, co je bohužel dnes tak běžné. Jak z toho? Můžeme čerpat z tisíciletého experimentování východních mudrců s tělesnými, emočními, duševními a duchovními energiemi, stejně jako z poznatků současné vědy.

Taoisté a jóga

Východní kultury věří, že právě správné dýchání je jednou z cest k prodloužení a zkvalitnění života. Plně se nadechnout znamená naplnit se životní energií; plně vydechnout znamená vyprázdnit se, otevřít se všemu neznámému. Například Dennis Lewis ve své knize „Tao dechu“ popisuje techniky taoistických mistrů, kterými se můžeme osvobodit od mnoha omezených a nevědomých představ, které jsme si vytvořili o sobě a o světě – představ, které jsou příčinou stresu a dalších problémů v našem životě.

Jinou možnost nabízí jóga. Už jen pouhé pozorování vlastního dechu působí mimořádně tišivě na lidskou mysl. Pokud se zastaví nebo uklidní dech, zklidní se i tok našich myšlenek. Když vás přepadne nepříjemný pocit úzkosti nebo strachu, stačí pár hlubokých nádechů a výdechů. Celý náš život podléhá určitému rytmu, tak jak pracuje a žije v rytmech celá příroda. Rytmus dýchání a tlukotu srdce si navzájem odpovídají a jogínům neušel vztah mezi dýcháním a tepem, který se dá vyjádřit poměrem 1:4. Je-li tedy naše dýchání nedostatečné, pracuje pak nedostatečně i naše srdce. Jogíni vypracovali systém tzv. plného jógického dechu, který je plynulým provedením tří dechových fází.

Můžete si jej vyzkoušet podle tohoto návodu: Představte si prázdný igelitový sáček. To jsou vaše plíce. Když do sáčku naléváme vodu, tak se plní odspoda. Podobně se plní vzduchem i vaše plíce. Nejprve dno (břišní, abdominální dech), potom střední část sáčku (kostální, hrudní dech) a nakonec vršek (klavikulární, klíční část plic). Jestliže chceme tento sáček vyprázdnit a nemůžeme ho přitom otočit vzhůru nohama, jak to uděláme? Musíme ho zmáčknout u dna. Tím se vyprázdní opět odspoda, ode dna. Tedy při výdechu opět začneme vyprazdňovat nejprve dno – naše břicho, potom hruď a nakonec hroty plic v klíčkové části.

Dechová gymnastika

Poznatky současné medicíny nabízejí celou řadu cviků dechové gymnastiky. Pokud se jim člověk chce věnovat vážně nebo potřebuje i napravovat problémy s držením těla, měl by se obrátit na odborníka, který mu doporučí ty nejvhodnější. Pro základní procvičení se ale dají použít dva jednoduché cviky.

První každý zná, je to známý „kočičí hřbet“. V poloze na čtyřech s dlaněmi na zemi v šíři ramen člověk při co nejhlubším výdechu nahrbí záda, předkloní hlavu a vtáhne zadek pod sebe, při nádechu poté naopak záda prohne, hlavu zakloní a zadek vystrčí.

Druhý cvik se provádí vleže na zádech: člověk si dá ruce podél těla, a jak se nadechuje, posunuje je po zemi nejdříve do upažení a pak vzpažení, a při výdechu po stejné půlkruhové trase zpátky; musí přitom dávat pozor, aby se neprohýbal v bedrech a nezvedal při nádechu ramena k uším. Oba cviky je třeba provádět pomalu, plynule a výdech mít oproti nádechu o něco delší.

Endogenní dýchání

Velmi zajímavý je tzv. Frolovův dýchací trenažér, který člověku umožňuje dýchat endogenním (vnitřním) způsobem. Dýchání na trenažéru simuluje dýchání velryb, delfínů a dýchání lidí ve vysokohorských podmínkách, kde lidé žijí vždy výrazně déle než v údolích. A co je důležité, netrpí žádnými neduhy, které současná medicína v pokročilém věku považuje za nevyhnutelné.

Při dýchání s trenažérem, který sestrojil ruský biochemik V. F. Frolov, je překonáván odpor vody, čímž je docíleno zvýšení kapacity plic. Zároveň tím může organizmus pracovat ve zcela novém, ozdravném režimu. Analýza experimentálního materiálu odhalila, že k zásadním léčebně-rehabilitačním účinkům dochází především v krevním oběhu. Zvyšuje se kvalita krve, což má největší vliv na orgány a tkáně s obzvlášť vysokým krevním zásobením – srdce, mozek, ledviny, plíce a žlázy s vnitřní sekrecí. U nás byl trenažér registrován Státním ústavem pro kontrolu léčiv a využívají jej i některé státní léčebné lázně a dětské ozdravovny.

Podrobný návod jak nacvičovat endogenní dýchání je součástí trenažéru, který stojí necelých 900 Kč.

Více na www.centrumzdravi.net/frolovuv-dychaci-trenazer

TEXT: PETR PETŘÍČEK
FOTO: ARCHIV

Umíte správně dýchat?