U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
UDRŽOVACÍ ŘEZ JÁDROVIN
Kategorie: Zahrada | Autor: JAROSLAV KRAUS
Řez ovocných stromů, v tomto případě jabloní a hrušní, je velmi důležitý po vysazení, kdy se vytváří jejich tvar. Nesmíme však zapomínat ani na každoroční mírné usměrňování plodného obrostu.
Oto, aby již zapěstované jabloně a hrušně dobře rostly, plodily a byly zdravé, pečujeme ve dvou obdobích. Řezem v průběhu vegetace, jehož otimální čas vrcholí právě po sklizni a končí opadem listů, podporujeme plodnost stromů. Zimním řezem pak ovlivňujeme hlavně jejich růst. Pro tento zásah je vhodný měsíc únor, když teplota po tužších mrazech stoupne mírně nad nulu. Pokud je počasí nejisté, nic nezkazíme, počkáme-li až do začátku března.
Správný řez udržuje vzdušnou a nepřehoustlou strukturu koruny, v níž může díky přístupu slunce dozrávat pěkné ovoce a sadař má dostatek prostoru pro eventuální postřiky a sklizeň.
K intenzitě řezu
U jabloní i hrušní postačí každoroční přírůstky nových letorostů kolem 25 cm. Pokud máme stromek na středně nebo bujně vzrůstné podnoži, je třeba je přiměřeně zakracovat. Opakovaným, příliš intenzivním řezem nutíme strom k bujným vegetativním přírůstkům. Na větvích je přitom jen malé množství nebo vůbec žádné ovoce, protože se vyvíjí málo květních pupenů. Zvlášť škodlivý je takový postup u dřevin, které už bujně rostou.
Nedostatečný řez vede k přehoustnutí větví, na nichž vzhledem k nedostatku světla ovoce špatně dozrává. Větve se křižují a někde i při pohybu odírají, což ještě zvyšuje nebezpečí nákazy houbovými chorobami, jako je například nektriová rakovina. Příliš slabý řez mladých stromů může také způsobit jejich předčasné vyčerpání úrodou. To může bránit stromu v růstu a přetížené větve by se mohly dokonce lámat. První dva tři roky po vysazení bychom měli nechávat na stromku ovoce jen na ochutnání, aby měl dost síly k vytvoření korunky.
Silný, hluboký řez logicky vyvolává výraznější reakci než řez slabý. Okamžitě tak sice zmenšíte rozměry stromu, ale brzy bude výsledek takového zásahu spíše opačný. Dejte proto pozor už při volbě podnože a nevysazujte si stromy, které budou mít tendenci přerůstat hranice vymezeného prostoru.
Technika řezu
Plodný obrost, vyrůstající na kosterních větvích, zkracujeme mírně šikmo nad zdravým pupenem, položeným na vnější straně větve, pokud chceme korunu rozšířit, řez nad vnitřním pupenem volíme u větví rostoucích vodorovně. Při každoročním detailním řezu vycházíme nejen z délky přírůstků, ale i z kvality ovoce. Pokud byly plody malé, je třeba řezat víc a na větévce nechat jen několik květních pupenů. Z nich pak vyrostou pěkná velká jablka nebo hrušky.
Pečujeme-li pravidelně každoročné o stromy, potřeba odstranit větší nebo velké větve by neměla vůbec nastat. Můžeme ale koupit nebo zdědit chalupu či domek se zanedbanou zahradou – a je třeba si poradit i se silnými větvemi a nepoškodit při tom terminál.
Doporučuje se neřezat těsně u stromu, ale zachovat větevní kroužek na její bázi. Lehce šikmý řez proto umístěte nahoře co nejblíže kmene či kosterní větve a dole vyjeďte asi 1 – 2 cm od místa, kde větev přírůstá. Samozřejmě nesmí zůstat zřetelný pahýl. Řežte ostrou pilkou, jejíž úzký list zmenšuje tření.
Jak stromy reagují na řez
Zakracujeme-li slabé výhony málo nebo vůbec ne, sice plodí, ale rostou pomalu. Detailním řezem podle velikosti plodů se povzbudí růst i tvorba květních pupenů, silný řez stimuluje pouze růst. Pokud slabě zastřihnete silné výhony, porostou na koncích do délky a vytvoří jen několik květních pupenů. Po středním řezu se začnou větvit, ale sníží se tvorba květních pupenů. Silný řez podnítí i u silných větví růst na úkor kvetení, proto se používá u mladých stromků nebo u dospělých jedinců, u nichž je třeba podpořit růst nových výhonů pro zaplnění mezer, vzniklých např. po odstranění nemocných větví.
Řezem zkrácená větev se rozvětví – čím je silnější, tím více. Při hlubším řezu, tedy při zmlazení, se probudí i na první pohled nepostřehnutelná spící očka.
Ošetření ran po řezu
Otevřená poranění jsou vstupní branou pro různé patogenní činitele, zejména dřevokazné houby. Po řezu je nezbytné ošetřit zejména rány s průměrem větším než 3 – 4 cm. Okraje rány zahladíme, aby nevznikl hrbolek neaktivního dřeva, a pak ji nejpozději do 24 hodin po řezu natřeme vhodným přípravkem, balzámem nebo štěpařským voskem. Nátěr každým rokem opakujeme. Pozor na stáří balzámů i vosku, který má tendenci tvrdnout. Starý zatvrdlý už není vhodné používat. Měl by být řídké mazlavé konzistence. Vyplatí se zjistit i při koupi tlakem na kelímek z poddajného plastu, zda nebyl i zde příliš dlouho skladován.
***
TIP!
VÝROBA STROMOVÉHO BALZÁMU
1) Zakoupíme 0,75 až 1 kg bílého latexu a tónovací barvu podle vlastního uvážení (obvyklé je přídavkem černé vytvořit šedou, popř. použít i hnědý nebo zelený tón).
2) Do tohoto množství latexu přidáme 1- 2 dkg práškového fungicidu proti houbovým chorobám (Dithane nebo Fundazol).
3) Třetí složkou je práškový stimulátor růstu, potřebný pro lepší zavalení a hojení rány; přidáme do smesi půl kávové lžičky.
4) Vodu na zředění směsi, která má mít kašovitou konzistenci a nesmí po ráně stékat, přidáváme pomalu. Pokud je balzám řídký, je třeba přidat trochu hustého latexu. 5) Po zaschnutí balzámu se vyplatí ošetřit ránu ještě štěpařským voskem.
JAK ŘEZAT SILNÉ VĚTVE
Popisy k obrázkům
Poslední řez směrem dolů musí být naprosto hladký. Pokud jste větev nařízli zdola, kůra se nevylomí. Roztřepané konce ještě dohladka seřízneme a ošetříme balzámem.
Aby se větev při dokončování řezu u větevního kroužku tíhou nevylomila, odlehčíme ji zkrácením asi 30 cm od terminálu. Nejprve větev nařízneme pilkou zdola.
Pak řežme kolmo zhruba 5 cm dál od naříznutého místa, dokud větev neodpadne. Není-li místo pod stromem osazené, nemusíte ji ani podpírat, díky spodnímu řezu se hladce odlomí
Je-li zbývající pahýl ještě příliš těžký, nařízneme větev znovu asi 5 – 10 cm od kmene a řežeme shora mírně šikmo podél vnějšího okraje větevního kroužku.
Autor fotografií: FOTO: WOLF GARTEN A ARCHIV
