Tvary ovocných stromů

Při nákupu ovocných stromků je užitečné umět se orientovat v jejich tvarech. Určuje jej výška kmene, respektive jak vysoko je založena koruna. Tomu by měla odpovídat i podnož, na niž je odrůda ovocného stromku roubována.

Kromě odrůdy se u výpěstků setkáte právě s označením tvaru stromu: jako štěpovanec, špičák, zákrsek, čtvrtkmen, polokmen, vysokokmen. Pokud si pod těmito názvy nic nepředstavíte, snadno byste mohli ze zahradnictví či ovocnářské školky dorazit domů se stromkem neodpovídajícího tvaru v dospělosti nebo nevhodným pro zamýšlené tvarování. Například u nízko posazené koruny je česání ovoce pohodlnější, ale zase se pod ní nedá chodit nebo využít prostor okolo stromu k pěstování dalších rostlin.

U zákrsků a nízkých vřeten či kordonů lze ovoce česat bez rizika pádu z žebříku. Foto: Shutterstock

Vhodné podnože

Podnože kotví strom v půdě, vyživují korunu a zásadně ovlivňují její velikost, stejně jako velikost a kvalitu plodů. Na typu podnože rovněž závisí životnost stromu. Proto by měla odpovídat zvolenému tvaru, a to tak, že na nízké tvary stromků se používají slabě rostoucí a na vyšší kmeny naopak bujně rostoucí podnože. U stromků, které mají dorůst do malých rozměrů, aby nezabíraly v malých zahradách příliš prostoru, a také pro sloupovitý tvar, se odrůdy roubují na velmi slabě rostoucí odnože, jejichž růst je až o polovinu pomalejší než u běžných podnoží. Zakrslé podnože jsou učeny speciálně pro pěstování v nádobách.

Odrůdy ovocných stromů se roubují na odolnější podnože. Foto: Shutterstock

Vzdálenost výsadby

Ovocné stromy je vhodné vysazovat minimálně 1 m od plotu, při založení sadu by měla být mezi jednotlivými řadami vzdálenost alespoň 2 m, ideálně o metr víc, rozestupy mezi stromky v řadě pak minimálně 1,2 m. Vždy záleží na typu podnože, tvaru stromu a koruny. Třešně, slivoně, ryngle, meruňky a broskvoně mají bujnější růst než jabloně, doporučený spon v řadě je proto alespoň 2,5 m.

Čtvrtkmeny umožňují snadnější česání a zároveň údržbu v okolí stromů. Foto: Shutterstock

Při výsadbě zákrsků v zahradě je doporučován spon minimálně 3,5 × 3,5 m, u čtvrtkmenů 6 × 5 až 7 × 6 m, u polokmenů a vysokokmenů, konkrétně u jabloní a hrušní minimálně 8 × 6 m, u třešní 10 × 7 m, u višní 7 × 7 m a u slivoní 6 × 6 m.

Bez pravidelné péče by z výpěstku strom zvoleného tvaru vyrostl jen stěží. Foto: Shutterstock

Tvary kmenů

Jednoletý štěpovanec

Očkovaný nebo roubovaný stromekvypěstovaný ve školce za jeden rok. Nemá-li žádný obrost, jedná se o takzvaný špičák, tedy dlouhý výhon bez založené korunky. Je velmi vhodný coby výchozí tvar, u něhož si sami zapěstujete korunku podle budoucího využití stromku. Díky tomu, že jde o „polotovar“, bývá jeho cena nižší než u tvarovaných výpěstků.

Štěpovance umožňují tvarování podle představ zahrádkáře. Foto: Shutterstock

Zákrsek

Koruna se rozkládá ve výšce pouhých 40–60 cm. Hodí se k pěstování velkého množství odrůd. Plodit začínají zákrsky brzy, například jabloně již od čtvrtého roku po výsadbě. Pro zahrádkářské účely se nejčastěji používá tzv. volně rostoucí zákrsek.

Označení zákrsek nutně neznamená, že se jedná o malý stromek. Foto: Shutterstock

Čtvrtkmen

U tohoto tvaru má kmínek výšku 80–110 cm. Pod korunou už tedy vzniká prostor pro výsadbu rostlin. Doba nástupu do plodnosti bývá 5 až 7 let.

Polokmen

Výška kmínku se pohybuje mezi 130–160 cm. Výhodou je možnost výsadby rostlin pod stromy. Polokmeny jsou vhodné do sušších oblastí i chudších půd. Lze pro ně použít i vegetativně rozmnožované podnože.

Vysokokmen

Kmen dosahuje 170–220 cm. Vysokokmeny se používají pro tzv. extenzivní, tedy tradičně obhospodařované sady často s původními odrůdami ovocných stromů, aleje, ale i jako solitéry. Umožňují snadnější pohyb a obdělávání půdy pod stromy. Přizpůsobují se horším pěstitelským podmínkám, lépe odolávají jarním mrazíkům.

Na mladém stromku je již dobře viditelné, že jde o vysokokmen. Foto: Shutterstock

Vřeteno

Koruna má úzký tvar, v případě štíhlého vřetene pak tvar pyramidy, výška kmene se pohybuje v rozmezí 30–80 cm. K roubování se používá slabě vzrůstná podnož.

Palmeta

Jde o tvar se zploštělou korunou v rámci ovocných stěn, která začíná 40–60 cm nad zemí. Stromky se vysazují ke zdem či jiným pevným oporám.

Palmety se pěstují u pevných opor. Foto: Shutterstock

Kordon (špalír)

Podobně jako palmeta má zploštělou korunu, buď svisle, nebo vodorovně tvarovanou. K zapěstování je nutné vyvazování k opoře a použití vodicích drátů pro větve. Rozdílem je, že stromky tvoří volně stojící stěnu.

Kvalita a objem úrody na tvaru stromu nezávisí. Foto: Shutterstock

Části stromu

Kmen: nerozvětvená nadzemní část stromu.
Podnož: část dřeviny (v tomto případě kmínek a kořenový systém), na níž je naočkována nebo naroubována ovocná dřevina. Kotví strom v půdě, ovlivňuje jeho životní cyklus, velikost koruny, vyživuje ji, zlepšuje odolnost vůči mrazu, chorobám a škůdcům, plodnost, kvalitu úrody atd.
Koruna: rozvětvená část stromu.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock

Tvary ovocných stromů