Tvarování jabloní

Jabloně, jako většinu ovocných stromů, lze pěstovat téměř ve všech tvarech. Můžeme ale volit jen ze standardních tvarů, které vyhovují přirozenému růstu jednotlivých druhů.

Některé stromy rostou bez opěry, jiné naopak potřebují vyvázat ke kůlu či na oporu z drátů. Když si konkrétní tvar vybíráme, musíme vzít v potaz, kde budeme jabloň pěstovat, jak velký prostor máme k dispozici a také počet stromů potřebný k opylení. Rovněž je potřeba si uvědomit, kolik času můžeme péči o stromy věnovat. Teprve pak se rozhodneme pro některý z tvarů.

Holandské štíhlé vřeteno

Používáme velmi slabě vzrůstné podnože, vhodné jsou všechny okolo M9. Příklad: mutace M9 Mark, Emla, dále J-TE-E, J-OH-A, J-9, B-9 atd. Pro úspěšné pěstování je zapotřebí úrodná půda, hlubší ornice, černý úhor a závlaha. Důležitá je opěra, třeba impregnovaný dřevěný kůl, protože podnože mají kořenový systém blízko povrchu a špatně kotví v půdě.

Výhodou je brzká sklizeň i česání jablek ze země. Od vysazení stromku pěstujeme pyramidální tvar se základnou o šířce do tří metrů. Terminální výhon musíme zkracovat, aby na něm v genetické spirále vyrůstaly výhony, základy polokosterních větví a plodného obrostu. Vytvoříme kmínek o délce 50 cm, nad ním 2-3 patra polokosterních větví s plodným obrostem a nahoře, asi v jedné třetině délky kmene jen plodný obrost. Terminál ukončujeme ve výšce 2 až 2,5 metru na výhon odbočující do strany.

Výhony tvarujeme blíže k vodorovné poloze, asi 20°. Při řezu zachováváme dostatek květních pupenů a dvou- až tříletých výhonů. Plodný obrost (větvení) by ve svém začátku neměl zesílit přes 2,5 cm.

Solax systém

Tento systém doporučujeme pro slabě vzrůstné podnože. Jde o podnože o 20 až 30 % vzrůstnější než M9. Jsou to M26, Oltem, Pajam, J-OH-18, dále J-TE-H a P60. Systém Solax na podnoži M26 má válcovitý tvar s méně silnými, krátkými polokosterními větvemi, na kterých je plodný obrost, který každoročně zmlazujeme. Tento válcovitý tvar má základnu do 3,5 metru.

Základem systému je tvarování výhonů k vodorovnější poloze a přirozené ohýbání výhonů po zatížení jablky. Musíme proto použít opěru, obvykle dřevěný impregnovaný kůl, protože tyto podnože méně kotví v půdě. Jmenované podnože potřebují kvalitní půdu s hlubší ornicí, závlahu a udržovaný černý úhor.

Po každém zkrácení vrcholu terminálu (středního výhonu) vyslepíme pod ponechaným vrcholovým pupenem 4-5 pupenů. Tím zajistíme na dalších pupenech po vyražení letorostů tupější úhel a odklonění růstu do stran. Kmínek zapěstujeme v délce 100 cm, terminál ukončujeme ve výšce 220-250 cm. V této výšce ho odkláníme do strany. Letorosty na terminálu necháme vyrůstat po genetické spirále. Tvar nesmí být přehuštěn výhony. Je potřeba dodržovat, aby ke každému plodnému obrostu šlo světlo a slunce. Plodný obrost se samozřejmě rozdvojuje nebo roztrojuje.

Na tento tvar můžeme přejít ze štíhlého vřetene, a to jeho přetvořením nebo přeroubováním. Převislé odplozené výhony odstraňujeme, ale chráníme dostatek květních pupenů. Výhodou systému Solax je větší plodnost než u štíhlého vřetena. Jeho tvar lze nazvat převislý „deštníkovitý“.

Zákrsek, čtvrtkmen, polokmen

Určujícím poznávacím znamením je výška kmene 60-90-120 cm. Tyto tvary dobře kotví v půdě. Uvedené výšky mohou mít rozpětí o 10 až 30 cm výše.

Zákrsek lze pěstovat na středně vzrůstných podnožích M4-MM106. Sází se na vzdálenost 4-5 metrů mezi stromky. Na půdách hlinitopísčitých a na návětrných polohách někdy dochází k vyvracení. Tam je lepší použít silněji rostoucí podnože. Na nich lze pěstovat i vřeteno s kosterními větvemi rostoucími na genetické spirále.

Čtvrtkmen a polokmen je vhodné pěstovat na podnoži A2 nebo MM109 při vzdálenosti stromků 7-8 metrů. Jsou to silněji rostoucí podnože. Koruny stromů na těchto tvarech mají kolem sedmi kosterních větví a uprostřed je terminální výhon. Terminál ukončujeme ve výšce 4-5 metrů na výhon odbočující do strany. Zakracováním kosterních větví ve výchovném řezu musíme zapěstovat plodný obrost po celé délce větví. Nesmí dojít k jejich vyholování.

Plodný obrost každoročně zmlazujeme, nesmí přerůst přes 30 cm délky, aby nezesiloval na větve dalšího řádu. Na plodném obrostu se snažíme mít výhony. Jak roční letorosty, tak dvouleté a tříleté s květními pupeny a plody. To platí u všech tvarů. Po dopěstování tvaru terminál nepatrně převyšuje korunu a kosterní větve s plodným obrostem. Úhel koruny stromu může být 120 nebo 90°. Všechny kosterní větve v daném patře by měly být v přibližné rovnováze. U odrůd s dlouhým obrostem, kde je na koncích květní pupen, nesmí dojít k zakrácení, i když je obrost dlouhý třeba 40 cm. Jde o odrůdu Rubín, Bohemie atd. K zakrácení dojde po odplození, až se vytvoří na výhonu růstový nebo nový květní pupen.

U většiny tvarů jádrovin by měl být terminální výhon, může se částečně odklánět od středu. Má úlohu vedoucího výhonu, zabraňuje v koruně tvorbě vlků i svislých výhonů. U kosterních větví ve spodních patrech koruny upřednostníme úhel větví 45°, výše v hořejších částech koruny je lépe mít úhel větví jen 20°. Uprostřed kosterních větví má být odstup 80 až 120 cm.

Základem zdraví stromů je nepoškozené korové pletivo v celém stromě. Řezem odstraňujeme všechny výhony poškozené škůdci a chorobami. Zdravý zelený list je důkazem zdraví celého stromu.

Sloupovité (kolumnární) jabloně

Podnož určuje školkař dle růstu dané odrůdy jabloně. Drobný pěstitel, zahrádkář na svoji podnož může naroubovat sloupovitou odrůdu, musí však být růstově vhodná na danou podnož.

Máme sloupovité odrůdy bujně rostoucí, které se mohou větvit. Příkladem je odrůda Kordona, která vyžaduje slabě vzrůstnou podnož. Existují také odrůdy se slabým růstem, třeba Sonet. Tam musíme použít silněji rostoucí podnož. Například odrůda se středním růstem Rondo žádá podnož středně rostoucí. Větve potřebuje zaštipovat.

Sloupovité jabloně sázíme dle růstu podnoží a zvolených odrůd. Základna by měla být (také s ohledem na danou půdu) 1 až 2 metry. Oporu, impregnovaný kůl, volíme v písčitohlinitých půdách také u slabě vzrůstných podnoží. Kmen podepřeme také v případě, že by se skláněl pod váhou plodů. Při silném růstu či po roubování je dobré nechat dva až tři terminální výhony. Při slabém růstu se ponechává jen jeden. Pokud jsou plody velké, často se později vytlačují. V červnu proto musíme udělat probírku.

Jestliže narůstá postranní delší plodný obrost (větvení), musíme ho během vegetace zaštipovat dle potřeby. Chceme-li růst zabrzdit, tak odspodu zapěstujeme další druhý nebo třetí terminál. Pro zahuštění koruny jich více nedoporučujeme. Vrcholový pupen hraje roli mozku, proto nesmí dojít k jeho poškození. Pokud by se ve vrcholu terminálu vlivem silnějšího růstu tvořily vrcholové růžice, musí se pod vrcholovým pupenem vyslepit několik pupenů.

text: Jaroslav Kraus
foto: Thinkstock a Shutterstock
kresba: Petr Živný

Tvarování jabloní

Tvarování jabloní