U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
TVAROVÁNÍ DŘEVIN
Kategorie: Zahrada | Autor: MARTINA LŽIČAŘOVÁ A RADKA BOROVIČKOVÁ
Ať už bude živý plot nízký nebo vysoký, z listnáčů nebo jehličnanů, bude potřebovat pravidelné tvarování.
Dřeviny v živých plotech, geometrických tělesech, figurálních tvarech, ale také stromky a keře vedené na opěrách a trelážích, i periodicky sestříhávané stromy v uličních stromořadích – ty všechny lze považovat za tvarované. Chataři a chalupáři nejčastěji pěstují živé ploty, kterým je nutné věnovat náležitou péči, aby byly pěkné, a někdy se také pouštějí do tvarování solitérů.
Živé ploty
Pracnost výsadby a údržby živého plotu závisí na výběru dřevin, výšce plotu a jeho typu, tedy na tom, zda bude volně rostoucí nebo tvarovaný. Než se rozhodneme, kterou dřevinu zvolit, musíme se zamyslet nad světelnými a klimatickými podmínkami pozemku i nad nároky jednotlivých druhů dřevin na světlo a stín, půdu a vlhkost. Uvážíme také, kolik času chceme plotu nebo plůtku věnovat. Zakládání a údržba tvarovaných živých plotů je totiž v porovnání s volně rostoucími ploty pěstitelsky i časově náročnější i nákladnější, protože vyžaduje větší počet rostlin na čtvereční metr.
Tvarovat, tedy stříhat či řezat, můžeme začít hned po vysazení dřevin. Nejprve zkrátíme mladé hlavní výhony až na polovinu, a to ostrými zahradními nůžkami. Aby živý plot časem zhoustl a vytvořil souvisle zapojenou a hustou plochu v celé své výšce a šířce, budeme jej muset následující rok sestříhat ještě jednou. Kromě vysoko vyhnaných výhonů zkrátíme i ty postranní, které vybočují z tvaru. První roky může živý plot růst trochu nepravidelně, proto jej ručním i nůžkami občas usměrníme. Vrchní plochu zastřihujeme do rovna, postranním výhonům dáme šanci, aby se vzájemně prolínaly. Jakmile dřeviny dorostou do předpokládané konečné výšky, čeká na nás pravidelná údržba. K tomu se hodí elektrické nůžky na živý plot. Při stříhání platí zásada lichoběžníkového střihu – v horní polovině by měl být plot užší než v dolní.
Nejvhodnějším obdobím pro zastřihnutí živého plotu je konec léta. Pokud je nutné stříhat častěji, děláme to po ukončení jarního růstu v druhé polovině května. Po jarním sestřihu bývají přírůstky silnější. Pro dosažení perfektního vzhledu, zejména u figur z drobnolistých dřevin, je někdy nutné podle potřeby přidat ještě třetí řez i mimo uvedená období.
Ozdobné solitéry
Proč vlastně stříhat solitéry? Zajímavý tvar zelené rostliny dokáže v zahradě překlenout „prázdné“ místo a dokáže opticky nahradit i barevný květinový záhon. Jeden jediný keř nebo strom, sestříhaný například do spirály dokáže vzbudit zvědavost a zahradní kompozici rázem oživí. Než se ale pustíme do zastřihávání větví, je důležité rozhodnout se hned na začátku, jakého tvaru chceme docílit. Jestli to má být něco abstraktního či naopak pravidelného, a nebo zvolíme figuru.
Pro tvary jako jsou kužel, komolý jehlan, koule, polokoule či spirála zapěstujeme dřeviny stejně jako pro živé ploty. S tvarováním začínáme až po dosažení potřebné výšky. Aby vytvarování rostliny bylo opravdu souměrné, můžeme si pomoci šablonou, vyrobenou například z drátu nebo z dřevěných či sololitových přířezů (někdy se dají i koupit hotové šablony). Šablona se přikládá k boku stěny a podle jejího obrysu se vede střih. U kulatých tvarů je možné šablonu přivázat ke kůlu umístěném dočasně ve středu keře. Podle otáčející se šablony střihem dosáhneme perfektní tvar.
Lze také využít formu z drátěného (tzv. králičího) pletiva, která se navlékne na keř ještě před dosažením jeho konečné šířky a výšky, ale až v době, kdy je dostatečně rozvětven. Letorosty se nechají prorůst oky a forma slouží jako šablona pro střih.
Podobně se tvarují i figury. Základem úspěchu je maximální zjednodušení tvaru šablony. Na formu dobře poslouží drátěné pletivo. Pro rozměrnější objekty je třeba sesadit několik dřevin, nejlépe tis nebo zimostráz. Jejich krátké, husté jehličí a drobné listy dokážou vytvořit hladký a jednolitý povrch i na složitějších tvarech. Tis a zimostráz velmi dobře obrůstají, houstnou, snášejí zmlazování a jsou poměrně nenáročné na půdu i stanoviště. *
***
JAK NA TO
Aby ze zaobleného zimostrázu vyrostla skutečná a především úhledná koule, je třeba nejdříve zastřihávat boční výhony. Potom teprve přichází na řadu ohraničení výšky a formování stran.
Při tvarování kužele (ale také jehlanu) se používají tři až čtyři pomocné bambusové tyčky, jimiž se stanoví základní obrys. Střih se dokončí „od oka“, samozřejmě s použitím ostrých nůžek.
Popisy k obrázkům
1 Zelená sestříhaná do různých tvarů vůbec není nudná
2 Šroubovice se obvykle vinou kolem vlastního centrálního výhonu
3 Stříhaný buxus se na zahradě může uplatnit i jako solitér, ať už usazený ve velkém květináči nebo v záhonu
4 Do vyšších rostlinných stěn je možné zakomponovat okna různých tvarů nebo průchody v horní části s obloukem
5 Vodorovnost horního okraje živého plotu „pohlídáme“ pomocí napnutého provázku
6 Neproniknutelnou stěnu vysokého plotu lze vytvořit ze stálezelených listnatých nebo jehličnatých dřevin
7 Z tisu (ale stejně tak i ze zimostrázu a ptačího zobu) si lze na zahradě „vychovat“ zábavné postavičky zvířat
8 V zahradách japonského typu mohou tvořit dominantu tvarované stromové bonsaje
Autor fotografií: FOTO: ZDENĚK ROLLER, IVAN POLTAVEC, MARTINA LŽIČAŘOVÁ A ARCHIV
