U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
TRHLINY – příznaky nemoci staveb
Kategorie: Stavení | Autor: ing. arch. Václav Hájek
REKONSTRUKCE
Svým způsobem se podobají nemocem lidským. Pokud se snažíte řešit důsledky, tedy pokud trhliny zamazáváte a nepátráte po příčinách jejich vzniku, dům se může nakonec i zřítit. Cesta k nápravě vede jen včasným zjištěním příčin. A ze všeho nejlepší je pamatovat na možné důsledky zanedbání problémů souvisejících s únosností půdy, hloubkou základů i charakterem sousedících objektů už před začátkem výstavby. Ale věnujme se “nemocem”, které už jsou na postupu. Trhliny mají různý stupeň nebezpečnosti. Mohou být staticky zanedbatelné, to znamená, že stavbu neohrožují, ale působí nepříznivě esteticky a psychicky. Jsou to především povrchové trhliny v omítce a nátěrech, trhliny v podružných konstrukcích apod. Další jsou již staticky závažné, ale i jejich vhodnou opravou lze zajistit bezpečnost stavby. Jde o trhliny v nosných konstrukcích i v konstrukcích podružných, které však avizují nevhodné přetvoření konstrukcí nosných. Tyto trhliny mění časem své rozměry – jsou v pohybu. Konečně jsou to trhliny havarijní, které jsou staticky velmi závažné a bezpečnost stavby lze zajistit jen celkovou opravou konstrukce nebo budovy. Tyto trhliny procházejí zpravidla celou tloušťkou nosných konstrukcí, jsou v pohybu a jejich rozměry se časem podstatně zvětšují.
Jak zjistíme nebezpečí
Zda je trhlina nebezpečná nebo ne, to zjistíme sádrovými pásky (uvnitř budovy také papírovými), které osazujeme kolmo k trhlině. Děláme je tak, aby se na obě strany trhliny rozšiřovaly. Na každém označíme datum, kdy byl pásek osazen. Když papírový nebo sádrový pásek praskne, znamená to, že se trhlina zvětšuje a že příčina pohybu zdiva stále existuje (obr. 1). Jestliže se pásky přetrhnou i po opakovaném osazení, musíme zdivo neprodleně zabezpečit proti zřícení. Nepřetrhne-li se pásek ani po delším čase, tj. ani po měsíci či po půl nebo celém roce, můžeme usuzovat, že nebezpečí zřícení nehrozí a můžeme přistoupit jen k opravě trhliny. Je třeba si uvědomit i to, že sádrové pásky mohou prasknout i vlastním smrštěním, nebo naopak se na jedné straně odlepí od zdiva a změnu v trhlině nemůžeme sledovat. Proto je nutné pásky kontrolovat a konzultovat tuto práci s odborníkem. Diagnózu trhlin a jejich příčiny stanovíme na základě podrobné analýzy. Příčinu jejich vzniku můžeme vyčíst i z jejich vzhledu, tvaru, rozměrů, vzájemné polohy, směru a průběhu a sledováním jejich pohybu v čase. Pomůcku, která by mohla bezpečně stanovit jejich příčinu, není možné vypracovat. Trhliny jsou podmíněny tolika různými faktory, že je do jednoduché pomůcky nelze vtěsnat. Na základě dlouholetých zkušeností je však možné říci, že trhliny určitých směrů a průběhů jsou pro některé jejich příčiny charakteristické. A je na zkušeném odborníkovi, aby zhodnotil pravděpodobnost příčin s ohledem na všechny ostatní podmiňující okolnosti.
Pokles základů
Zaměříme se na trhliny, které se jeví jako závažné. Ukážeme si je na cihelných stavbách, což je technologie běžná i pro venkovské chalupy a chaty. Z vnějších znaků, z tvaru, velikosti a směru trhliny můžeme usuzovat na příčinu. Poznání příčiny je základním východiskem k řešení neduhu stavby, tedy ke stanovení takových úprav, které by jí zachránily život. Trhliny v cihelném zdivu, které signalizují porušení stability zdi, vznikají nejčastěji z nedostatečně dimenzovaných nebo provedených základů, případně jejich pozdějším poškozením vnějšími či vnitřními vlivy nebo z přetížení cihelných pilířů či zdí. Kolmice vedená k průběhu trhliny ukazuje zpravidla na stranu, na které dochází k poklesu základů. Není-li pokles základů náhlý, vznikají trhliny obvykle schodovitě ve spárách (obr. 2 a), při rychlém poklesu základů se dělají trhliny i v cihlách (obr. 2 b). Nedosahují-li základy do zámrzné hloubky (tj. 800 mm), půda pod nimi zmrzne, zvětšuje svůj objem, rozpíná se a nadzvedává základy. Ty pak po rozmrznutí půdy opět klesnou. Dochází tak k pohybu, který není rovnoměrný a který je příčinou trhlin ve zdivu nad základy (obr. 3). Stejný efekt vyvolá třeba i dodatečné odhalení suterénu například při zřizování garáže. I to způsobí promrzání podzákladí a trhliny ve zdivu (obr. 4).
Různé podloží a zatížení
Rovněž nestejně pevné podloží budovy, vzniklé přirozenou skladbou a konfigurací terénu nebo starou navážkou pod částí půdorysu, může být příčinou trhlin v budově. Vzniknou nejčastěji v té části stěny, která síle vzniklé z poklesnutí nejméně vzdoruje, to je v místech okenních otvorů. Pokles mimookenních pilířů se vyznačuje obloukovými trhlinami vycházejícími z horních rohů okenních otvorů (obr. 5). Je-li méně únosná půda pod střední částí budovy, pak se pokles v této části projeví trhlinami směřujícími šikmo vzhůru ke středu budovy (obr. 6). Naopak pevná půda pod střední částí může vyvolat pokles obou krajních a trhliny mají směr šikmo vzhůru k oběma pokleslým okrajům (obr. 7). U rodinných domů a chalup se často stává, že jedna jejich část je přízemní, zatímco druhá patrová. Dochází tak k rozdílnému zatížení základové půdy a v nadzákladovém zdivu lze očekávat smykovou trhlinu mezi patrovou a přízemní částí (obr. 8). Při rozdílném založení objektu, kdy jedna část je podsklepená a dosahuje až na pevnou základovou půdu a druhá část je nepodsklepená, založená na půdě méně únosné, může podsklepená část poklesnout a v nadzákladovém zdivu nepodsklepené části se objeví trhliny směřující šikmo vzhůru ke kraji budovy (obr. 9). Přistavíme-li vyšší objekt k nižšímu, způsobí ten vyšší přetížení podzákladí starého objektu, které vyvolá pokles jeho základu v části sousedící s novým objektem, a tím trhliny asi v úhlu 45° až 60° (obr. 10). Svislé trhliny ve štítových zdech svědčí o jejich špatném zavázání s obvodovými stěnami (obr. 11). Přetížení cihelných pilířů tlakem je signalizováno svislými trhlinami a ve zdivu pod přetíženým pilířem vznikají trhliny, které směřují od pilíře šikmo dolů na obě strany (obr. 12). Takové trhliny prozrazují velké nebezpečí a je nutné bezodkladně zabezpečit konstrukci. Překročením meze bezpečnosti se zdivo rozestupuje a vybočuje. Nejprve se objevují trhliny v jednotlivých cihlách, obvykle v prodloužení styčných spár (obr. 13 A), při rostoucím přetížení se tato trhlina prodlužuje oběma směry (13 B). Po překročení meze únosnosti se nakonec zdivo rozestupuje, vybočuje a bortí (13 C). Uvedené příznaky musí být samozřejmě alarmujícím popudem k záchranné akci stavby, která se ovšem neobejde bez vysoce odborné práce statika.
