Třetině Čechů nevyhovuje, jak bydlí. Nejčastějším problémem je hluk
Raiffeisen stavební spořitelna zmapovala aktuální dění na realitním trhu. V průzkumu realizovaném agenturou STEM/MARK se ptala na pocity Čechů, kteří v poslední době aktivně řešili své bydlení – tedy těch, co nyní hýbou trhem s nemovitostmi. Z nich dvě třetiny bydlí v nájmu. Z těch, co jsou ve vlastním, získala polovina své bydlení nákupem. Třetina je se svým bydlením nespokojena, desetina dokonce uvádí nespokojenost výraznou. Nejčastěji vadí hluk a nepořádek.
Plné dvě třetiny dotázaných v průzkumu uvedly, že nebydlí ve svém, ale v pronájmu. 18 % respondentů si naopak nemovitost, ve které bydlí, koupilo samo. Pronájem nejčastěji využívají lidé mezi 30 a 44 lety. Mladí lidé častěji než starší dostali bydlení darem nebo jej získali v restituci. Moravané nemovitosti více dědí a Češi je spíš kupují. Rovná třetina respondentů uvedla, že se svým bydlením není příliš spokojena, 8 % je dokonce nespokojeno velmi. Naopak dvě třetiny (67 %) vnímá své bydlení pozitivně. Z 27 % dotázaných, kteří uvádí, že jsou se svým bydlením bez výhrad spokojeni, tvoří největší část Moravané a lidé bydlící ve vlastním.
Děti zůstávají s rodiči, ale ne zadarmo
Naprostá většina dotázaných (95 %) je přesvědčena, že dospělé děti bydlící u rodičů by měly na společné bydlení přispívat. Obecně se většina dotázaných (88 %) domnívá, že vícegenerační bydlení má zejména finanční důvody. 84 % dotázaných navíc považuje společné bydlení s dětmi i po skončení jejich studia za zcela běžné. Většina nesouhlasí s tím, že by se děti měly od rodičů odstěhovat ihned po dosažení 18 let věku.„Respondenti jsou také většinou přesvědčeni, že by rodiče měli dětem na bydlení spořit, protože jim to pak pomůže se dříve osamostatnit,“ říká Lenka Molnárová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny. „Výsledek průzkumu nám potvrzuje dlouhodobý zájem o stavební spoření, které rodiče dětem často zakládají už v útlém věku.“
Sousedi nevadí, hluk ano
Sousedské vztahy v České republice podle průzkumu fungují dobře. Těměř čtvrtina dotázaných (23 %) označila vzájemné vztahy dokonce za vřelé. Jen necelá desetina (9 %) považuje své vztahy se sousedy za chladné. Nejsrdečnější sousedské vztahy mají lidé v Čechách a v malých obcích.
Nejčastěji si lidé stěžují na hluk, ať už z důvodu špatné zvukové izolace (40 %) nebo přílišné hlučnosti sousedů (25 %). Muži si nejvíce stěžují na nepořádek ve společných prostorách a nedodržování bezpečnosti. Mladé lidi zase častěji obtěžuje kouř z grilování nebo pálení listí. Obyvatelům velkých měst více vadí neohlášené rekonstrukce.
Názor okolí na jejich bydlení alespoň částečně řeší téměř polovina respondentů (47 %), více jak desetinu (12 %) naopak nezajímá vůbec. Na názor ostatních se nejčastěji ohlíží ženy, mladí lidé a obyvatelé malých obcí.
TEXT: REDAKCE
FOTO: RAIFFEISEN