Řez peckovin III. – třešeň

Ve třetím pokračování o řezu peckovin vám doporučíme, jak postupovat při řezu třešně a višně.

U peckovin se musíme zaměřit na tyto zásahy řezem:

1. Řez po výsadbě

Při výsadbě stromku třešně postupujeme stejně jako u meruňkového stromku. Kmínek třešně by měl být vysoký okolo 1 metru.

2. Řez v době rašení a nakvétání

V době rašení pupenů provádíme u třešně řez výchovný a u stromku v plné plodnosti řez udržovací. Ve výchovném řezu třešní zapěstováváme kosterní větve pod úhlem 45°. Zkracování kosterních větví vždy provádíme od nejslabší kosterní větve, kterou podle síly upravíme. Ostatní silnější větve zkrátíme do rovnováhy. Terminální, středový výhon pak zkrátíme okolo 20 cm nad kosterními větvemi. Vznikne nám úhel koruny okolo 120°. Již v prvních letech na kosterních větvích vzniká plodný obrost, který zkracujeme, pokud by zahušťoval korunu stromku.

U třešní, hlavně na podnoži ptáčnice, nesmíme dovolit žádné kosterní větvi, aby rostla pod vzpřímenějším úhlem. Vznikl by tzv. dvoják terminálního výhonu, vidlice. U třešní a též u meruněk dochází u dvojáku k prasknutí v místě terminálu. Vytváříme přirozený tvar s vedoucím středním výhonem. Kosterních větví udržujeme asi pět.

Nyní už existují slaběji rostoucí podnože typu P. HL. A a B nebo Gisela 5, které narostou dle půdních podmínek do výšky 3 až 4 metry.

Terminální střední výhon nemusí u peckovin růst jako svíčka, ale může se vychylovat do strany. Plodný obrost u třešní může být delší, třeba 50 cm, ale nesmí zahušťovat korunu a křižovat výhony a přerůstat do větví dalšího řádu. Třešně jsou světlomilné, proto udržujeme korunu dostatečně světlou s pravidelným rozvětvením. U třešní stačí přírůstky nových letorostů 15 – 20 cm. Každoročně musí být obnoveno mladé dřevo v koruně.

3. Řez zmlazovací

Provádí se v době začínajícího růstu nových letorostů. U starších stromů můžeme zmlazovat jen 40 % koruny stromu. Větší zmlazení může vést k odumírání části kořenů. Lépe je zmlazovat postupně – vždy sesazením na spodní odbočující výhon, který směřuje ven z koruny. Rány po řezu by neměly mít větší plochu než 6 cm, aby rána vytvářela hojivé pletivo kalus. Pokud u třešně je podnož ptáčnice, která roste do velké výšky, je dobré zmlazovat každé 3 roky při sklizni. Zmlazujeme odříznutím hořejších větví s třešněmi, které nejdou očesat – ty pak očešeme na zemi. Rány po zmlazení zatíráme štěpařským voskem, aby dřevo nepraskalo. Menší rány po řezu u peckovin zatíráme stromovým balzámem.

4. Řez v době vegetace

Řez v době vegetace provádíme hlavně umladých stromků, jako u broskvoní a meruněk. Při tomto řezu se odstraňují křižující a konkurující výhony, větve, případně vlky.

5. Řez v září

V září, když stromy ukončují ukládání zásobních látek do větví a kořenů, je vhodná doba pro druhý průklest třešní. U mladých stromků necháme řez na příští jaro, u starších třešní můžeme dát strom řezem a průklestem do pořádku. Na jaře pak odstraňujeme už jen případné odumřelé výhony. Na jarní období necháme též řez, při kterém by vznikly větší rány – zhruba od tří do šesti centimetrů.

TEXT: JAROSLAV KRAUS
FOTO: JAROSLAV KRAUS A MARTINA LŽIČAŘOVÁ