Trávník na přelomu léta a podzimu
Bylo by chybou myslet si, že blížící se doba vegetačního klidu znamená, že trávník do jara spí. K mylnému předpokladu vede fakt, že jeho aktivita probíhá pod povrchem půdy. Tomu je třeba přizpůsobit údržbu.
Kořeny pracovat nepřestávají a nadále zajišťují trávě přísun vláhy a živin, tudíž je velmi důležité, aby půda nevysychala, ale vzhledem k postupně se snižujícím teplotám nebyla přemokřená. A rovněž aby ke kořenům mohl vzduch a světlo.
Vláha a výživa
Pokud se o vláhu nepostará častější déšť, musíme ji trávníku průběžně dodávat, ale v míře úměrné zpomalujícímu se růstu a teplotě vzduchu. Při automatickém zavlažování trávě snadno hrozí přelití a následné zapaření, v jehož důsledku by ho začaly sužovat různé houbové choroby. Zaléváme nejlépe ráno, aby voda měla dostatečný čas na vsáknutí. S nástupem chladných dní zálivku omezíme. O přirozenou vláhu, ale i ochranu před vymrznutím se v pozdním podzimu a zimě postará sníh, proto ho z plochy trávníku neodklízíme.
Aby se trávník na jaře ukázal v plné kráse, potřebuje na podzim zásobit živinami v podobě podzimního trávníkového hnojiva s vysokým obsahem draslíku. Aplikuje se jednorázově na konci září.
Sekání do správné výšky
Nikdy trávu nezkracujeme více než o 1/3 její výšky, jinak by se mohla oslabit a proces regenerace zpomalit, naopak se zvýší její náchylnost k chorobám. V důsledku intenzivního slunečního svitu může dojít k jejímu spálení a rychlému vysychání odhalené půdy.
Důležité ale není jen, jak sečeme, ale rovněž čím. Jen sekačka s naostřenými noži trávě neublíží. Tupé nože při vysokých otáčkách nárazem její vrchní část odtrhnou, konce zůstanou roztřepené, nezacelí se, čímž hůře drží vláhu, osychají a umožňují snadnější vstup různým onemocněním.
Přístup vzduchu
Trávník pod vrstvou spadaného listí nemůže dýchat, nemá k němu přístup světlo, zapařuje se a plesniví, což se na jaře projeví neduživým porostem či přímo lysými místy. Listí je tudíž nutné průběžně shrabovat. U trávníků starších tří let je vhodné pravidelné provzdušňování, kdy hráběmi nebo provzdušňovačem vyčešeme z porostu zbytky uschlé trávy, plsť apod. Na podzim provedeme vertikutaci, jíž rozrušíme tvrdou krustu půdy, díky čemuž se do hlubších vrstev dostává lépe vzduch a vláha. Současně rozrušíme mladé výhonky, tím přinutíme trávník houstnout. Do takto připravené půdy se také lépe zapravuje hnojivo či travní semeno při obnově poškozených míst.
Bez čeho se trávník neobejde
Pro krásný zelený trávník je důležité provzdušňování, hnojení, závlaha a pravidelné sekání.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock a se svolením firmy STIHL