U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
TRADIČNÍ ČESKÉ VÁNOCE
Kategorie: Styl | Autor: MARTINA LŽIČAŘOVÁ
JSOU TO SVÁTKY, BĚHEM NICHŽ DODRŽUJEME TRADICE. ZDOBÍME VÁNOČNÍ STROMEČEK, PEČEME CUKROVÍ PODLE RECEPTŮ PO BABIČCE, ZPÍVÁME KOLEDY. A JDEME DO KOSTELA NA MŠI. NA PŮLNOČNÍ O ŠTĚDRÉM DNU A DRUHÝ DEN NA BOŽÍHODOVOU VÁNOČNÍ, ABY I DĚTI VIDĚLY JESLIČKY S JEŽÍŠKEM V BETLÉMĚ.
Přiznejme si, že ač máme Vánoce rádi a těšíme se na ně, tradiční staročeské zvyky se většinou zúžily pouze na zdobení stromečku, příchod Ježíška a vítání Nového roku. Koledy místo dětí prozpěvuje televize, třešňovou větvičku – barborku v okně nahradila vánoční hvězda, vánočku koupíme a zbylou strčíme po svátcích do mrazáku. Doba je jiná a mění se i zvyky. Ty, které se dají dodržovat i dnes, ale stojí za připomenutí.
Štědrý večer
Tradice velí usednout ke štědrovečerní večeři s východem první hvězdy. Mezi talíře se pohodí několik mincí a také rybí šupina, aby rodině přinesly hodně peněz. Na stole by se mělo objevit devatero jídel (od všeho, co se v roce urodí). Nemá chybět chléb, vánočka, česnek, cibule. Kdysi večeře začínala oplatkou s medem, po ní byla polévka, zpravidla hrachová, později rybí. Hlavním jídlem byl černý kuba neboli kroupový nákyp s houbami, od konce 18. století se stala oblíbeným jídlem ryba. Pak přišla muzika – rozvařené sušené ovoce s rozinkami a kořením. Následovala čerstvá jablíčka, ořechy, punč, vánočka nebo závin. Posledně jmenované postupem času nahradilo cukroví.
Čas mezi večeří a půlnoční mší si lidé krátili čtením budoucnosti a různými hrami. Připomeneme jen ty nejdůležitější. Z příčně rozpůleného jablíčka se předpovídalo zdraví. Pěkná hvězdička oznamovala dlouhý život, křížek nebo zkažené jablko nevěstily nic dobrého – nemoc nebo smrt. Podobný smysl mělo pouštění ořechových lodiček s krátkou svíčkou. Bílé svíčky měly dívky, červené chlapci. Komu shořela rychle, toho čekal krátký život a naopak. Spojení lodiček znamenalo přátelství, u snoubenců sňatek.
Uklízíte o Silvestru?
Na Boží hod se nesmělo pracovat. Tento den se v kostelích sloužila mše a zbytek dne se lidé věnovali odpočinku a rozjímání v rodinném kruhu. Veselejší období Vánoc začínalo na Štěpána. Zpívaly se koledy, děvčata pořádala pro kamarádky tzv. koláčové slavnosti, hrály se vánoční hry.
Poslední den v roce se uklízelo. Nejenom v obydlí, smývala se špína také z těla a odpolední mší i z duše, aby každý uvítal Nový rok v čistotě. Původní silvestrovské průvody „ometaček“ – žen, které ometaly metličkami kamna a komín, aby měly dobrý tah, ustoupily tancovačkám a vítání Nového roku se sklenicí v ruce. A protože tenhle zvyk má hodně pevné kořeny, připijme i my na zdraví!
Popisy k obrázkům
Skořápky, jablíčka… všech se ptáme, budeme-li zdraví
Chalupa pod sněhem je nejlepším místem pro tradiční české Vánoce
Světýlka v oknech nebo u dveří dávají vědět sousedům, že je všechno v pořádku
První vánoční strom se v Čechách objevil až v roce 1812 v pražské Libni u architekta Liebicha. Dnes je symbolem Vánoc
Vlastnoručně vyrobené perníčky jsou nejhezčí ozdobou
Dobří hospodáři sypají ptactvu v zahradě celou zimu
Autor fotografií: FOTO: ISIFA, PROFIMEDIA A PAVEL VESELÝ
