Toalety nejen pro kočky

Velkým plusem kočičích společníků je, že se snadno naučí chodit na toaletu a mohou tudíž zůstat celý den doma bez venčení. Ta stejně dobře poslouží i štěňatům a malým psíkům.

Pach kočičí moči, zejména nekastrovaných kocourů, může prvotní výhodu absence venčení rychle měnit v nepříjemný efekt. Toaleta by proto měla splňovat všechny požadavky, zvířecí i naše.

Pohodlí a soukromí

Většina koček vyžaduje při vykonávání potřeby soukromí. Toaletu jí musíme umístit někam, kde nebude rušena, jinak hrozí, že si najde místo, které jí bude vyhovovat, třeba pod postelí. Z hlediska hygieny a snadného úklidu je ideální prostor WC nebo koupelny.
Při výběru toalety zohledníme také velikost zvířecího uživatele. Koťátko velmi rychle roste, a pokud nechceme brzy kupovat toaletu novou, řídíme se alespoň u čistokrevných plemen jejich předpokládaným vzrůstem. Především kočkám s dlouhým tělem nebude menší toaleta stačit a při jejím použití nechtěně vykonají potřebu mimo ni. Zvýšené okraje, přídavný límec nebo celkový kryt tyto nehody více eliminují.

Není kočkolit jako kočkolit

Podestýlka neboli stelivo, pro něž se vžil název kočkolit, zahrnuje mnoho druhů, od těch nejlevnějších jílovitých, z nichž se po použití vytvoří blátivá, pracně odstranitelná vrstva, kterou kočky roznášejí na tlapkách, po silikonové, které účinně zachycují nejen veškeré tekutiny, ale i nepříjemné pachy a zabraňují šíření bakterií. Další možnost představují biologicky odbouratelné podestýlky ve formě papírových, dřevěných či kukuřičných peletek, které jsou bezprašné, využitelné i pro další domácí mazlíčky. Drobnější, lehčí vločky však mohou ulpívat na dlouhé kočičí srsti, a tak být zdrojem menšího nepořádku.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock a archiv firem

Toalety nejen pro kočky

Toalety nejen pro kočky