Teplo z vody pro starý dům
Původní venkovská stavení mají nezaměnitelný půvab, který v letním sluníčku svádí ke snění o romantickém bydlení. Kdo zapomene, že rok má čtyři roční období, může být překvapen, že romantika v zimě nehřeje.
Miroslav pochází z Moravy a vysněný dům měl v jeho představách podobu uzavřeného jihočeského statku, který se uvelebil na louce za vsí, zrovna na tom tichém místě u rybníčku. Hledal dlouho, ale protože byl trpělivý (a jelikož zázraky se někdy dějí), před dvanácti lety objevil na Pelhřimovsku stavení, které postupně probudil k životu.
Mít to v suchu a suchu
Poslední majitelka usedlosti obývala a vytápěla jen dvě místnosti, a tak se v obvodových kamenných zdech usídlila vlhkost. Miroslav ví, že základem zdravého bydlení je sucho, teplo a vzduch, proto omítky z obou stran osekal, dům, který nemá klasické základy, obkopal až pod spodní kámen, do výkopu položil drenáž a zasypal ji štěrkem.
Na střechu nechal položit betonovou krytinu a půdní prostor zateplil dvacet centimetrů silnou izolací, aby v podkrovních ložnicích bylo příjemně v zimě i v létě.
V prvních dvou letech se o pohodu v obytném přízemí staralo topení na propan, pak ale došlo k jeho výraznému zdražení a Miroslav hledal jinou cestu, jak pro rekonstruovaný dům zajistit teplo i ohřev vody.
Zvítězili Švédové
„Problematiku alternativního získávání energie pro vytápění domu jsem dlouho znal jenom teoreticky,“ říká Miroslav. „Četl jsem o něm v různých časopisech a připadalo mi zajímavé. Když jsem pak musel řešit, jak dál s topením na statku, začal jsem shánět podrobnější informace o tom, jak tepelná čerpadla fungují, kolik stojí a podobně.“
Shodou okolností si na rok 1999 naplánoval zvětšení rybníčku na louce u statku. Chtěl chovat kapry. Bagr už byl objednaný a Miroslav se dozvěděl o možnosti čerpat teplo pod vodní hladinou. Pro laika to znělo poněkud nezvykle.
„Tehdy už jsem věděl, jak dlouho se tepelná čerpadla používají ve skandinávských zemích, a věřil jsem, že to tedy musí být vyzkoušené. Když jsem ale navíc objevil firmu, která prodává a instaluje švédská tepelná čerpadla, bylo rozhodnuto. Přijeli, vysvětlili mi, jak dostat teplo z vody do domu, a mohli jsme začít.“
Investice do budoucnosti
Po zvětšení a prohloubení se rybníček změnil na malý rybník nepravidelného tvaru. Z mělčí strany má malou pláž, obklopenou bludnými balvany z doby ledové, svezenými z okolních lesů, v malebných zátočinách rejdí maxikapři a v hlubině je do smyček uloženo 660 metrů hadic s nemrznoucí směsí, která transportuje teplo z vody do výměníku tepelného čerpadla.
„Hadice jsou zatížené kamenem a od doby, kdy jsme je tam položili, jsme s nimi nemuseli nic dělat,“ říká Miroslav.
Tepelné čerpadlo Greenline HP plus 17 s elektrokotlem, 480litrovým bojlerem na teplou vodu a s akumulátorem topné vody funguje na statku deset let. Jak postupovala rekonstrukce, přibývala užitná plocha, kterou vytápí – dnes je to 350 m2. Čerpadlo je záměrně naddimenzované, a proto zvládne vyhřát i naplánovanou společenskou místnost pro návštěvy – fanoušky amerických historických automobilů Mustang, které Miroslav renovuje.
„Výhodou je, že skoro metr silné kamenné zdi se nemusejí zateplovat a eurookna s dvojitým sklem jsem osadil už na začátku,“ pochvaluje si.
Dokonalé mimikri
Miroslav i jeho Hanka umějí spojit venkovské bydlení s městským pohodlím, aniž by narušili prostou krásu svého domu. Nově postavená zelená kachlová kamna vypadají jako z předminulého století, rustikální dlažba, dřevěné stropy i selský nábytek z bazarů umocňují dojem, že se tu zastavil čas. Praktická Hanka však čas neztrácí, vaří v nenápadné, ale moderně vybavené kuchyni a kávu do skvělého presa také nemele na dřevěném ručním mlýnku.
„Jsem tu moc ráda,“ přiznává na terase s výhledem na rybník. „Neměnila bych ani za nic. Prostě idyla,“ vyjádří ve dvou slovech to, co si určitě myslí i dva malí synové a mohutný bernský salašnický pes Pešek, kteří si hrají na sluncem zalité louce.
„I v zimě je tu krásně. Topení čerpadlem je bez práce, všude máme čisto a hlavně se nemusíme strachovat, že když se vrátíme z delší procházky, bude tu zima, protože vyhasnou kamna.“
Ve statku se prozatím topí radiátory, které zbyly po „propanové éře“, Miroslav však plánuje jejich výměnu za podlahové topení. „Přečetl jsem si totiž, že ve spojení s podlahovkou je topení tepelným čerpadlem o dalších dvacet třicet procent levnější,“ říká.
TEXT: OLDŘIŠKA PODHORCOVÁ
FOTO: JAROSLAV HEJZLAR